Přihlásit

Jaký byl rok 2020 v myslivosti? A jaký bude rok 2021?

Redakce Světa myslivosti oslovila v pravidelné velké novoroční anketě respondenty z různých sfér myslivosti, aby zjistila, jak hodnotí loňský rok z pohledu dění v myslivosti a s jakými očekáváními vstupují do roku nového. Anketa byla zveřejněna ve Světě myslivosti č. 1/2021 a nyní ji v plném znění zařazujeme i na web.

Doporučený Jaký byl rok 2020 v myslivosti? A jaký bude rok 2021? Foto Jaroslav Vogeltanz

Mgr. Patrik Mlynář, náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce lesního hospodářství

Tak jako všechna odvětví v České republice byla i myslivost ovlivněna vládními restrikcemi přijatými kvůli zabránění šíření nemoci covid‑19. V důsledku toho myslivecká veřejnost především v prvním pololetí roku 2020 pocítila nižší poptávku po zvěřině, jejíž prodej je v mnoha mysliveckých spolcích důležitou příjmovou položkou financí pro úhradu nájemného za honitbu. Na tento problém Ministerstvo zemědělství (MZe) včas operativně reagovalo a připravilo několik významných legislativních změn, které uživatelům honiteb usnadňují odbyt zvěřiny:

-          Novela vyhlášky č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, umožňuje uživatelům honiteb prodávat větší množství zvěřiny v kůži či peří přímým spotřebitelům.

-          Vyhláška č. 128/2009 Sb., o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty, zvyšuje limit při prodeji dělené zvěřiny u registrovaných „bouráren“.

-          Novinkou je příspěvek podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb., § 41d, na nákup a zprovoznění chladicího zařízení pro uchování ulovené zvěře ve visu. Poskytuje se ve výši 50 % skutečně vynaložených přímých nákladů na pořízení a instalaci chladicího zařízení, a to v režimu de minimis. Může být nejvýše 40 000 Kč a v rámci jedné honitby je poskytován jednou za pět let. Důvodem jeho zavedení je podpora lovu a využití ulovené zvěře. Zejména v teplých měsících mají myslivci problém s jejím uchováváním.

Zabránilo se tak nežádoucímu omezení lovu spárkaté zvěře, jejíž početní stavy je zapotřebí snížit.

Dne 1. ledna 2020 vstoupila v účinnost vyhláška č. 323/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu. Novela vyhlášky umožňuje uživatelům honiteb využít rozšířené doby lovu některých druhů spárkaté zvěře (jelen evropský, daněk evropský, sika japonský, prase divoké, srnec obecný) k efektivnější regulaci jejich početních stavů, čímž se omezí negativní dopady těchto druhů na obnovované lesní porosty. Rozšíření doby lovu platí do 31. března 2025.

Dne 29. listopadu 2019 nabyla účinnosti novela zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, která byla součástí novely zákona o lesích. Tato poslanecká novela obsahuje změny plánování lovu a kontroly ulovené zvěře, což zakládá zvýšenou administrativu a finanční náklady na státní správu. Na základě těchto skutečností MZe připravilo avizovanou vládní novelu zákona o myslivosti s cílem doplnit poslanecký návrh o nezbytné úpravy ve vztahu ke škodám působeným zvěří a jejich snižování. Vládní novela zároveň upravuje administrativní a finanční zatížení státní správy, které z poslaneckého návrhu vyplývá. Novelu zákona o myslivosti schválila 29. června 2020 vláda. Zároveň jsou v současnosti připravovány prováděcí právní předpisy.

Jako velký problém vnímáme šíření afrického moru prasat (AMP) v okolních státech. Poslední potvrzené případy nákazy byly prokázány u prasat divokých přibližně 60 km od našich severních hranic, v Německu a Polsku. MZe společně se Státní veterinární správou přijalo určitá opatření ke snížení možnosti výskytu AMP v České republice. Dnem 16. listopadu 2020 byla Státní veterinární správou v severní části České republiky cestou mimořádných veterinárních opatření vymezena oblast intenzivního lovu prasat, kde se lovcům prasat divokých vyplácí tzv. „vzorkovné“ 2000 Kč za každého uloveného divočáka. Důvodem je vyšetření všech ulovených prasat divokých z této oblasti, která leží blízko přeshraničních výskytů AMP v Německu a Polsku.

