Přihlásit

Myslivecké ohlédnutí za rokem 2019 a výhled do roku 2020

Vstoupili jsme do nového roku 2020, ale mnoho z nás je myšlenkově určitě ještě ve „starém“ roce. Jaký z pohledu myslivosti a myslivců byl a co důležitého můžeme očekávat v roce 2020? Na to jsme se ptali respondentů naší již tradiční novoroční ankety. Zde je tedy malá „inventura“ dění v uplynulém roce a prognózy na letošek.

Doporučený Ilustrační fotografie Marek Mejstřík Ilustrační fotografie Marek Mejstřík

Mgr. Patrik Mlynář, náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce lesního hospodářství
MlynarRok 2019 byl z pohledu myslivosti opět zajímavý. Sice jsme úspěšně vyhráli boj s africkým morem prasat (AMP), ale na konci roku se nákaza hrozivě přiblížila k našim hranicím. Kalamitní situace v lesích pokračuje a z důvodu vynaložení velkých finančních prostředků státu v podobě podpory vlastníkům lesů je nanejvýš nutné přizpůsobit tomu i myslivecké hospodaření. Spárkatá zvěř může představovat riziko při obnově lesa, zejména na rozsáhlých kalamitních holinách. Mladé dřeviny jsou atraktivní pro některé druhy spárkaté zvěře a na velkých plochách bude těžké zajistit jejich ochranu před zvěří. Z tohoto důvodu Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo vyhlášku č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů. Rozšíření doby lovu některých druhů spárkaté zvěře umožní uživatelům honiteb efektivněji regulovat početní stavy vybraných druhů spárkaté zvěře.
V rámci novely zákona o lesích, která nabyla účinnosti dne 29. listopadu 2019, byl novelizován také zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Úpravy se týkají plánování lovu a kontroly ulovené zvěře pomocí markantů. V souvislosti s těmito úpravami lze předpokládat dopad zvýšené administrativy a finančních nákladů na státní správu myslivosti a uživatele honiteb. Zejména z těchto důvodů MZe připravuje vládní novelu zákona o myslivosti s cílem učinit nezbytné úpravy ve vztahu ke škodám působeným zvěří a jejich snižování. Vládní novela by zároveň měla upravit administrativní a finanční zatížení státního rozpočtu i státní správy, které vyplývá z poslaneckého návrhu. Novelu ministerstvo předložilo v závěru roku 2019 do mezirezortního připomínkového řízení.
Kromě úpravy legislativních předpisů na úseku myslivosti podniklo MZe další kroky ke snižování početních stavů spárkaté zvěře a k informování myslivecké veřejnosti o aktuální situaci v lesích a o nezbytných opatřeních směřujících k obnově lesa a snížení škod jak v zemědělství, tak na lesích. Kvůli omezení dopadu zvěře na obnovu lesních porostů ministerstvo připravilo „Metodický pokyn orgánům státní správy myslivosti pro redukci početních stavů spárkaté zvěře“ (Svět myslivosti č. 11/2019 – pozn. red.). Dále během roku 2019 proběhly dvě mimořádné porady orgánů státní správy myslivosti k využívání zmíněného metodického pokynu a postupu při řešení problematiky dopadů zvěře na obnovu lesních porostů.
Ministerstvo dále připravilo informační leták určený držitelům a uživatelům honiteb, vlastníkům honebních pozemků a hospodařícím subjektům, který shrnuje povinnosti a nástroje hlavních subjektů pro myslivecké hospodaření. Tento leták byl distribuován všem výše zmíněným skupinám.
MZe se v druhé polovině loňského roku v součinnosti s největší mysliveckou organizací, Českomoravskou mysliveckou jednotou, zúčastnilo řady školení mysliveckých hospodářů, na nichž informovalo odbornou mysliveckou veřejnost o aktuálních a plánovaných změnách.

Informace o předplatném časopisu najdete zde. Dárkové poukazy můžete objednávat i nadále!

