Gulášek z daňčího ano, ale až po dozrání masa (Prachatický deník)

Obora - Chov daňčí zvěře má v ČR více než pět set let dlouhou tradici. Za tuto dobu se stal daněk trvalou složkou fauny. Více lidí přichází s daňčí zvěří do styku a má zájem o její chov. Důvodem může být například zrušení JZD na mnohých místech, nebo zkrátka vřelý vztah ke zvířatům. Jedním s takovouto zálibou je Ladislav Brašnička z Obory na Prachaticku. "Pro farmový chov této spárkaté zvěře jsem se rozhodl z několika důvodů. Daňci se mi jako zvířata velmi líbili a samotný provoz nestojí tolik peněz. Dalším důvodem bylo navrácení pozemků, které jsem musel nějakým způsobem obhospodařovat," řekl chovatel spárkaté zvěře Ladislav Brašnička. "Začal jsem v roce třiadevadesát s dvanácti kusy. Pořídil jsem si tehdy dva roční špičáky a deset danělek. V dnešní době mám padesát osm kusů daňčí zvěře představující chovný materiál, kdy mláďata následně prodávám do dalšího chovu," popisuje chovatel a dále dodává, že člověk se musí postupem času naučit jak a na které podněty tato zvířata reagují. Někteří chovatelé nedoporučují těsnou blízkost mezi člověkem a dospělým daňkem například v období říje. Tito dospělí jedinci si střetnutím mezi sebou zjednávají respekt odpovídající jejich sociálnímu postavení. "Zkrátka plodí nejsilnější jedinec, který je v souboji zdatnější," dodává chovatel. Návštěvníci mohou vidět na Oboře nejen zvěř, ale i chytací zařízení. "To slouží hlavně pro veterinární účely. Zvěř se přesune do spodní ohrady, kde je oplocený naháněcí koridor. Tímto koridorem se za pomoci pojízdné desky zvěř popohání až do vlastního odchytového zařízení, které umožňuje chovateli lepší manipulaci s těmito zvířaty. Zajímavostí je, že po Vilémovi z Rožmberka je chovatel daňčí zvěře Ladislav Brašnička druhým, který přivedl daňky z Moravy. Chovatelé doporučují, aby kuchaři před kuchyňskou úpravou nechali zvěřinu několik dní odležet, aby v ní proběhly enzymatické procesy, které se nazývají zrání zvěřiny. Pak bude gulášek jistě výborně chutnat.

Jana Ludačková