V radioaktivní rezervaci u Černobylu se daří vlkům (LiveScience)

Vlci v radioaktivní zakázané zóně kolem havarované černobylské jaderné elektrárny pronikají do okolního světa, čímž se zvyšuje možnost šíření zmutovaných genů, které se mohou dostat široko daleko. Podle serveru LiveScience to naznačují nové vědecké poznatky zveřejněné v časopise European Journal of Wildlife Research.

Podle expertů se ovšem vlkům daří nikoli díky nějaké nadpřirozené mutantí supersíle, nýbrž proto, že radioaktivní zóna nyní působí jako jakási přírodní rezervace.

Exploze v roce 1986 zničila reaktor Černobylské jaderné elektrárny na Ukrajině. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) se přitom do ovzduší dostalo přibližně 400krát více radioaktivního spadu než z atomové bomby svržené v roce 1945 na Hirošimu.

Následně nebylo jasné, jak moc je okolí Černobylu kontaminované, a tak úřady vyhlásily kolem zničeného reaktoru třicetikilometrové zakázané pásmo. Lidé tam dodnes nesmějí žít, nicméně pro turistiku je už oblast otevřená.

Dosavadní četná zkoumání účinku černobylského radioaktivního spadu na okolní prostředí přinesla rozporné výsledky. Zatímco jedna bádání zjistila, že místní divoká zvěř utrpěla, jiná našla důkazy, že se jí daří, pravděpodobně díky tomu, že zakázaná zóna - zbavená lidí - se "vlastně stala přírodní rezervací", říká ekolog Missourské univerzity Michael Byrne, hlavní autor příslušné odborné studie.

V zakázané zóně se daří zejména vlkům. Hustota jejich populace v tomto regionu je podle odhadů sedmkrát vyšší než v přilehlých oblastech. Vědci očekávají, že vzhledem k této husté populaci se někteří vlci narození v zakázané zóně rozptýlí do přírody v okolí, protože v jedné oblasti může být jen určitý počet predátorů.

"Nyní jsme poprvé vystopovali mladého vlka, který definitivně opustil výlučnou zónu," sdělil Byrne.

Vědci v běloruské části zakázané zóny sledují díky GPS obojkům 14 vlků - 13 dospělých starších dvou let a jednoho mladšího ve věku jednoho až dvou let. "Žádný z těch vlků nesvětélkuje - všichni mají čtyři nohy, dvě oči a ocas," ujišťuje vedoucí výzkumu z Missourské univerzity.

Výzkumníci zjistili, že zatímco starší vlci zůstávají uvnitř zóny, ten mladý se vydává daleko za její hranice. Zhruba tři měsíce poté, co vědci začali pohyb vlků sledovat, začal "mladík" neustále běhat mimo domovskou oblast. Během 21 dnů se zvíře dostalo až 300 kilometrů mimo zónu. Protože zařízení GPS v obojku přestalo fungovat, experti nemohli určit, zda se zvíře nakonec do zakázané zóny vrátilo.

Tato zjištění jsou podle Byrna "prvním důkazem šíření vlků mimo výlučnou zónu". "Místo toho, aby se stala ekologickou černou dírou, by černobylská zakázaná zóna mohla ve skutečnosti fungovat jako zdroj volně žijící zvěře a pomoci tamní přírodě. A uvedená zjištění se nemusejí týkat jen vlků - lze důvodně předpokládat, že podobné věci se dějí i s jinými zvířaty," uvedl Byrne.

Otázkou, kterou tato zjištění přinášejí, je, "zda zvířata narozená v zakázané zóně s sebou při výbězích do okolní přírody roznášejí mutace, protože první, na co lidé v souvislosti s Černobylem myslí, jsou mutace," říká vědec. Hned však ujišťuje: "Nemáme žádné důkazy svědčící o tom, že by se tak dělo. Je to zajímavá oblast budoucího výzkumu, ale není to něco, čeho bych se obával."

ČTK