Většiny myslivecké veřejnosti se výhledově dotkne novinka na poli používání olověných broků ve střelách. Evropský parlament v listopadu 2020 hlasoval o námitkách proti zákazu držení a použití olověných brokových střel v mokřadech. Šlo o poslední možnost, jak tento zákaz zablokovat před jeho platností. Europarlament však námitky nepřijal, takže již od ledna letošního roku již bude v celé Evropské unii platit nařízení, které zakazuje držení a používání nábojů s olověnými broky na mokřadech.

V mysliveckém roce 2019/2020 myslivci v České republice zintenzivnili lov některých druhů spárkaté zvěře, čímž snížili možnost škod, které může tato zvěř působit v lesnictví a zemědělství. U prasete divokého zároveň přispěli ke snížení populace při aktuální hrozbě šíření AMP. V uvedeném období bylo uloveno 239 818 divočáků, což je přibližně o 100 000 více než v předchozím roce. Jedním z důvodů je zavedení příspěvků na snižování početních stavů prasete divokého Ministerstvem zemědělství. Rekordní nárůst počtu ulovených kusů spárkaté zvěře se týká zvěře jelení, daňčí a mufloní.

 

Ing. Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty

Celá společnost se v roce 2020 musela vypořádávat s epidemií covidu‑19. Zrušeny, omezeny nebo posunuty byly termíny většiny mysliveckých akcí. Nekonala se převážná část mysliveckých výstav a podstatná část přehlídek trofejí. Rok 2020 byl v Českomoravské myslivecké jednotě volební, volby do okresních mysliveckých rad u jednotlivých OMS musely být v mnoha případech posunuty do náhradních termínů. Z důvodu přijatých vládních opatření nebylo možné v plánovaném termínu uspořádat zasedání nejvyššího orgánu spolku, jímž je Sbor zástupců.

Přijatá opatření nejsou omezující pro výkon práva myslivosti jako takový, nicméně dopad na hospodaření jednotlivých uživatelů honiteb bude poměrně značný. Řada zahraničních i tuzemských lovců odřekla nasmlouvané lovy a tím uvrhla mnoho uživatelů honiteb do existenčních problémů.

Přes poměrně značné vynaložené úsilí se nám bohužel nepodařilo zabránit zákazu používání olověných broků, který vzešel z Bruselu. Je potřeba poděkovat většině našich europoslanců, kteří tento zákaz v Bruselu odmítli.

Z pohledu odstřelu zvěře se uplynulý rok nijak výrazně nelišil od těch předchozích a ani v roce následujícím neočekávám významný zlom. Díky semennému roku dubu a buku nejspíše nevytvoříme nový rekord v odstřelu černé zvěře, ale to zajisté zvládneme v letech dalších. Bude to nutnost, možná i kvůli tomu, že AMP se nebezpečně blíží k severní hranici České republiky.

Vzhledem k vývoji situace s epidemií covidu‑19 se dají v novém roce očekávat další vládní omezení, která se jistě dotknou většiny myslivců. Přeji si, aby se život vrátil co nejdříve do normálu a abychom se opět mohli setkávat s kamarády a přáteli na společných mysliveckých akcích.

Covid‑19 bohužel napomohl k tomu, že nás opustila řada blízkých a také kolegů myslivců. Čest jejich památce!

 

 Dr. Miroslav Vodňanský, ředitel Středoevropského institutu ekologie zvěře, Brno‑Wien‑Nitra

Uplynulý rok byl úplně jiný než předcházející léta a díky své mimořádnosti nám všem určitě zůstane dlouho v paměti. Vědomě se vyhýbám tomu, abych ho paušálně označil za špatný, nebo dobrý, neboť takto si ho musí zhodnotit každý sám pro sebe podle toho, jak uplynulé období prožíval a co osobně jemu přineslo. To platí stejně, když jej posuzujeme podle toho, co znamenal pro myslivost. Přestože z hlediska mysliveckého hospodaření byl minulý rok velmi složitý, nelze vše, co přinesl, hodnotit negativně. Naopak bychom měli mimořádnou situaci, která v minulém roce nastala, a bude nás ještě nějakou dobu provázet i v novém roce, vnímat tak, že nás vytrhla z určitých zaběhnutých stereotypů a přinutila hledat nové cesty.

