Logo
Vytisknout stránku

Metodický pokyn orgánům státní správy pro redukci početních stavů spárkaté zvěře

Ministerstvo zemědělství (MZe) v rámci své působnosti dané zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZOM) a na základě informací od orgánů státní správy myslivosti, držitelů honiteb a hospodařících subjektů o vyšších početních stavech spárkaté zvěře v některých částech České republiky, které neodpovídají úživnosti honiteb a mají negativní dopad na lesnické hospodaření, zemědělství a ochranu přírody, vydalo orgánům státní správy myslivosti (OSSM) a státní správy lesů doporučení jako metodický pokyn. Pokyn se týká všech druhů spárkaté zvěře včetně prasete divokého, jehož lov je v souvislosti s výskytem afrického moru prasat (AMP) a nutností razantního snížení populační hustoty dále upraven mimořádnými veterinárními opatřeními Státní veterinární správy České republiky (SVS).

Doporučeno Jelení zvěř Archiv redakce Jelení zvěř

ÚVOD
MZe rozhodlo na základě zhodnocení účinnosti předchozího metodického pokynu a kontrolní činnosti o potřebě dalšího aktivního přístupu k problematice škod působených zvěří, ať již v důsledku vysokých početních stavů, nebo nevhodných způsobů hospodaření ze strany uživatelů ve všech typech honiteb. Páté opakování inventarizace škod zvěří umožnilo analyzovat vývoj poškození v posledních 20 letech v celé republice. Potvrdilo se, že vliv zvěře na stav a vývoj zejména nejmladších vývojových stadií smíšených a listnatých porostů trvá a že poškození zvěří se nevyskytuje rovnoměrně na celém území republiky. Z lesnického hlediska není vhodné zalesňování bývalých luk, kde se v minulosti zvěř pásla, mívala svá stávaniště či krytové a klidové zóny. Nadprůměrně vysoké poškození zvěří bylo při všech šetřeních zjištěno v oblasti západních Čech a severní Moravy. Podrobnější informaci o oblastech s nadprůměrným poškozením by mohly poskytnout regionální studie, na jejichž základě by bylo možné formulovat konkrétní lesnická a myslivecká opatření. MZe se chce primárně zaměřit na cílenou redukci stavů zvěře, kdy je potřebné v některých regionech nejen zastavit nárůst početních stavů, ale přistoupit i k jejich postupnému snižování, vždy však s cílem současně optimalizovat poměr pohlaví a počet kusů v jednotlivých věkových třídách. Z pohledu zemědělského provozu je třeba se zaměřit na usnadnění lovu spárkaté zvěře, což znamená zajištění osazování ploch různě vysokými plodinami, nedosévání ke kulise porostů, snižování výměry ploch osévaných jednou plodinou, podporovat tvorbu mezí a remízků apod.

DOPORUČENÁ OPATŘENÍ
Pro zdárné naplnění výše uvedených cílů MZe doporučuje všem OSSM zaměřit se na následující opatření v souladu se ZOM:

1. Ve vztahu k aktuálním podmínkám a úživnosti prostředí v honitbě aktualizovat normované stavy zejména spárkaté zvěře a držiteli honitby nabídnout možnost iniciovat tuto úpravu. Využít je třeba i maximální limit ve vyhlášce č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd.

2. OSSM jsou povinny podle ustanovení § 61 odst. 2 ZOM využít sankčních opatření v případě, že nesplněním lovu celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření dojde k překročení normovaných stavů jednotlivých druhů spárkaté zvěře stanovených pro každou honitbu a zejména při zjištěném neplnění opatření k odstranění nedostatků a ke zlepšení stavu věci uložených podle § 61 odst. 3 ZOM rozhodnutím OSSM. Je možné využít i sankčních opatření, kde překročení normovaných stavů zvěře označuje judikatura za naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 64 odst. 3 písm. c). Pro ověření překročení normovaných stavů je během zjišťování skutečného stavu v rámci správního řízení bezpodmínečně nutné vycházet nejen z údajů uvedených v Mysl 7 (výsledky sčítání zvěře), ale též z místních šetření a zjišťování škod a pobytových znaků zvěře v konkrétních honitbách a zpětných propočtů odvozujících početní stavy zvěře podle skutečných úlovků v předchozích letech (viz rámeček 1 za textem).
MZe důrazně doporučuje využívat výše uvedená opatření k odstranění nedostatků a ke zlepšení stavu věci v co nejširším rozsahu, a to zejména na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

3. Neprodleně a vstřícně vydávat kladná vyjádření OSSM k lovu samičí zvěře a samčí zvěře do stáří dvou let u jednotlivých druhů spárkaté zvěře, kde nejsou stanoveny minimální a normované stavy, v souladu s ustanovením § 36 odst. 5 ZOM (tzn. nestanovovat žádná omezení, protože předmětné ustanovení zákona o myslivosti umožňuje lov uvedené zvěře bez omezení a bez vypracování a projednání plánu); v žádném případě nelze ve vyjádření stanovit lov vyšších věkových tříd u samčí zvěře, výše uvedené ustanovení zákona výslovně uvádí do dvou let věku (nelze tedy ve vyjádření uvést např. I. věkovou třídu, neboť u většiny spárkaté zvěře je rozsah I. věkové třídy od 1 roku do stáří 3–4 let).

