Než vyjedou sekat, chodí plašit (Tachovská Jiskra)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Tachovsko/Myslivci bijí na poplach. Podle nich začíná v těchto dnech nejnebezpečnější období pro srnčí zvěř, bažanty, koroptve a mladé zajíce. Začnou totiž sklizně pícnin a výkonné zemědělské stroje představují pro zvěř, jež na polích vyhledává úkryty, smrtící zbraně. " Současná sklizňová technika využívá rychlosti 10 až 30 km/h a má poměrně velký záběr, dva až devět metrů. Je méně hlučná a mnohdy sklízí plochu od okrajů ke středu, což nedává možnost zvěři uniknout," říká Jiří Šilha, pověřený u Českomoravské myslivecké jednoty stykem s médii. Pro zemědělce by podle Šilhy mělo být samozřejmostí, že budou používat akustické, nebo pachové plašiče. Přinejmenším by ale měli oznámit myslivcům termíny sklizně. " Myslivci pak mohou zajistit vyhnání zvěře za pomoci psa, nebo přemístit nalezená srnčata v chomáči trávy do bezpečí," říká Šilha. Vzorně se v tomto ohledu chovají v zemědělském podniku Agroklas ve Starém Sedlišti. " Sedm našich lidí je zároveň členy mysliveckého sdružení Lesy Staré Sedliště. Ochraně zvěře před sklizněmi a při pracích na polích se systematicky věnujeme už od roku 1993," vysvětluje ředitel firmy a člen Hubertova cechu Ferdinand Hodek. "Chránit zvěř je pro nás samozřejmost. Teď jsme třeba umístili na víc než stohektarovou louku u Mchova pachový plašič Kornitol. Pozemky se budou zanedlouho sekat," potvrdil předseda myslivců Josef Pojer. Agronom Agroklasu Milan Radocha při této příležitosti zpochybnil praktičnost používání klasických akustických plašičů zvěře. " Uteče jen dospělá zvěř, mláďata hluk nevyplaší. Pachové plašiče a vyhánění je spolehlivější," říká. Agroklas kdysi používal i signální plašiče, blikačky. "Zvěř si na ně ale po dvou dnech zvykla. Anebo nám je zloději ukradli," vzpomíná ředitel Ferdinand Hodek.
Jaroslav Veselý
Jaroslav Veselý