Jako příklad lze uvést kritickou situaci s odbytem zvěřiny, která nastala na jaře, když většina výkupních organizací přestala zvěřinu odebírat. Pro naprostou většinu uživatelů honiteb to znamenalo obrovský problém, neboť najednou pro ni neměli odbyt. Přesto nemohli lov zvěře zastavit. V ten moment se ukázala platnost přísloví, že každá krize v sobě skrývá velké šance pro budoucnost za předpokladu, že si z ní lidé vezmou správná ponaučení. To se také stalo, neboť náhle se začala nebývale velká pozornost věnovat rozvoji přímého prodeje zvěřiny: upravila se legislativa, přes celkově velmi obtížnou finanční situaci byly uvolněny dotační prostředky, byly zahájeny četné informační a propagační aktivity zaměřené na prezentaci zvěřiny. Stále je to ještě jen začátek. Mnozí si to ještě plně neuvědomují, ale do pohybu se dalo něco, co bude pro myslivost velkým přínosem do budoucna. A to je jen jeden příklad toho, že i při všech potížích, které bylo, a ještě bude nutné překonávat, je možné hodnotit minulý rok alespoň v některých aspektech pozitivně a do nového roku se dívat s optimismem.

 

Ing. Petr Král, ředitel Vojenských lesů a statků České republiky, s. p.

Charakter myslivosti a lovu u našeho podniku v minulém roce a v letech předchozích jednoznačně ovlivnily důsledky plošného odumírání smrkových porostů a kůrovcová kalamita. Vytěžením rozsáhlých ploch lesních porostů se změnil charakter krajiny, narušila se stávaniště spárkaté zvěře a její životní projevy. Rychlý postup těžebních a navazujících pěstebních prací učinil migraci zvěře zcela neodhadnutelnou, což se promítlo do zvýšení nároků na naplňování plánů mysliveckého hospodaření.

Hlavním cílem hospodaření podniku se stala ochrana a výchova obnovovaných lesních porostů jako prostředek ke stabilizaci odlesněné krajiny. Aby bylo možné tento úkol zajistit, museli jsme přistoupit k významné redukci početních stavů zvěře se speciálním směrováním lovu do obnovených lokalit. To vše s sebou přineslo větší intenzitu lovu a s tím spojené zvýšené nároky na jeho organizaci a vytížení mysliveckého personálu. Minulý rok tak lze z pohledu výkonu myslivosti a lovu charakterizovat jako pracovně velice náročný. Významně nám v tom pomohlo legislativní rozvolnění dob a způsobů lovu zvěře. Zvýšený lovecký tlak i rozvolnění pravidel lovu s sebou bohužel zákonitě přináší i určité „změkčení“ myslivecké etiky. Za náš podnik jakožto významného nositele mysliveckých tradic si můžu jen přát, aby toto období bylo co nejkratší a úcta k volně žijící zvěři se navrátila tam, kam historicky ve středoevropském regionu náleží.

Rok 2020 byl ale v myslivosti zatížen i dalšími problémy. V důsledku opatření přijatých k zamezení šíření nákazy covidem‑19 se zcela rozpadl trh se zvěřinou, takže bylo nutno hledat nové možnosti jejího odbytu se zaměřením na místní drobné odběratele a odlišnou přípravu zvěřiny (stažení a rozrušení). To s sebou přineslo značnou zátěž – investiční, organizační a samozřejmě i finanční. V návaznosti na mimořádná preventivní opatření s nákazovou situací covidu‑19 se do ekonomiky myslivosti negativně promítlo i zásadní omezení poplatkových lovů, jejichž pořádání se téměř zastavilo.

Z pohledu mírného optimisty bych si pro rok 2021 přál utlumení všech uvedených problémů, které myslivost minulý rok provázely. Jsem však realista, takže spíše očekávám pokračování popsaných negativ, v lepším případě jejich doznívání. Kéž by se situace v myslivosti ještě nezhoršila, například v důsledku šíření AMP, který čeká u našich severních hranic. 

 

Ing. Petr Smutný, metodik myslivosti a ochrany lesa, odbor lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů České republiky, s. p.

Z pohledu Lesů ČR byl rok 2020 v myslivosti až nezvykle bohatý. Na jeho počátku vstoupila v platnost vyhláška č. 323/2019 Sb., která prodloužila doby lovu většiny druhů spárkaté zvěře. Změnu jsme uvítali a v tuto chvíli můžeme říci, že díky posunu počátku dob lovu a umožnění celoročního lovu mladé zvěře jsme v režijních honitbách navíc ulovili čtvrtinu plánu lovu pro myslivecký rok 2020/2021. Chtěl bych tím poukázat na to, že úprava doby lovu je jedním z efektivních nástrojů ke snížení mnohde neúnosných stavů spárkaté zvěře. Na závěry z ostatních honiteb je však brzy. Minimálně očekávám, že s rozložením lovu do delšího období došlo k rozvolnění loveckého tlaku. Pro myslivecký rok 2020/2021 Lesy ČR stanovily ve všech režijních honitbách ambiciózní cíl, a to navýšit skutečný úlovek oproti předcházejícímu roku o 20 %, tzn. o 1600 kusů spárkaté zvěře.