4. Plně využívat ke snížení početních stavů spárkaté zvěře možnosti dané ustanovením § 39 ZOM, a to:
4. 1. Ve všech případech, kdy zájem vlastníka, pachtýře, popř. nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření vyžaduje, aby byl počet některého druhu spárkaté zvěře snížen,
a) buď na návrh uživatele honitby povolit,
b) nebo ve všech ostatních případech uložit úpravu stavu, tzn. radikální snížení stavu konkrétního druhu spárkaté zvěře, a to s využitím následujících zásad:
– upřednostnit lov mladé zvěře,
– z dospělé zvěře se zaměřit především na samičí zvěř a dále samčí zvěř do stáří dvou let.
MZe důrazně nedoporučuje vyhovovat žádostem o samostatný lov pouze samčí trofejové zvěře, neboť takové žádosti nevedou ke snížení početních stavů zvěře, ale pouze umožňují lov trofejové zvěře. Důsledkem je prohlubování nevhodného poměru pohlaví zvěře. Pokud je vydáváno rozhodnutí k lovu samčí zvěře starší dvou let, vždy je nutné zhodnocení celkového stavu v honitbě a lovu samičí a mladé nenormované zvěře v předchozích hospodářských rocích. Z hlediska zkvalitňování populací spárkaté zvěře je nutné upozorňovat na nevhodnost lovu nadějných samců do dvou let věku. Cíleně by se měla lovit mláďata a samice.
Pro úplnost je třeba zdůraznit, že opatření podle § 39 ZOM lze vydat ve vztahu k normované i nenormované zvěři.
4. 2. V případech, kdy vlastníci honebních pozemků provedli přiměřená opatření proti vzniku škod působených zvěří, a bylo zjištěno, že škody působené zvěří přesto nelze snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, v souladu se ZOM rozhodnutím uložit na základě návrhu vlastníka, popř. nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesů:
a) snížení stavu zvěře až na minimální stav, nebo
b) zrušení chovu toho druhu spárkaté zvěře, který škody působí.

5. V rámci realizace opatření uvedených v bodě 4 je potřebné objektivně a ve spolupráci s orgány státní správy lesů, popřípadě i s orgány ochrany přírody zvážit, jestli je vydání povolení nebo opatření pro konkrétní honitbu dostačující, nebo je třeba rozšířit tato opatření i na honitbu nebo honitby sousední. Jde zvláště o honitby, kde je hranice zcela nevhodně vedena na rozhraní pole – les a zvěř působí škody na zemědělských plodinách a pozemcích, ale její domovský okrsek je i v sousední lesní honitbě. V kladném případě pak opatřeními podle § 39 ZOM uložit snížení početního stavu (viz 4. 1.), popř. zrušení chovu (viz 4. 2.) spárkaté zvěře, která škody působí, všem uživatelům sousedních honiteb. Stanovenou výši lovu spárkaté zvěře dovodit například zpětným propočtem, rozdílem sčítaných a normovaných stavů zvěře nebo vyhodnocením pobytových znaků zvěře v honitbě.

6. V rozhodnutí OSSM o povolení nebo uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře, vydávaném podle ustanovení § 39 ZOM (viz bod 4), může být, v souladu s ustanovením § 45 odst. 2 ZOM, současně uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v § 45 odst. 1 písm. g), m), t) a u) ZOM:
– § 45 odst. 1 písm. g) stanoví, jde li o lov v noci, zákaz lovu spárkaté zvěře s pomocí zdrojů umělého osvětlení, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci s elektronickým zvětšením obrazu nebo pro převracení obrazu;
– § 45 odst. 1 písm. m) stanoví zákaz lovu spárkaté zvěře v době mezi jednou hodinou po západu slunce až do jedné hodiny před východem slunce;
– § 45 odst. 1 písm. t) stanoví zákaz lovu spárkaté zvěře v odchytových a aklimatizačních zařízeních a přezimovacích objektech s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí; při udělování této výjimky se zaměřit zejména na mladou a samičí zvěř (stanovisko MZe – viz rámeček 2 za textem);
– § 45 odst. 1 písm. u) stanoví zákaz lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého. To znamená, že s využitím ustanovení § 45 odst. 2 lze umožnit na společných lovech lov bachyně a kňoura prasete divokého a ve specifických a řádně odůvodněných případech i lov daněl a daňčat, případně srn a srnčat.
MZe z mysliveckého hlediska nepovažuje za žádoucí, aby se v případě povolení lovu samců starších dvou let uplatňovala možnost výjimek ze zakázaných způsobů lovu. Výjimku ze zakázaných způsobů lovu je vhodné využívat pouze pro snižování početních stavů zvěře, a nikoliv pro lov trofejových jedinců.

