Myslivci nejsou jen na střílení (Tachovský deník)

Nemám rád, když se ubližuje zvířatům. Nemám rád, když se do zvířat střílí. Přijde mi to nespravedlivé, protože se nemohou bránit. Tyto a jim podobné názory slýchám dost často a plně se s nimi ztotožňuji. Ale právě na těchto názorech je mnohdy založeno hrubé nepochopení proč myslivci střílí zvěř. Kdo si myslí, že je to jen pro zábavu, trofej, nebo maso se mýlí. Také, když zaslechnu výstřely z lesa, představím si jak raněný kňour se odplazil do křoví, kde dlouhé hodiny skonává. Nebo dokonce lehce zraněný dál se potuluje po lese a neschopen vyhledat si potravu umírá po několika dnech vyčerpání. A právě, aby se předešlo tomuto utrpení zvířat jsou myslivci školeni ve střelbě a jejich psi k dohledávání zvěře. Zásah člověka do přírody je obrovský a tak samoregulace zvěře už nefunguje jak by měla. Proto je nutné pravidelně hlídat počty srnčí, dančí, kančí a další zvěře. Někdy se také objeví nemocné či jinak hendikepované zvíře. Mimo jiné právě proto se občas ozývají výstřely z lesů a luk. Také se občas toulám lesem a po loukách. Přes rameno kožený popruh, oko upřené na kořist a prst na spoušti. Tiše se plížím, nebo jen čekám na místě. Zbraní je mi ale fotoaparát.

Foto - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.