Stejně jako ostatní uživatele honiteb i Lesy ČR nepříjemně zasáhla situace s pandemií covidu‑19. V jarním období nastal problém zejména v oblasti odbytu zvěřiny, který se povedlo MZe vyřešit rozvolněním pravidel prodeje zvěře koncovým zákazníkům. Společně s Vojenskými lesy a statky České republiky, s. p., jsme spustili web pro prodej zvěřiny www.zlesanastul.cz a také propagaci zvěřiny napříč republikou. Zájem veřejnosti předčil naše očekávání a jsme velice rádi, že jsme dokázali prodat značné množství zvěřiny zájemcům napřímo. Mile nás překvapilo, že pro kupující nebylo překážkou ani to, že zvěř je prodávána v celých kusech a v kůži. MZe navíc podpořilo prodej zvěřiny přímo z honiteb koncovým odběratelům i příspěvkem na pořízení chladicích zařízení pro ulovenou zvěř.

Druhá vlna pandemie koronaviru zkomplikovala organizaci společných lovů, především v bažantnicích. Řada zahraničních loveckých skupin přesunula svůj často stabilní termín poplatkového lovu na pozdější dobu, či dokonce objednávky stornuje. U individuálních lovů trofejové zvěře se nám sice dařilo část zahraniční lovecké klientely nahradit tuzemskou, ale ne stoprocentně.

V závěru roku se k severní hranici České republiky nebezpečně přiblížil AMP. Zcela oprávněně lze v příštích měsících očekávat další opatření proti této nákaze.

Rok 2021 by mohl být i ve znamení schválení vládní novely zákona o myslivosti. Návrh je propracovaný a nese s sebou mimo jiné i zásadní změnu mysliveckého plánování a evidence v elektronické podobě. Netroufám si však odhadnout, zda k jeho schválení dojde, a pokud ano, jaká bude konečná podoba.

 

Ing. Zuzana Wudyová, referentka pro myslivost a rybářství v oddělení vodního a lesního hospodářství Krajského úřadu Libereckého kraje

Rok 2020 byl rokem nezapomenutelným, a to hlavně z důvodu koronavirové situace, která ovlivnila život celé společnosti včetně myslivců. Tato situace měla zásadní vliv na fungování v oblasti myslivosti z důvodu vyhlášení nouzového stavu na jaře a poté i na podzim. Výkon myslivosti byl na základě stanoviska Ministerstva zdravotnictví České republiky a pod podmínkou dodržování hygienických pravidel umožněn, ale došlo k problému s odbytem zvěřiny. Restaurační a mnohá další stravovací zařízení byla uzavřena nebo byl omezen jejich provoz, takže docházelo ke komplikacím typu „kam s ulovenou zvěří“. Lesy ČR a Vojenské lesy a statky ČR se zaměřily na prodej zvěřiny veřejnosti prostřednictvím webu „Z lesa na stůl“ (www.zlesanastul.cz), Českomoravská myslivecká jednota spustila web „Pro zvěřinu“ (www.prozverinu.cz). Tyto počiny hodnotím velice kladně, neboť zvěřina se díky nim může dostat k širší veřejnosti a za podstatně nižší cenu než v obchodních řetězcích. Tento způsob jejího prodeje je však z mého pohledu – při dodržení všech veterinárních předpisů – stále ještě legislativně příliš složitý. Pro mnohé potenciální zájemce zůstává překážkou nákup celého kusu v kůži či peří a jeho další zpracování.

Koronavirová situace ovlivnila spolkovou činnost uživatelů honiteb a okresních mysliveckých spolků. Nemohly se konat myslivecké plesy či zábavy, myslivecké zkoušky, kynologické a střelecké akce atd. V pokladnách řady spolků tak chybějí finance z těchto akcí, s nimiž se počítalo.

Z dalších faktorů, které měly spíše negativní vliv na výkon myslivosti, lze uvést zvýšenou návštěvnost přírody veřejností. Tlak člověka na přírodu v posledních letech neustále roste, veřejnost se pohybuje v přírodě v podstatě celoročně a v jakoukoliv denní dobu. Není výjimkou potkat lidi venku večer, na kole či na lyžích, s čelovkou na hlavě. To má samozřejmě v některých oblastech vliv na chování a pohyb zvěře. Z tohoto pohledu nelze opomenout přítomnost vlka u nás v Libereckém kraji.