MVDr. Pavel Forejtek, CSc., odborný asistent na Fakultě veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně
ForejtekRok 2019 byl v oblasti myslivosti doslova nabitý legislativními konflikty, a to nejen u nás doma, ale také na mezinárodním poli, resp. na půdě Evropské unie. K těm nejvýznamnějším tématům na mezinárodní úrovni určitě patřilo jednání o zbraňové směrnici či pokračující diskuse o používání olova v loveckém střelivu. Na domácím kolbišti dominovala diskuse a reakce na tzv. přílepek k zákonu o lesích, diskuse o přínosu či negativním dopadu prodloužených dob lovu mladých jedinců spárkaté zvěře a na konci roku se objevil problém zásadní – výrazný pokles cen zvěřiny. Její produkce již přesáhla poptávku a řešení tohoto problému bude v návaznosti na nutnost zvýšit odstřel spárkaté zvěře zásadním problémem následujících let. Bohužel, v průběhu roku jsme také rychle zapomněli na požadavky Státní veterinární správy týkající se nutnosti výrazně snížit početní stavy černé zvěře, a s příchodem podzimních měsíců se tak opět v honitbách objevují hromady atraktivních krmiv a řada mysliveckých hospodářů znovu „hájí“ bachyně.
A co nás čeká v roce 2020? Nic radostného. Obrazně řečeno, „přeháňky“ na poli legislativních problémů jsme v roce 2019 dokázali rozehnat. Pokud však nedokážeme zásadním způsobem přistoupit k účinnému řešení otázky početních stavů spárkaté zvěře, „bouře“ legislativních změn dříve či později určitě dorazí. Neoddávejme se neplodným diskusím o vlivu zemědělského hospodaření na stavy spárkaté zvěře, respektujme potřebu lesníků zalesnit holiny po uschlých porostech či po kůrovcové kalamitě, což bude při současných stavech spárkaté zvěře velmi těžký a ekonomicky náročný úkol, a nesnažme se sami sebe přesvědčovat, že lidé a organizace věnující se ochraně přírody jsou vlastně „pseudoochranáři“. Početní stavy spárkaté zvěře dosáhly nepřijatelně vysoké úrovně, navíc v naprosto nevyhovující pohlavní a věkové skladbě. O této skutečnosti nelze diskutovat. A my myslivci jsme jediní, kteří máme právo zvěř lovit, tak dokažme, že jsme odborně na úrovni, která umožní tyto problémy účinně řešit.

Ing. Vladimír Krchov, Ph.D., ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů České republiky, s. p.
Krchov 2019Průběh předchozích suchých let doprovázených kůrovcovou kalamitou změnil přírodní podmínky a s nimi i charakter nejen honiteb, ale celé krajiny. V roce 2020 se tento vývoj dotkne dalších oblastí. A jestliže boj s kůrovcem nelze vyhrát, nebudou li současně zasahovat všichni vlastníci a správci lesů, obnovu lesních porostů nelze zajistit bez aktivního přístupu myslivců. Býložravá spárkatá zvěř v současných početních stavech je limitujícím faktorem obnovy. Při pronájmu honiteb v roce 2019 jsme výrazně zvýšili motivaci nájemců jak na zvelebování honiteb, tak na splnění plánu lovu. O konkrétních krocích jsme informovali ve Světě myslivosti č. 5/2019. K naplnění úkolu obnovy lesních porostů budeme proto i nadále využívat všech prostředků, které jako držitel honiteb máme k dispozici.

