Přihlásit

Ptačí populace v naší zemědělské krajině se po vstupu ČR do EU hroutí

Polních ptáků ubývá již od 70. let minulého století. Na vině byla kolektivizace zemědělství, spojování malých polí, rozorávání mezí, velkoplošné pěstování plodin. Mnozí se domnívali, že socialismus zasadil přírodě největší ránu. Po vstupu České republiky do Evropské unie se však situace nezlepšila, právě naopak. Zemědělství se zintenzivnilo, stroje jsou výkonnější a rychlejší, pesticidy finančně dostupnější, používají se častěji a mnohdy nahrazují i orbu, velký objem plodin je pěstován pro technické účely, dotace míří na co největší produkci zemědělských podniků.

Doporučený Ilustrační fotografie Jaroslav Vogeltanz Ilustrační fotografie Jaroslav Vogeltanz

Vstup do EU znamenal pro české hospodářství velkou příležitost. Do zemědělství a životního prostředí putovaly miliardové dotace. Ovšem ne všechny změny v agrárních postupech byly pozitivní i pro živočišné druhy obývající zemědělskou krajinu.
Na úbytek ptáků v agrární krajině upozorňují mnohé zahraniční studie. My přinášíme shrnutí článku českých vědců doc. Mgr. Jiřího Reifa, Ph.D., z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy a Mgr. Zdeňka Vermouzka z České společnosti ornitologické, který publikovali ve vědeckém časopise Conservation Letters. Ve svém výzkumu potvrdili, že po vstupu do EU se populace polních druhů ptáků zmenšila o třetinu i u nás. U některých druhů, například u koroptve polní a čejky chocholaté, byl úbytek ještě výraznější.

VSTUP DO EU A DŮSLEDKY PRO BIODIVERZITU
V roce 2004 vstoupilo do EU deset zejména východoevropských států. Vědci chtěli zjistit, jestli tento historicky významný krok přinesl změny pro zemědělskou produkci a také pro populace ptáků v intenzivně zemědělsky obhospodařovaných oblastech. Použili roční výnosy plodin a data ze sčítání ptáků, aby ukázali souvislost mezi intenzitou zemědělské výroby a stavy ptačích populací po našem vstupu do EU.
Ptáci agrární krajiny jsou dobrým ukazatelem vlivu různých faktorů na biodiverzitu (biologickou rozmanitost). V České republice jsou monitorováni od roku 1982. Data z monitoringu poskytla unikátní materiál pro testování následků přijetí Společné zemědělské politiky (SZP). Vědci mohli porovnat intenzitu zemědělství a velikost ptačích populací před vstupem ČR do EU a po něm. Do studie zahrnuli 29 ptačích druhů zemědělské krajiny. Všechny faktory testovali i pro lesní druhy, aby si byli jistí, že pokles početnosti nezpůsobují i jiné vlivy mimo zemědělské hospodaření.

Vývoj početnosti čejky chocholaté (%)

cejka chocholata graf

 

Vývoj početnosti koroptve polní (%)

koroptev polni graf

 

VÝSLEDKY VÝZKUMU
Jednou ze zásad SZP je dosažení vyšší biodiverzity, avšak jejím hlavním cílem je co nejvyšší produkce. Výsledky studie potvrdily, že „po vstupu“ se zvýšily výnosy plodin na hektar. U ječmene byl zjištěn nárůst o 19 %, u kukuřice dokonce o 29 %. Relativní početnost polních druhů ptáků se za stejné období naopak výrazně snížila. Přijetí SZP tedy přispělo k poklesu biologické rozmanitosti zemědělské krajiny.
Zároveň bylo ověřeno, že na pokles početnosti nemělo vliv počasí, délka migrace ptáků ani jiné sledované faktory. Podobně byl zkoumán i vliv intenzity zemědělství na početnost lesních druhů. Žádný vztah nebyl prokázán. Početnost lesních druhů se po vstupu do EU nezměnila.

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU V ČESKÉ REPUBLICE
Výrazný negativní dopad SZP se očekával, i když její reforma zavádí některá ekologická opatření. Důvodem je, že zodpovědnost za jejich přesnou realizaci je ponechána na jednotlivých státech. Nové členské státy EU však měly obecně nižší úroveň příjmů než původní členské státy, a jejich hlavním cílem bylo tedy dosáhnout rychlého hospodářského růstu a úrovně tradičních členů. Nemůže nás proto překvapit, že provádění ekologických opatření nebylo u nových členů prioritou.
Nedávné hodnocení uplatnění reformy, co se týká vytváření ploch v ekologickém zájmu, odhalilo, že je ČR na nízké úrovni ve srovnání s ostatními státy. Studie ukazuje, že přístup ČR se mohl negativně podepsat na biodiverzitě reprezentované polními druhy ptáků.