Z legislativních změn je namístě připomenout změnu vyhlášky o dobách lovu vybraných druhů zvěře, kterou MZe vydalo kvůli usnadnění obnovy lesních porostů po kůrovcové kalamitě a snížení škod působených zvěří na lesích a v zemědělství. Dalším ze zásadních kroků MZe bylo předložení vládní novely zákona o myslivosti jako protiváhy k novele zákona o lesích z roku 2019, kterou došlo i k novelizaci zákona o myslivosti, kdy příslušné pasáže vstoupí v platnost koncem letošního roku. Tato právní norma zavádí předkládání markantů a odborných posudků na jednotlivé honitby. Za dobu, co pracuji ve státní správě, jsem k předkládání novel zákona o myslivosti již spíše skeptická. Ale ráda se nechám překvapit.

MZe zavedlo v loňském roce příspěvek na nákup chladicích zařízení pro uchovávání ulovené zvěře a na severu Čech zástřelné kvůli snížení stavů zvěře. V současné době platí u nás v Libereckém kraji mimořádné veterinární opatření k zamezení šíření AMP, který se vyskytuje u sousedů – v Německu a Polsku. Právě z tohoto důvodu se myslivcům vyplácí zástřelné za ulovené divočáky a nálezné za uhynulé kusy černé zvěře. Přála bych si, aby se k nám AMP nerozšířil, ale vzhledem k situaci v okolních státech je to spíše nepravděpodobné.

Co říci na závěr? Rok 2021 bude v mnohém stejný a v mnohém jiný než rok 2020. Jedním z faktorů bude průběh pandemie koronaviru. Z důležitých věcí vidím jako nutnost propagaci myslivosti ve vztahu k veřejnosti, abychom byli schopni obhájit své místo ve společnosti. V současné době jsou na vzestupu ochranářské organizace, které naši mysliveckou činnost v mnoha směrech kritizují a velká část veřejnosti je na jejich straně. Mělo by být naším cílem tento pohled společnosti na myslivost změnit. Držme si palce. Myslivosti zdar!

 

Jan Votava, velmistr Řádu sv. Huberta

Uplynulý rok byl jako jeho počasí: málo slunce, hodně deště a bláta a často zataženo. Většina národa se ukryla ve svých domovech a nechávala se deptat senzačními aktualitami z celého světa o vývoji pandemie, státním dluhu a nekonečném množství tragédií. Ani myslivost nezůstávala pozadu: vlci se množí doslova jako myši, ze zahraničí se k nám blíží morová nákaza, EU nám chce zakázat olovo a možná i nakonec zrušit veškeré zabíjení ubohých zvířátek, ve společnosti se šíří covid‑19 a jeleni se začínají vyzbrojovat. Zcela nepochybně se blíží apokalypsa!

Přiznám se, že můj pohled na uplynulý rok je zcela jiný. Voda je základem pro život a po několika extrémně suchých letech jsem přes všechny obtíže při práci v přírodě vděčný za loňský deštivý rok. Na místě uschlých smrkových monokultur se objevují nové výsadby pestrých směsí dřevin a tam, kde majitelé pozemků obnovu sami nezvládají, ukazuje svoji mocnou sílu příroda. Z pohledu intenzivního využívání krajiny je to pochopitelně špatně, ale z hlediska biodiverzity přesně toto žádá část populace. Z hlediska spárkaté zvěře se významnou měrou zlepšuje úživnost prostředí, a tak si troufám tvrdit, že ve spojení s myšlením většiny myslivců budeme v nejbližších letech svědky nových rekordních úlovků. Moje firma bude mít zcela nepochybně dostatek zakázek na stavbu oplocenek, protože bez nich lze jen těžko v lese něco vypěstovat, a i opakované výsadby bude jistě dost. Jen přemýšlím, kdo to vše zaplatí.

V Řádu sv. Huberta jsme téměř celý rok měnili termíny plánovaných akcí, abychom nakonec většinu z těch větších zrušili. Přes všechny problémy jsme však vyvíjeli aktivity v podobě menších akcí v regionech. Jsem opravdu hrdý na loňskou odvedenou práci ve vzdělávání, při níž mladí lektoři Řádu sv. Huberta připravili základy pro výuku adeptů a mysliveckých hospodářů pro nadcházející léta. Vedle propagace mysliveckých tradic a práce s mládeží chceme začít budovat třetí pilíř naší hlavní činnosti, kterým bude vzdělávání myslivců. Z apokalypsy ani covidu‑19 strach nemám, protože svůj život chci prožít a z hospitálu v Kuksu dobře vím, že smrt se na nás směje v každém okamžiku. Tak proč se jí bát?