 

 

JUDr. Jiří Kšica, myslivecký hospodář obory Rovná
KsicaZdánlivě jednoduchá otázka, jaký byl uplynulý rok z pohledu myslivosti, ale co na ni říci? Jedna z odpovědí by mohla lapidárně konstatovat, že uplynulý rok byl dobrý. Trofeje byly silné, zvěře dostatek, náboje navzdory obávanému přechodu na nové materiály nezdražily, zbraně jsou stále dostupné. A co příští rok? No přece aby nám to vydrželo!
Omlouvám se za tento až obskurní úvod, ale nemalá část myslivců stále podléhá víře, že vše půjde samo a dobře. Nelze si však nevšimnout, že loňské turbulentní prostředí kolem lesního hospodářství s sebou strhlo i myslivost. O stavech zvěře se toho na nesčetných konferencích, odborných seminářích a rozličných diskusních fórech vyřklo mnoho a závěry lze shrnout do výzvy, že „se s tím musí něco udělat“. Kromě toho, že veterináři v euforii zlínského úspěchu uchopili mysliveckou normotvorbu do svých rukou a se vší odpovědností podzákonnými akty stále prolamují zákon o myslivosti, nám loňský rok přinesl dvě novely zákona o myslivosti. A třetí je na cestě. Také byly na dobu pěti let dokořán otevřeny dveře lovu spárkaté zvěře, a to prostřednictvím novelizované vyhlášky o dobách lovu. Jak to vše vnímat? Není někdy méně více? Člověk s malou schopností vidět a posuzovat skutečnosti z té lepší stránky by se na to mohl dívat i tak, že myslivost s jejím zápisem jako nehmotného kulturního dědictví je postavena na roveň deratizačních společností a myslivci do role hubitelů škůdců.
Co můžeme v myslivosti očekávat v tomto roce? Navzdory zásadnímu prodloužení dob lovu neočekávám od tohoto roku a let následujících podstatnou změnu ve výši úlovků spárkaté zvěře. To netvrdím já, tak hovoří zkušenosti z jiných států, kde se již dříve a rovněž s velkými ambicemi pokoušeli jít cestou dlouhých dob lovu. Pro praxi rovněž neočekávám na základě nově nastavovaných mysliveckých pravidel pozitivně zaznamenatelnou změnu. Stát (politici) se v důsledku situace kolem hmyzí gradace v lese pokouší regulovat věci, které by regulovány být nemusely. Samotný systém se tím zahltí. Pouze to povede k dalšímu nárůstu administrativní agendy. Jednoho se však obávám, a to velmi – kdy k nám někdo přiveze AMP. Chci však doufat, že to nebude brzy. Ale abych nekončil příliš beznadějně, tak bych jako lesní hospodář ještě přidal, že v roce 2020 očekávám více srážek a pravidelný déšť.