7. Jestliže je vydáváno rozhodnutí o uložení úpravy početního stavu spárkaté zvěře podle ustanovení § 39 ZOM, doporučujeme ke zvýšení účinnosti přijatých opatření dále:
a) projednat s vlastníky (nájemci) honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích zemědělsky (lesnicky) hospodaří, konkrétní podmínky a rozsah opatření přijatelných jak ze strany uživatelů honiteb, tak ze strany vlastníků (nájemců) honebních pozemků s cílem zlepšit podmínky k lovu spárkaté zvěře ve velkých lánech vysokých plodin vytvořením průseků nebo pásů nízkých plodin apod.;
b) při jednání s vlastníky nebo nájemci honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích zemědělsky (lesnicky) hospodaří, zdůraznit, že provedení opatření uvedených pod písmenem a) je povinností vlastníka (nájemce) honebního pozemku k zabránění škod působených zvěří podle § 53 ZOM s tím, že provedení takových opatření zlepšuje postavení vlastníka (nájemce) honebního pozemku v jednání s uživatelem honitby o náhradě škody způsobené zvěří i v případném soudním sporu o náhradu škody;
c) upozornit uživatele honiteb, že přikrmování zvěře je nutné v souladu se ZOM provádět pouze v době nouze. Doporučit uživatelům honiteb, aby mimo dobu nouze nekrmili nebo nepřikrmovali spárkatou zvěř, s výjimkou odváděcího přikrmování ve velkých lesních komplexech a vnadění, případně jim tuto činnost opatřením vydaným podle § 61 odst. 3 ZOM zakázat. V případech, kdy dojde k porušení zákazu přikrmování mimo dobu nouze, MZe doporučuje aktivně spolupracovat s orgány SVS a s Českou inspekcí životního prostředí.

8. MZe jako zakladatel podniku Lesy České republiky, s. p., projedná možnosti správného mysliveckého hospodaření a zefektivnění lovu jak v režijních, tak v pronajatých honitbách. MZe jako prvoinstanční orgán státní správy myslivosti na pozemcích určených pro obranu státu bude důsledně uplatňovat metodický pokyn v honitbách Vojenských lesů a statků České republiky, s. p.

Je důležité, aby zaměstnanci OSSM na všech stupních průběžně sledovali na webových stránkách SVS aktuální informace o AMP, zvláště pak veškerá mimořádná veterinární opatření upravující chov a lov prasete divokého, a další opatření vydávaná MZe. Tyto informace je nutné okamžitě sdělovat jednotlivým uživatelům honiteb.

Uvedená doporučení platí až do odvolání, nejdéle však do 31. 5. 2021, a budou realizována diferencovaně podle konkrétních podmínek, které budou v obvodu působnosti každého OSSM co nejobjektivněji zjištěny.
Podle eagri.cz.
Redakčně upraveno.

Opatření ke snížení stavů spárkaté zvěře – opatření a sankce

Překročení normovaných stavů zvěře podle § 3 odst. 2 ZOM: v případě překročení normovaných stavů zvěře je obec s rozšířenou působností povinna uložit pokutu podle § 64 odst. 3 písm. c) ZOM do výše 200 tis. Kč podle § 64 odst. 4 písm. c) ZOM.
Opatření podle § 39 ZOM ke snížení stavů zvěře: v případě nesplnění opatření podle § 39 ZOM ohledně snížení stavů zvěře, event. zrušení jejího chovu jde o stav, který lze označit jako nedostatek ve smyslu § 61 ZOM. V případě zjištění nedostatku spočívajícího v nesplnění opatření podle § 39 ZOM v rámci kontrolní činnosti podle § 61 odst. 2 ZOM je obec s rozšířenou působností povinna jako OSSM uložit opatření podle § 61 odst. 3 ZOM.
Dozorovou činnost nad dodržením opatření podle § 61 odst. 2 ZOM je třeba provést podle zákona č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, tak, aby bylo možno využít protokol z kontroly jako důkaz pro správní řízení (§ 51 odst. 1 správního řádu) vedené ohledně uložení opatření podle § 61 odst. 3 ZOM.
Obsahem opatření uloženého podle § 61 odst. 3 ZOM by mělo být uložení náhradní lhůty ke splnění opatření uloženého pravomocně podle § 39 ZOM. Náhradní lhůtu je třeba uložit s ohledem na doby lovu ve smyslu vyhlášky č. 245/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
V případě nesplnění opatření podle § 61 odst. 3 ZOM pak ORP uloží pokutu:


1) podle § 63 odst. 1 písm. a) ZOM do výše 10 tis. Kč podle § 63 odst. 3 písm. a) ZOM v případě fyzické osoby;
2) podle § 64 odst. 1 a 2 ZOM do výše 200 tis. Kč podle § 64 odst. 4 písm. c) ZOM v případě právnické osoby (v souladu s § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o přestupcích – zásada absorpce);
3) podle § 64 odst. 2 ZOM do výše 200 tis. Kč podle § 64 odst. 4 písm. c) ZOM.


Pro úplnost je třeba dodat, že v případě pravomocného uložení pokuty podle ZOM dochází k tomu, že fyzická osoba je ve smyslu ustanovení § 47 odst. 4 ZOM nezpůsobilá být držitelem loveckého lístku po dobu dvou let od pravomocného uložení pokuty.
V případě uživatele honitby na pozemcích státu podle § 33 odst. 3 ZOM dochází ke ztrátě opčního práva (právo přednostního nájmu).
Pozn.: ZOM je speciálním předpisem na úseku správního trestání, proto není možno uložit za jeho porušení jinou sankci než pokutu.

 

Stanovisko MZe k § 45 odst. 1 písm. t) ZOM

V § 45 odst. 1 písm. t) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, se stanoví tento zakázaný způsob lovu: „střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí“.
Při výkladu pojmu chovatelsky nežádoucí zvěř je třeba vycházet z definice chovu uvedené v § 3 odst. 1 ZOM. V něm je chov zvěře vymezen takto: „Chovem zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav.“
V prvé řadě je třeba uvést to, že chov zvěře je jednou z činností vykonávaných uživatelem honitby v rámci výkonu práva myslivosti (§ 2 písm. h) ZOM) v honitbě. ZOM kromě výše uvedené definice chovu zvěře neupravuje povinnosti uživatele honitby spjaté s chovem zvěře. Výjimkou jsou zákazy spjaté s dovozem a vývozem živé zvěře (§ 4 odst. 2 ZOM), vypouštěním zvěře do honitby (§ 5 ZOM) a dodržováním početního stavu zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem (§ 3 odst. 2 ZOM).
Stanovení parametrů chovu zvěře v honitbě je tak plně na vůli uživatele honitby s výjimkou výše uvedených zákazů a povinnosti dodržet početní stav mezi stavem minimálním a normovaným. Uživatel honitby tak na základě svého uvážení mj. stanoví cíle chovu (chovatelský standard), udržuje kvalitu genofondu zvěře a stanoví optimální stav zvěře v honitbě mj. s ohledem na velikost a úživnost honitby.


Z jazykového hlediska lze pojem zvěř chovatelsky nežádoucí vyložit ve smyslu jedince druhů zvěře, jehož výskyt v honitbě je v rozporu s chovatelskými cíli stanovenými uživatelem honitby. Jde tedy zejména o zvěř, která neodpovídá standardu chovu v honitbě nebo která je nežádoucí s ohledem na udržení kvality genofondu zvěře v honitbě. V konkrétních podmínkách běžného hospodaření v honitbě je stanovení, zda jde o chovatelsky nežádoucí zvěř, vždy na posouzení uživatele honitby.
Pokud uživatel honitby na základě konkrétních okolností shledá, že jedinec v odchytových a aklimatizačních zařízeních nebo v přezimovacích objektech neodpovídá vytyčeným chovatelským standardům nebo zájmu na udržení kvality genofondu zvěře nebo žádoucí početnosti populace, je možné jedince ulovit jako chovatelsky nežádoucí zvěř. Takovými okolnostmi může být např. nevhodný poměr pohlaví v honitbě, nevhodná věková struktura v honitbě, nadpočetnost kusů zvěře, chovná hodnota daného jedince nebo jeho zdravotní stav.
V opačném případě je lov možný pouze na základě zneplatnění zakázaného způsobu lovu v rámci povolení/uložení úpravy stavu zvěře podle § 39 ZOM.

Poslední změna: 31.07.2018 9:55

(0 hlasů)
All Rights Reserved | SvetMyslivosti.cz | Lesnická práce s.r.o.