 

 

 Radomír Charvát, lesmistr Lesního družstva Vysoké Chvojno

Rok 2020 začal vcelku normálně a zřejmě nikdo nečekal, jaká situace se dostaví s jarem. Do té doby neznámý výraz covid‑19 zcela ovládl naše životy a citelně zasáhl do všech činností člověka. Již před rokem jsem předpovídal snížení výkupních cen zvěřiny, neboť jsem očekával přetlak její nabídky na trhu v důsledku neustále se zvyšujících úlovků spárkaté zvěře a dále pak masivní import. Pokles cen byl razantnější, než jsem si dovedl představit, ale z naprosto jiného důvodu – napadl nás covid‑19, nadále útočí ze všech stran a opatření proti němu ničí ekonomiku, společenský život i mezilidské vztahy.

V myslivosti se situace negativně projevila nejen téměř nulovým odbytem zvěřiny, ale také ztížením výkonu práva myslivosti, zejména lovu, kvůli zvýšené návštěvnosti přírody ze strany veřejnosti. Příroda se stala pro mnoho lidí místem, kam se mohli uchýlit před neznámým nepřítelem a aspoň trochu léčit narušenou psychiku. Některé městské děti se tak poprvé v životě dostaly do lesa…

Nepříznivou situaci se zvěřinou se MZe snažilo řešit novým dotačním titulem na nákup chladicích zařízení pro delší uchování úlovků a určitým uvolněním podmínek pro možnost jejího přímého prodeje koncovým spotřebitelům. Ke zvýšení zájmu o zvěřinu ze strany veřejnosti by však určitě pomohla její větší propagace v některém televizním kuchařském pořadu za účasti známých osobností z řad myslivců (například pánové Háma, Hašek či Lafata), které by svou přítomností pomohly i určité propagaci myslivosti.

Z hlediska informací s vazbou na myslivost prezentovaných v médiích nezaznělo nic nového – neustále vznikají obrovské škody působené zvěří, které zapříčiňuje nečinnost myslivců, chválí se vlci a medvědi, jsou vydávána nesmyslná legislativní opatření ze strany vyznavačů dobra z EU, „chytrá prohlášení“ zelených anarchistů atd. Zkrátka normální stav.

V roce 2021 budou nejen na myslivost, ale na celou společnost dopadat již existující nebo nějaká nová opatření přijatá pod rouškou boje s covidem‑19. Celkově zřejmě zchudneme, ale zároveň se naskýtá obrovská příležitost posoudit a zrevidovat dosavadní přístup k životu, práci a přírodě. Ne, nemám na mysli zvrácené touhy zelených pomatenců po bezzásahové krajině plné jimi preferovaných živočichů a přesídlení člověka do měst, ale prostý návrat ke kořenům, k zákonitostem života a bytí člověka jako součásti přírody. K těmto základům života člověka v přírodě patří i lov, kultivovaný dnes do myslivosti. Chceme‑li, aby to chápala laická veřejnost, musíme takto myslivost nejdříve vnímat sami.

Podobu naší myslivosti významně ovlivňují orgány EU v čele s Evropskou komisí. Ta jako správný rozsévač dobra aktuálně přišla s myšlenkou bezzásahovosti na 10 % území každého členského státu EU s vyloučením lesnického, zemědělského, mysliveckého i rybářského hospodaření. V České republice by to znamenalo uvést „do klidu“ přibližně 370 000 ha zemědělské půdy a 260 000 ha lesů. Toto a další podobná neomarxistická opatření významně zhoršují podmínky pro myslivost a lesnictví, obecně pro život společnosti, a musí se jim jednotně čelit!

Dalším faktorem, který u nás ovlivní výkon práva myslivosti, je dosud nedokončený legislativní proces tvorby zákona o myslivosti. K návrhu zákona MZe bych mohl mít množství nejrůznějších výhrad, ale pro výkon práva myslivosti je mnohem vhodnějším řešením, než kdyby koncem roku začal platit „přílepek k lesnímu zákonu“. Je smutné, že takový nesmysl z dílny zelených zachránců planety přednesli poslanci pravicové strany.

Jsem členem předsednictva Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů České republiky, ale osobně se naprosto neztotožňuji s jednáními některých představitelů naší organizace, jež vyústila ve spolupráci s Hnutím DUHA! Situace není dobrá, ale ještě zbývá trochu času na to, ji zvrátit. Pojďme bojovat!