Ing. Radim Plhal, Ph.D., odborný asistent v Ústavu ochrany lesů a myslivosti Fakulty lesnické a dřevařské Mendelovy univerzity v Brně
Plhal Tyto řádky sepisuji v předvánočním čase, kdy zřejmě nikdo z nás nemá času nazbyt. Je však pro mě velkou ctí, že jsem byl redakcí Světa myslivosti osloven a požádán o příspěvek do novoroční ankety. Myslím, že je to naprosto výjimečný prostor pro každého z nás podělit se se čtenáři o veskrze osobní a upřímný pohled na události roku uplynulého i vize roku následujícího.
První čtvrtletí roku 2019 jsem prožil v zahraničí, kde mě také zastihla radostná zpráva o úspěšné eradikaci AMP na území České republiky. Poděkování a uznání si určitě zaslouží všichni, kdo se na boji s nákazou podíleli. Dobrou práci odvedli zástupci MZe, Státní veterinární správy a dalších veřejnosprávních orgánů. Skvěle jsme se činili i my myslivci, především tedy naši kolegové ze Zlínska, pro které byly následky nákazy nepěknou každodenní realitou. K celé situaci však disciplinovaně přistupovala i veškerá laická veřejnost. Společně jsme zvládli dodržovat veškerá pravidla biologické bezpečnosti a dokázali to, co nikdo jiný na světě. Přiznávám, že jsem byl v této věci spíše pesimistou, kritikem i autorem radikálních řešení. Čas ukázal, že jsem se v mnoha věcech mýlil. Díky bohu! AMP byl pro nás všechny novinkou a boj s ním premiérou, kterou jsme zvládli na jedničku. Ano, každý z nás určitě vzpomene několik slabých míst, chaotických nařízení nebo nejasných postupů. Většina toho byla způsobena jen naší nezkušeností. A upřímně – kdo na začátku nedělá chyby? I tyto chyby měly nakonec svůj pozitivní význam. Pokud se z nich dokážeme do budoucna poučit, budeme silnější a lépe připravení na další krizové situace, které nás mohou postihnout.
Dalším významným bodem uplynulého roku pro mě byla novelizace zákona o lesích a s ní spojený „přílepek“ týkající se mysliveckého hospodaření. Tento náhlý legislativní krok byl pro nás myslivce doslova šokující. Cítili jsme se podvedeni, upozaděni a neinformováni. Mnozí z nás situaci označovali až příliš dramaticky jako „genocidu zvěře“ nebo „konec české tradiční myslivosti“. Nejsem toho názoru. Naopak si myslím, že nám tento zásah do legislativy dává možnost efektivněji harmonizovat početnost zvěře a stav prostředí, aniž bychom se museli bát přiznat například překročení (mnohdy nereálných) normovaných stavů. Také věřím našim zákonodárcům v čele s panem ministrem zemědělství, kteří nám slíbili novelu zákona o myslivosti inspirovanou „saským modelem“. Doufám, že budeme moci tuto novelu nejen na akademické půdě diskutovat, připomínkovat a celkově přispět k její kvalitě. Jsem si jistý, že atmosféra kolem „přílepku“ se uklidní, emoce utichnou, novelizace zákona o myslivosti vše vysvětlí a zaoblí zbytečně ostré hrany. A hlavně: „Nic se nejí tak horké, jak se uvaří.“
Když se tedy ještě jednou ohlédnu, tak musím konstatovat, že zásluhou nás všech se v uplynulém roce v české myslivosti nic zlého neudálo. Přejme si tedy, abychom ve svém úsilí nepolevili a mohli být i po letošku na výsledky své práci právem hrdí.

 

Ing. Milan Slavinger, bývalý dlouholetý pracovník státní správy myslivosti
SlavingerJiž několik let myslivci řeší ochranu zvěře při zemědělských pracích a na komunikacích, plošné používání glyfosátu, zlepšení životního prostředí pro zvěř, úbytek drobné zvěře, tahanice kolem zákona o zbraních, úbytek a stárnutí členské základny a další provozní problémy. V loňském roce se však hlavním tématem pro myslivce stala novela právních předpisů dotýkajících se myslivosti, především zákona o lesích a vyhlášky o době lovu jednotlivých druhů zvěře a bližších podmínkách provádění lovu. Před koncem roku přijatá novela zákona o lesích, která mění zákon o myslivosti, nic zásadního z hlediska hospodaření v honitbách a potřebného snížení stavů spárkaté zvěře v nejbližších dvou letech nepřinese, neboť platí její odložená účinnost, která nastane uplynutím dvou let od vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů. O slibované nové koncepci myslivosti si můžeme nechat jen zdát. A tak nahromaděné problémy nejsou a nebudou řešeny ani v nejbližším období.
Kvůli rozsáhlé kůrovcové kalamitě, která ještě stále není zvládnuta, zvěř výrazně změnila své zvyklosti. Vzniklé holiny a stojící mrtvé porosty postupně zabuřeňují a další holiny budou přibývat. Lov spárkaté zvěře bude v těchto lokalitách čím dál složitější a předpokládám další navyšování jejích stavů. Do jaké míry uživatelé honiteb využijí rozšíření doby lovu zvěře do dvou let věku, je velký otazník. Mám sice již několik pozitivních signálů, že v některých honitbách si již myslivci tyto skutečnosti uvědomují a začínají intenzivněji lovit, ale obávám se, že jde o výjimky.
Obnovované porosty není možné všechny oplotit, takže budou narůstat škody působené zvěří. Jak se vlastníci lesů postaví ke škodám, je otázka. V možnosti, jak jednoduše získat oprávněnou náhradu škody (pokud nedojde k dohodě), pro ně současný zákon není příznivý a myslivci toho v mnoha případech zneužívají. Tím dochází i ke zkreslování výše skutečných škod působených zvěří, a to nejen na lesních porostech, ale také na zemědělských plodinách a pozemcích.
Z hlediska hospodaření v honitbách se proto v roce 2020 nic nezmění a vše poběží více méně v zaběhnutých kolejích. Co považuji za velkou hrozbu v tomto roce (případně v roce následujícím), je možnost rozšíření AMP na naše území.

