Logo
Vytisknout stránku

Jak je to s ochranou přírody v nové době (Hranický týden)

Pokračování z minulého čísla

Jednou vše začíná, a taky jednou musí zákonitě skončit. Staré přísloví a zkušenost praví, že v tom nejlepším se má přestat, to musím i já ctít. Dalo by se k zeleni v hranické cementárně a všemu, co s tím v padesátileté historii souviselo, ještě hodně napsat. Tuto dlouhou mnohdy taky "odyseu" o životním prostředí na cementárně jsem napsal tak, jaká skutečně byla. Vše bez příkras a smyšlených příběhů.
Doba byla taková, jaká byla, ať si dnes obhajuje kdo chce, co chce, musím říci, že jsme byli prvními v této republice, kdo jsme dělali něco pro životní prostředí v těžkém provozu průmyslového závodu. Hodně často jsme pracovali víc, než jsme museli. Tato zájmová činnost nás bavila, a navíc jsme měli tu možnost, že nám v této činnosti nikdo nikdy nebránil.

Dnes se o přírodu nikdo nestará

Dnes, jak jsem se přesvědčil, už taková možnost není. Za vším každý vidí jen peníze a peníze a ostatní věci, jako něco udělat pro životní prostředí, to se dnes nenese. Tenkrát jsme věděli, že naše práce v životním prostředí pozitivně ovlivní život našich dětí.
V současnosti je u nás veškerý těžký i střední průmysl v zahraničních rukou. Výsledky práce našich lidí (čistý zisk) plynou do zahraničí stále pryč. Nikdo z těch v zahraničí, kteří u nás průmysl vlastní, nemyslí na to, v čem a hlavně v jakých životních podmínkách tu budou žít naše děti. Měli by to vědět naši vedoucí pracovníci, kteří zahraniční podniky u nás řídí.
Rád bych věděl, kolik peněz z čistého zisku, který nenávratně mizí pryč do zahraničí, je dáváno zpět na obnovu životního prostředí, které si tu ničíme. Město by mělo tyto údaje v konkrétních číslech aspoň jednou v roce uveřejnit. Bylo by to velmi zajímavé, a možná mnohým by ta dnešní sláva otevřela oči.
Jen v Hranicích jsou kromě cementárny další dva velké podniky se zahraniční účastí. V okolí těchto závodů nepozoruji žádnou obnovu, ani jen náznak částečného zlepšení okolního životního prostředí. Pouze závod LG. Philips (dnes Multidisplay) dodržel v rámci dokončení závodu úpravu a výsadbu zeleně na přilehlých plochách. Zapomněl však úplně na dokončení terénních úprav v zadní části závodu od železniční trati.
Ale to by měly být starosti vedení těchto podniků, hlavně úřadů, a ne moje. Je potřeba poděkovat zpětně i za to, že jsme se tenkrát naučili dobře a poctivě dělat. Za nic, co jsme pro životní prostředí dělali, se nemusíme dnes před nikým stydět. Mě politická práce nikdy nebavila, zato pracovní výsledky mě vždy těšily. Dodnes nikdo a nikde naši práci neocenil, ale trvalé hodnoty, které naší činností v ochraně životního prostředí vznikly, jsou tu a mluví stále za nás...

Co dnes dělají ochránci přírody?

Jsem rád, že kroužek (ZOP), založený před padesáti lety, stále dnes dobře pracuje a velmi si vážím jejich činorodé a dobré práce. V dnešní době mají tzv. ochránci přírody plné huby práce s přírodou, ale mnozí z nich ani jediný strom do země nezasadili.
Obdivuji a vážím si lidí, kteří se starají o poraněné ptáky a různé živočichy ze svých vlastních prostředků, když na to třeba zejména starší lidé nemají. Neuznávám ochránce kormoránů, kteří se u nás přemnožili, ve stovkách nalétávají na řeku Bečvu a vše, co v ní vidí, v nízké vodě sežerou.
Viděl jsem v televizi, jak jsou od nich v Německu zničené stromy u řek. Tam se s nimi nemalují, tam je mlátí na stromech, pokud mají mladé. U nás to ministerstvo vůbec neřeší, škody v desítkách milionů ročně tu nikoho nezajímají. Kormorán patří k moři, ale do naší přírody nepatří, tady škodí. Volavka je už také trochu přemnožena, ale ta stačí, aby menší rybu regulovala. Při tom všem volavka v přírodě není agresivní.

Rozhodují ti, co ničemu nerozumí

Vůbec po té naší slavné revoluci se vzneslo i do myslivosti moc špatných nařízení. Udělaly to různé osoby, které o myslivosti vůbec nic neví. To udělali proto, aby se zviditelnili. To se dnes v naší republice nese.
Myslivost byla u nás propracovávána světově uznávanými odborníky už celá desetiletí, A byla dobrá. Tyto nové, špatné zákony zavinily, že dnes na poli nemáme zajíce a zvěř, ale stovky neřízených a nekontrolovatelných psů a koček. Tak daleko to došlo díky několika málo lidem, kteří do něčeho mluví, čemu vůbec nerozumí.

Ladislav Janda

All Rights Reserved | SvetMyslivosti.cz | Lesnická práce s.r.o.