 

doc. Ing. Vlastimil Hart, Ph.D., vedoucí katedry myslivosti a lesnické zoologie na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze

Kdybych mohl psát o tom, jaký byl rok 2020 pro naši katedru myslivosti a lesnické zoologie FLD ČZU v Praze, nešetřil bych optimismem. Tím pádem bych byl optimistický i ve výhledu na rok 2021. Kromě jiného se nám totiž podařilo zásadně přepracovat náš studijní obor „provoz a řízení myslivosti“ v nový a moderní studijní program „myslivost a péče o životní prostředí zvěře“, který mnohem lépe odráží to, jak vnímáme myslivost a jak ji chceme učit novou generaci. Dokončili jsme množství rozdělané práce a nachystali se na další období, z našeho pohledu důkladně a svědomitě. To, jestli jsme toto období využili maximálně, prověří a ukážou až příští roky.

Každá krize, a rok 2020 byl kvůli koronaviru bezpochyby rokem krizovým, přináší pro všechny změnu, z níž někteří vytěží, jiní naopak prodělají. Stačí se podívat do minulosti, jakým způsobem různé krize měnily svět, kdo na nich vydělal a kdo tratil. Progresivní hospodáři a podnikatelé v období krize investují, budují a chystají se na dobu, která přijde. Ti opatrnější vyčkávají, jak to dopadne, a ti, kteří se bojí změn, panikaří nebo se stáhnou do ústraní. Z toho, co jsme v roce 2020 zažili v myslivosti, cítím, že jsme zaujali vyčkávací taktiku, což odpovídá našemu konzervativnímu mysliveckému stavu. Naštěstí nepatříme do třetí skupiny těch, kteří by se stáhli nebo panikařili.

Mezi největší myslivecké události roku 2020 rozhodně patří chystaná změna naší legislativy. O té jistě budou psát povolanější respondenti. Já si dovolím jen krátké zamyšlení nad informacemi, které mám. Změny v legislativě nikdo nechce, protože se bojíme, že se změní to, nač jsme dlouhé roky zvyklí. Ono se to ale změní stejně, i když se budeme bránit. S tím nic nenaděláme. Neměli bychom tedy být spíše ti progresivní a snažit se využít této doby k tomu, abychom sice na jedné straně o něco přišli, ale na straně druhé získali více? Ať už je to zákon o myslivosti, nebo používání olova ve střelivu. Obojí je již rozhodnuto, nebo jsou procesy nastaveny tak, že máme jen velmi omezený manévrovací prostor. Nebylo by lepší jít změnám vstříc a diskusemi hledat nová řešení, která naši mysliveckou společnost a kulturu posunou dál, než konzervovat to, co za pár let již platit nebude?

Když přišla „doba covidová“, na naší fakultě jsme se shodli na tom, že kdo tuto dobu nevyužije a jen ji prožije, „na konci“ bude stát mimo proud hlavního dění. Je těžké říci, jaký bude rok 2021. Jediné jisté je – bude bohatý na spoustu změn. Můžeme tak jen doufat, že jsme se na ně všichni v minulém roce dobře připravili a že nás nezaskočí.

 

Ing. Miloš Pochobradský, ředitel České lesnické akademie Trutnov

Rok 2020 byl z mého pohledu v myslivosti, a to zejména pro drobnou zvěř, rozhodně lepší než ten předchozí. Srážky, poměrně dobře rozložené i v letních měsících, zajistily lepší přístup drobné zvěři k vodě a tím menší každoroční letní ztráty.

Protiepidemická opatření měla v roce 2020 na myslivost jen minimální dopad, vyjma zrušení posledních lečí a nemožnosti provádět některé myslivecké zvyky a tradice. Jsem velmi rád, že si státní orgány uvědomují, že myslivost je důležitou činností, takže ani za složité situace a za plného lockdownu nebyl výkon práva myslivosti omezen. Musím však říci, že laická veřejnost to takto nevnímá, takže jsem byl velmi často dotazován, jak je možné, že za stavu, kdy je všechno zavřené a je omezen pohyb osob, myslivců se to při výkonu jejich činnosti netýká.