 

Radomír Charvát, lesmistr Lesního družstva Vysoké Chvojno
CharvatRok 2019 byl ve znamení pokračující kalamitní situace v českých lesích, kterou má pomoci řešit mimo jiné i novela zákona o lesích na poslední chvíli obdařená „přílepkem“ obsahujícím podstatné změny i v mysliveckém zákoně. Z mého pohledu jde o naprosto nesystémové opatření, které opět neumí vylišit, kde je třeba stavy zvěře výrazně snížit, a plošně zasáhne celou Českou republiku. Ještě více mi vadí, kdo je iniciátorem tohoto „přílepku“, a napadá mě, co by tomu říkal Jan Werich, který tvrdil, že na odborné věci mají být odborníci…
Jinak se rok 2019 vyznačoval zesíleným tlakem zejména velkých zemědělských podniků na snížení škod působených zvěří, aniž by tyto subjekty alespoň částečně plnily své povinnosti. Kvůli obavě z vysokých náhrad škod stoupl odstřel zvěře, došlo k dalšímu přesycení trhu a poklesu výkupních cen zvěřiny. Myslivci se dostávají do kleští, kdy jedna část veřejnosti je nabádá téměř k vybití zvěře a druhá část je nazývá vrahy. Není náhodou, že v obou případech jde o veřejnost převážně městskou, naprosto odtrženou od reality.
Co očekávat od roku 2020? Dne 1. ledna 2020 vstoupila v platnost novela vyhlášky o dobách lovu spárkaté zvěře a sám jsem zvědav, jak myslivecká veřejnost tuto možnost uchopí. Osobně jsem přesvědčen, že tam, kde byli myslivci málo aktivní dosud, bude tento stav trvat. Musím přiznat, že představa lovu plné samice spárkaté zvěře mě děsí a rozšířeného termínu doby lovu budu v našich honitbách využívat s jistou dávkou opatrnosti. Kůrovcové kalamitní oblasti však musejí být výjimkou. Rovněž nejsem přesvědčen o správnosti celoročního lovu samčí zvěře do dvou let věku, a to proto, že již dnes máme významně nepříznivý poměr pohlaví u veškeré spárkaté zvěře a problém se tímto krokem ještě prohloubí. Již od zavedení „nočního způsobu“ lovu tvrdím, že přehlídky trofejí jsou zbytečné, a nová legislativa to jen dále potvrzuje. Lokálně přemnožené stavy zvěře by lépe vyřešila změna legislativy v oblasti tvorby a velikosti honiteb, což je však zřejmě tabu.
Rok 2020 a roky příští budou bojem o zachování myslivosti jako takové, neboť mnoho opatření i na úrovni EU směřuje proti ní. Mám na mysli zejména uvažovaný zákaz olověných střel, dále neřešený problém narůstajícího počtu velkých šelem a zejména odpor velké části veřejnosti proti výkonu práva myslivosti. I když se říká, že nic se nejí tak horké, jak se uvaří, jsem spíše pesimistou. Vede mě k tomu celkový stav naší společnosti, žijící v neskutečném blahobytu, a pohrdání přírodním a ekonomickým dědictvím.