BIODIVERZITA PTAČÍCH POPULACÍ
Nové členské státy EU a země východní Evropy byly dlouho považovány za „útočiště biodiverzity“ zemědělské krajiny. Dokonce i tak malý stát, jako je ČR, pokrývající méně než 0,78 % území Evropy, hostí např. 10 % evropské populace strnada obecného a 3 % populace zvonka zeleného. Již na počátku milénia bylo prokázáno, že intenzifikace zemědělství způsobila v původních členských státech kolaps populací ptáků agrární krajiny. Nějakou dobu se zdálo, že východoevropské země procházejí odlišným vývojem. Na počátku 21. století došlo dokonce k nárůstu početnosti druhů vázaných na travnaté porosty. Současný vývoj však naznačuje, že české populace polních druhů čelí stejným výzvám, jaké způsobily zhroucení západoevropských populací. Tradiční pohled na východní Evropu coby refugium pro polní druhy a stanoviště již tedy neplatí.
Je na pováženou, že EU při ochraně biodiverzity zemědělských oblastí selhává. Vždyť její politika ochrany přírody je v mnoha jiných oblastech úspěšná! Například početnost populací druhů uvedených v příloze I Směrnice o ptácích se zvýšila, a to i v nových členských státech, a v některých zemědělských lokalitách se daří podporovat přírodní rozmanitost. Avšak ani tato opatření nejsou schopna zvrátit obecný trend poklesu biodiverzity zemědělské krajiny.

Pokud chceme negativní vývoj změnit, autoři navrhují, že je nutné přehodnotit SZP a:
1. stanovit jasné cíle pro zajištění přínosů pro biodiverzitu;
2. navýšit část rozpočtu určenou na podporu biologické rozmanitosti;
3. vypracovat environmentální předpisy, konkrétně adresované, neponechávat členským státům tolik prostoru pro vlastní přizpůsobení nařízení;
4. nastavit základní a přísná pravidla společná pro všechny zúčastněné státy.

Martina Nentvichová: Zpracováno podle článku: Reif J., Vermouzek Z.: Collapse of farmland bird populations in an Eastern European country following its EU accession, Conservation Letters, 2. června 2018

Článek vyšel ve Světě myslivosti č. 9/2018

Ilustrační foto Jaroslav Vogeltanz

Česká republika zvolila cestu minimálního využití nástrojů k podpoře biodiverzity krajiny a zaměřuje se na další intenzifikaci produkce

Jiri Reif"Za problémy s úbytkem biodiverzity zemědělské krajiny si můžeme sami", říká doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D. Podle jeho názoru je třeba přesměrovat část dotací od podpory intenzifikace zemědělství k podpoře biodiverzity.

Můžete shrnout hlavní důvody, proč současná zemědělská krajina ptákům nevyhovuje?
Důvodů je více a liší se i podle toho, na jaké ptačí druhy se díváme. Detailní popis jednotlivých mechanismů působení by asi proto byl nad rámec tohoto rozhovoru. Obecně lze říci, že velmi negativními jevy jsou velká rozloha jednotlivých polí a vysoká intenzita hospodaření. Obojí způsobuje, že ptáci mají méně možností, kde hnízdit, a také méně potravy. Nepříznivě působí i skladba plodin, např. rozvoj pěstování řepky, která z toho, co se u nás seje, hostí vůbec nejméně ptáků. Negativní vliv má též přechod z jarních na ozimé plodiny, což způsobuje nedostatek potravy v zimních měsících a zároveň je vzrostlá vegetace ozimů pro hnízdění ptáků méně atraktivní než nižší jařiny.

V čem je přístup ČR k zemědělskému hospodaření špatný? Velké částky jsou přece věnovány i na zakládání biopásů, alejí, mokřadů apod.
Problém je právě v tom měřítku. I když se nám mohou zdát investice do „ozelenění“ hospodaření docela vysoké, vliv výše popsaných, ale i různých dalších nepříznivých faktorů je zkrátka mnohem masivnější, a proto v měřítku celé krajiny nakonec převáží. Existuje poměrně dost důkazů o tom, že třeba biopásy ptákům skutečně pomáhají: v lokalitách, kde jsou, najdeme větší populace než na plochách bez nich. Pokud je ale tímto způsobem ošetřeno jen mizivé procento polí, není divu, že se to na celostátní úrovni neprojeví a náš národní indikátor stavu populací ptáků zemědělské krajiny nepřestane klesat.
K tomu, co je u nás špatné: evropské zemědělské dotace nabízejí různé nástroje, jak biodiverzitu zemědělské krajiny podporovat, a je na jednotlivých členských státech, jak je využijí. Česká republika ovšem zvolila cestu jejich minimálního využití a zaměřuje se naopak na další intenzifikaci produkce. Z hlediska směřování naší společnosti či z hlediska zájmů zemědělců je otázkou, zda to tak má být, či nikoliv. Faktorů, které jsou ve hře, je mnoho, od podfinancování v dřívějších letech po vyrovnání se s různými globálními trendy, a není snadné je zohlednit. Nicméně z hlediska organismů, které zemědělskou krajinu obývají, je to jednoznačně špatně. Jestliže tedy chceme např. ptákům skutečně nějak pomoci, změně tohoto směřování se nelze vyhnout.

