Myslivci chtějí vyčlenit daňka či muflona z režimu nepůvodních druhů
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Myslivci, rybáři, včelaři a další zástupci Hospodářů v krajině žádají vyčlenění hospodářsky významných nepůvodních druhů, kterými jsou pro myslivce daněk, muflon, sika a kamzík, z režimu nepůvodních druhů. Hospodáři si dále nepřejí rozšíření existujícího evropského seznamu invazních druhů. Vyzývají ke stanovení příznivých stavů vybraných zvláště chráněných živočichů nebo opatření vedoucí ke zvýšení pestrosti krajiny. Na požadavcích se shodli při jednání na půdě Českomoravské myslivecké jednoty ve středu 6. března. Senátu a Poslanecké sněmovně ČR, Vládě a příslušným ministerstvům zaslali své požadavky následující den.
Zástupci ČMMJ a ČSO představili své požadavky novinářům
Platforma Hospodáři v krajině (Hospodáři) zastupuje členy Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ), rybářských svazů, svazu včelařů, zahrádkářů, Mezinárodní asociaci pro sokolnictví, Agrární komoru ČR a další zájmové svazy, jejichž členové se denně pohybují v přírodě. Cílem platformy je skloubit ochranu přírody a biodiverzity s celospolečenskými zájmy.
Hospodářsky významné nepůvodní druhy
V současné době má být dle předsedy ČMMJ, Jiřího Janoty, předložena do mezirezortního řízení novela zákona, která adaptuje nařízení Evropského parlamentu o regulaci vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů na podmínky České republiky. Na evropské úrovni byl vytvořen seznam nepůvodních invazních druhů, který však Česká republika plánuje ještě rozšířit. Podle hospodářů to však není nutné.
Senátu a Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, Vládě a příslušným ministerstvům proto zaslali Hospodáři v krajině své požadavky. Cílem myslivců je zejména vyčlenit druhy hospodářsky významné pro myslivost, kterými jsou daněk, muflon, sika a kamzík, z režimu nepůvodních druhů a převést je do zákona o myslivosti.
Stanovení výše nákladů za chráněné živočichy
Hospodáři žádají Ministerstva životního prostředí a zemědělství, aby stanovila příznivé stavy zvláště chráněných živočichů pro území ČR. Jedná se o vydru říční, bobra evropského, vlka obecného a čápa černého, který dle podle slov Janoty spolu s vydrou působí škody rybářům.
Zástupci zájmových sdružení od státu požadují stanovení maximální částky, kterou bude ochoten každoročně vynaložit na management, monitoring a náhrady škod za uvedené chráněné živočichy.
Změna zemědělského hospodaření
Na úrovni EU se snaží změnit zaměření budoucí Společné zemědělské politiky více na podporu biodiverzity a pestrosti krajiny, nikoliv pouze na výši produkce zemědělských plodin.
Poslední požadavek se překrývá i s cílem Petice za krajinu, kterou podepsala ČMMJ s Českou společností ornitologickou. Petici do této chvíle podepsalo 21 000 signatářů a má se stát oporou žádosti ministra zemědělství o prosazování takového způsobu zemědělského hospodaření, který bude šetrnější k půdě, zemědělské krajině i živočichům, kteří ji obývají.
O petici si můžete více přečíst ve zprávě zde.
Více o požadavcích Hospodářů v krajině a cílech Petice za krajinu najdete v dalším čísle Světa myslivosti.
7. 3. 2019, redakce