 

Ing. Petr Ziegrosser, bývalý oborník
ZiegrosserRok 2019 byl dobrým rokem. Zvěře v revírech přibylo. Mrazáky máme plné zvěřiny. Díky výborné ekonomické situaci jsme se dovybavili termovizemi. Škody působené zvěří jsme neplatili. Zásluhou nefunkční státní správy jsme si dělali, co se nám zlíbilo. Byl to opravdu dobrý rok!
A rok 2020? Díky (ne)hospodaření v lesích nám v revírech přibyly holiny po kůrovci a tím se výrazně zlepší životní podmínky pro spárkatou zvěř. A když ji ještě budeme „futrovat“ tak jako dosud, máme vystaráno. Státní správa bude dál nefunkční. Pokud by se náhodou objevil nový zákon o myslivosti, bude pro nás pouze cárem papíru – stejně jako ten dosavadní. Jo, ale pozor, důležitá výzva: je třeba se dostatečně předzásobit střelivem s olověnými broky a projektily. Bude zakázáno ho používat.
Takže lovu a české myslivosti zdar!

 

Ing. Lukáš Bodnár, předseda Okresního mysliveckého spolku ČMMJ Český Krumlov
BodnarZdálo se, že rok 2019 bude v české myslivosti dalším standardním rokem, v ničem se nelišícím od let předchozích, ale jeho závěr nás přesvědčil o přesném opaku. Je to způsobeno významnými legislativními počiny, které byly do značné míry překvapující. Zlomovou je novela zákona o myslivosti, která se zrodila jako přílepek k novele zákona o lesích. Ukázalo se, že málopočetná skupina ochranářů dokáže s perfektním načasováním oslovit se svým zájmem iniciativní a podobně smýšlející poslance (dokonce získat většinu), a to na rozdíl od ČMMJ zastřešující 60 000 členů. Je zřejmé, že se máme od ochranářů co učit. Jistým zatažením za záchrannou brzdu byl odklad účinnosti novely mysliveckého zákona o dva roky od zveřejnění ve Sbírce zákonů a příslib ministra zemědělství, že v daném přechodném období bude schválena komplexní novela zákona o myslivosti.
Dalším legislativním počinem je novela vyhlášky o dobách lovu zvěře, která i přes převažující negativní názor myslivců je z mého pohledu krokem kupředu. Je vždy na individuálním rozhodnutí myslivce, na kterou zvěř vystřelí, tak aby to bylo v souladu s mysliveckou etikou. Rozšíření dob lovu je v mnoha ohledech logické a nemůže toto individuální rozhodnutí myslivce nijak změnit. Brání myslivcům, aby lovili ve stanovených dobách jako dosud? Domnívám se, že nikoliv.
A co nás čeká v roce 2020? Budeme sledovat činnost MZe, zda bude aktivněji pracovat na prováděcích předpisech ke schválené novele zákona o myslivosti, aby byla vůbec uplatnitelná v praxi, což si však nedokážu úplně představit. Nebo ministerstvo napne veškeré úsilí ke komplexní novele zákona o myslivosti? V této souvislosti by se měla jednoznačně projevit úloha ČMMJ, která by neměla být pouze připomínkovým místem, ale naopak by měla přijít s vlastními návrhy. Nechci být škarohlíd, ale při složitosti legislativního procesu a blížících se parlamentních volbách v roce 2021 bych na prodiskutovanou, odborně fundovanou komplexní novelu příliš nesázel. Navíc nás i v roce 2020 bude provázet kůrovcová kalamita nebývalých rozměrů a jednoznačným úkolem uživatelů honiteb bude intenzivně spolupracovat se správci lesních pozemků k předcházení škodám působeným zvěří na lesních porostech, což v některých oblastech bude muset vést k významnému snížení počtu spárkaté zvěře.
I když rok 2020 nebude z pohledu myslivců úplně jednoduchý, jsem přesvědčen, že s chladnou hlavou a racionálním úsudkem jsme schopni mnohého dosáhnout.