Můžete podrobněji popsat kladný vliv biopásů a dalších krajinotvorných prvků na ptačí populace? Sledovali jste ho v nějaké oblasti?
Jak jsem řekl, v lokálním měřítku je pozitivní dopad dobře patrný. Z toho, čemu se nyní věnujeme a co by mohlo třeba právě myslivce zajímat, mohu zmínit výzkum vlivu různých typů rozptýlené zeleně na ptačí populace. Aby bylo např. zřejmé, jaké druhy stromů je nejlepší do krajiny vysadit, a jakým se zase vyhnout, protože neposkytují žádoucí efekt. Výsledky ještě nemáme zpracované, ale už z prvních dat je jasné, že drobné ostrůvky nepůvodních dřevin, jako jsou třeba akáty, nemají pro ptáky vůbec žádný význam. Nic v nich nehnízdí a ani se tam nic nevyskytuje. Naopak původní ovocné stromy a keře ptákům poskytují dobré útočiště a potravní zdroje.

Myslíte si, že bude mít vaše studie praktický dopad?
Pracuji v akademické sféře a mým úkolem je vědecky analyzovat biologické problémy – objektivně zjišťovat, jaký je stav věcí, zkoumat mechanismy, které k němu vedly, a případně testovat nástroje, jakými jej můžeme změnit. U této konkrétní studie výsledky poukazují na to, že způsob, jak se u nás po vstupu do EU hospodaří, je pro ptáky zemědělské krajiny dost devastující. Praktické prosazení nějakých změn je ale už na uživatelích našich výsledků – státních úřednících a politicích, případně nevládních organizacích.

Jste pozitivní, co se týká dalšího vývoje českého zemědělství a biodiverzity? Je podle vás pro další období od roku 2021 možná změna společné zemědělské politiky EU k lepšímu?
Žijeme v době, kdy je hospodaření v zemědělské krajině do velké míry udržováno dotacemi a kdy zároveň nehrozí, že by v našich podmínkách nastal akutní nedostatek potravin nebo jejich skokové zdražení. Zároveň vidíme, že rostliny a živočichové, kteří s námi zemědělskou krajinu sdílejí, z ní poměrně rychle mizí. Za těchto podmínek je podle mě smysluplné zabývat se tím, jak by bylo možné část dotací přesměrovat od podpory intenzifikace k podpoře biodiverzity. Určitě to není snadný úkol a faktorů, které jsou ve hře, existuje celá řada. Nicméně cesty, které k jeho splnění vedou, jsou známé a argumenty, proč by to bylo vhodné, jasně zazněly. Krajina, která nás obklopuje, by si to každopádně zasloužila. V tomto směru jsem optimista.

Děkuji za rozhovor, Martina Nentvichová

 

 

Poslední změna: 27. září 2018
(0 hlasů)

Komentáře   

+3 # vesničan 2018-09-28 15:38
Stále nechápu, kdo si myslel, že se nástupem kapitalizmu se zlepší situace ve stavech zvěře brouků, motýlů a pod. Každý, kdo byl myslivcem před rokem 1989 si musí vzpomenout na to, jak tu ještě chytal zajíce a do ekologických rájů je prodával. Tyto časy jsou za námi, dostali jsme se v těch všech druzích, které jsem jmenoval i nejmenoval na úroveň vysokoekologick ých států. Takže nežehrejme. Jenom podotýkám, že to co je venku celkově v přírodě, je neskutečná tragedie. Dovolím si tvrdit, že k tomu by socializmus za tuto dobu nedospěl.

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

8°C

ČR - aktuální počasí

Přev.zataženo

Vlhkost: 78%

Vítr: 11.27 km/h

  • 17 Říj 2018 21°C 8°C
  • 18 Říj 2018 20°C 7°C

Naši partneři

VLS