 

Ing. Petr Skočdopole, ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc, s. r. o.
SkocdopoleRok 2019 byl u Arcibiskupských lesů a statků Olomouc, s. r. o., druhým rokem, kdy jsme vykonávali právo myslivosti v honitbách Arcibiskupství olomouckého na výměře téměř 40 tisíc hektarů v Olomouckém a Zlínském kraji.
Za velice pozitivní signál považuji skutečnost, že se nám podařilo výrazně meziročně zvýšit odstřel zvěře v honitbách v oblastech postižených kůrovcovou kalamitou. Stále však jsme teprve na začátku procesu razantního snížení početních stavů zvěře v lese. Intenzivním lovem reagujeme na změnu věkové struktury lesa ve prospěch mladých, čerstvě zalesněných kultur. Každý rok, o který kvůli zvěři oddálíme dobu zajištěnosti zalesněné kultury, každá nová oplocenka nebo nemožnost využít přirozenou obnovu lesa, protože je spasená zvěří, dramaticky navyšuje náklady na pěstební činnost a tím i zásadním způsobem ovlivňuje ekonomiku správy lesního majetku. Pro úspěšné zvládnutí celého procesu skutečného (ne administrativního) snížení početních stavů zvěře jsou zásadní minimálně tři parametry:
• musíme opravdu chtít, a tedy si i přiznat, že skutečné stavy zvěře v honitbě jsou vždy vyšší, než počítáme;
• musíme změnit vnitřní myšlenkové nastavení každého, kdo se podílí na plnění plánu lovu – lovec musí být ztotožněn s tím, že cílem je pěstovat zdravý les a lov zvěře je cestou k dosažení tohoto cíle;
• musíme mít k dispozici efektivní legislativní nástroj, který umožní intenzivní lov.
Rok 2020 bude u naší společnosti ve znamení pokračování nastoleného trendu intenzivního lovu spárkaté zvěře.
Když odhlédnu od naší společnosti, tak na celorepublikové úrovni nás čeká boj o novou podobu mysliveckého zákona. Od novely očekávám, že by měla posílit práva vlastníků při hospodaření v honitbě a narovnat přežitá a zastaralá ustanovení tak, aby umožňovala efektivní lov zvěře v souladu se zákonem a potřebami vlastníků honebních pozemků.
Čeká nás další diskuse o používání olověných střel při lovu. V kontextu toho, že se připravuje výjimka pro Armádu České republiky ze zákazu používání olověných střel, si dovolím jednu poznámku. Omezení olověných střel se děje za účelem ochrany přírody – aby olovem nebylo zatěžováno životní prostředí. Jak je tedy možné, že většina vojenských výcvikových prostorů, tedy oblastí násobně dlouhodobě více zatížených střelivem s obsahem olova než zbytek republiky, je již dlouhá léta zařazena kvůli unikátní přírodě a její ochraně do území Natura 2000 a ptačích oblastí?
S postupující nákazovou situací AMP v okolních státech se obávám okamžiku, kdy bude choroba znovu zavlečena i do České republiky.
Přes všechny problémy a úskalí, které nás v letošním roce čekají, přeji všem čtenářům Světa myslivosti úspěšný rok 2020, pevné zdraví a příjemná osobní setkání při výkonu myslivosti.

Jan Votava, velmistr Řádu sv. Huberta
VotavaRok 2019 byl pro většinu myslivců jistě rokem úspěšným. Legislativa je nijak zásadně neohrožovala a s případnou budoucí změnou si už nějak poradíme. Hlavní je, že technika pro noční lovce je stále dokonalejší a stavy spárkaté zvěře, soudě podle nových rekordních úlovků, vykazují udržitelný růst. Daněk a sika se nám šíří do nových oblastí a holiny po narůstající kůrovcové kalamitě brzy podstatně zvýší úživnost honiteb i možnosti pro reprodukci a tím i další nárůst početních stavů spárkaté zvěře. Docela se nám v poslední době daří přesvědčovat laickou veřejnost, že za zdecimování drobné zvěře mohou kolegové zemědělci a my myslivci s tím nic nenaděláme. Případné škody na zemědělských porostech až dosud většinou „narovnal“ kus zvěřiny. Pokrok ani čas se nedají zastavit ani v myslivosti, a proto slaví velké úspěchy inovace ve stylu automatické vnadiště + fotopast + MMS + off road + „nočák“ = efektivní lov. Komplikací ze strany evropské legislativy se bát nemusíme, máme přece Straku! A prognóza na rok 2020? Bude líp!
Pro mě osobně byl rok 2019 rokem velmi těžkým. Kůrovec dorazil i do našeho regionu a mění moji oblíbenou Vysočinu k nepoznání. Přestože pracujeme „od nevidím do nevidím“ a při osvětlení i v noci, zdá se vše marné. Na myslivost téměř nemám čas a dvě obnovené studánky a tři vybudovaná napajedla pro zvěř mi náladu zlepšily jen zčásti. Trochu té radosti jsem si užil i ve společnosti členů Řádu sv. Huberta na setkáních během odborných seminářů, slavností a dalších akcí. Se zimou přichází únava a cítím, že i já si potřebuji odpočinout, abych s přicházejícím jarem našel novou sílu na obnovu nejen lesních porostů, ale i srdcí člověka. Je to tvrdá práce, ale každý moudrý hospodář, ať už myslivecký, lesní, nebo zemědělský, zná přísloví, že co nic nestojí, za nic nestojí.

 

Ing. Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty
JanotaRok 2019 se z pohledu lovu spárkaté zvěře nelišil od let předchozích. Jsem přesvědčen, že oficiální úlovky na konci loveckého roku budou srovnatelné s úlovky z předchozích loveckých sezón. Podobné to bude s drobnou zvěří, ale její úlovky mají klesající tendenci. Je na zamyšlenou, zda nebude žádoucí její lov v některých honitbách částečně omezit. Mnohde se to již také děje.
Koncem roku byl díky novele zákona o lesích novelizován zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Jsem přesvědčen, že jde o zcela nepřipravený, neprojednaný legislativní předpis, jehož aplikace bude mít zásadní dopad na výkon práva myslivosti v honitbách a současně značně zatíží státní rozpočet. V současné době Ministerstvo zemědělství připravuje velkou novelu zákona o myslivosti a pevně věřím, že s její pomocí napravíme současný nelichotivý stav. Otázkou je, jak rychle bude celý legislativní proces probíhat.
V minulých letech jsme se úspěšně vypořádali s AMP na Zlínsku. Je však potřeba neustále otevřeně hovořit o reálné hrozbě nákazy touto chorobou pro Českou republiku. Ohniska moru se blíží k našim hranicím ze Slovenska, Maďarska a nově se nejbližší objevilo v Polsku. Podstatná část myslivců je přesvědčena, že se jich tento problém netýká, ale opak je pravdou a velice rychle se může stát realitou v našich honitbách.
Předpokládám, že v roce 2020 bude probíhat silná „mediální masáž“ ze strany ochránců přírody a nevládních organizací o neschopnosti myslivců redukovat stavy zvěře v našich honitbách. Současně se dá očekávat rostoucí tlak ze strany EU na různá omezení myslivců a výkonu práva myslivosti prostřednictvím nesmyslných nařízení. Je pouze na nás, abychom veřejnost přesvědčovali o našem místě ve společnosti. Stále stoupající stavy spárkaté zvěře nám v tom však vůbec nepomáhají. Nutno říci, že současná situace nenastala jen vinou myslivců, ale je důsledkem daleko většího množství aspektů, které k tomu přispívají.
Velký význam pro výkon myslivosti v roce 2020 může mít i citelný propad cen zvěřiny. Na jedné straně lze očekávat silný tlak na redukci zvěře, na straně druhé můžeme počítat s nechutí některých myslivců lovit kvůli současným nízkým výkupním cenám zvěřiny nabízeným jejími zpracovateli.
Na ČMMJ jako největší myslivecké organizaci je, aby myslivcům vyjednala co nejlepší legislativní prostor pro splnění nelehkého úkolu snížení stavů spárkaté zvěře v některých lokalitách České republiky. Jisté ale je, že bez aktivního přispění myslivců to nedokážeme.

 

Anketa vyšla ve Světě myslivosti č. 1/2020

Poslední změna: 18. leden 2020

(0 hlasů)

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.