To, v čem se v roce 2020 výrazně nepostoupilo, a bohužel tomu tak nebude ani v roce 2021, je snižování stavů přemnožené spárkaté zvěře v některých oblastech České republiky. Jde například o potřebné razantní snížení stavů sičí zvěře v západních Čechách. To, co jsem tam osobně viděl, je z mého pohledu myslivce, lesníka a vlastníka lesa hrozné! Lesní porosty totálně zničené sičí zvěří, která je navíc velmi pochybné kvality. Uživatelů těchto honiteb se ptám: komu tím pomůžete? Nepomohla a ani nepomůže loňská úprava doby lovu. Pomůže jen odpovědný přístup všech zainteresovaných či větší represe. Současná situace vrhá špatné světlo na všechny myslivce, z nichž dělá nesprávné hospodáře v krajině. Našim kritikům dáváme sami do ruky bič. Státní správa nemá oporu ani sílu tento stav změnit, což je zoufalé.

Co přeji myslivosti do roku 2021 a do dalších let? Aby myslivci byli zodpovědnými hospodáři v krajině a chovali kvalitní zvěř s ohledem na její prostředí a ruku v ruce s lesníky a zemědělci. A aby byl myslivcům dán větší prostor upravovat krajinu ve prospěch zadržování vody a zlepšovaly se biotopy pro všechny druhy volně žijících živočichů. Myslivec byl vždy správným hospodářem v krajině, a to i s velkými šelmami. Doufám, že tomu tak bude i do budoucna. 

 

 

Ing. Petr Skočdopole, ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc, s. r. o.

Začátek roku 2020 se u Arcibiskupských lesů a statků Olomouc odvíjel podobně jako rok předchozí, tedy ve standardním režimu. V březnu došlo, tak jako v celé České republice, k významným změnám v důsledku pandemie covidu‑19. Z hlediska myslivosti to přineslo na jedné straně kolaps obchodu se zvěřinou ve smyslu jejího dodávání velkoodběratelům, na straně druhé uvolnění možnosti lovu spárkaté zvěře do dvou let věku po celý rok. Srnci se navíc mohli poprvé lovit již od 1. května. Mimořádně deštivý rok 2020 zapříčinil, že kalamitní holiny zarostly vysokou trávou, která komplikovala lov. K tomu se přidala úroda žaludů a bukvic, takže zvěř v druhé polovině roku téměř přestala navštěvovat vnadiště. Druhá vlna pandemie koronaviru na podzim drasticky omezila konání společných lovů. Zkrátka jedna výzva za druhou v kontextu potřeby plnění plánu lovu spárkaté zvěře na kalamitních holinách.

Každá krize je naštěstí i příležitostí zkusit dělat věci jinak a lépe. Obchod se zvěřinou jsme proto nasměrovali na drobné regionální odběratele, a abychom nepromarnili příležitost lovit srnce již od zmíněného 1. května, kdy ještě tráva není tak vysoká a na zvěř je vidět, měl každý zaměstnanec v květnu a červnu nárok na ulovené dva kusy srnčí zvěře. Na kalamitních holinách je lov zvěře především ochranou nově založeného lesa. Proto se splnění plánu lovu v našich režijních honitbách stává prestižní záležitostí každého hajného, neboť tím chrání výsledky své práce, podporuje odrůstání přirozeného zmlazení po semenném roce a ve finále snižuje náklady na pěstební činnost. Výsledkem našeho snažení budou splněné plány lovu. Především u srnčí a daňčí zvěře budou odstřely opět rekordní.

Myslivecké hospodaření v roce 2021 bude u Arcibiskupských lesů a statků Olomouc i nadále probíhat v režimu intenzivního lovu spárkaté zvěře na kalamitních holinách.

V roce 2021 bude před námi všemi hospodáři v krajině stát velká výzva v podobě obhájení pozice lesnictví, myslivosti a rybářství proti naprosto arogantnímu požadavku Evropské komise na úplný zákaz lesnického, mysliveckého a rybářského hospodaření na 10 % území EU, což by se samozřejmě týkalo i území České republiky.

Mysliveckým kolegům a jejich rodinám přeji, aby do roku 2021 vstoupili zdraví. A nám všem, abychom si nenechali vzít nenahraditelný význam lesnického, mysliveckého a rybářského hospodaření v současné krajině. 

 

 

doc. Ing. Jiří Kamler, Ph.D., pedagog v Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně

Co myslíte, že se bude v mysliveckých kronikách psát s odstupem let o roku 2020 a letech následujících? Bude to skutečně něco v tom smyslu, že „V roce 2020 k nám z Číny kromě nových termovizí dorazil i covid‑19 a s ním spojené omezení veškerého života, nemožnost cestování, setkávání, krize v odbytu zvěřiny, nepřítomnost zahraničních lovců a chybějící poslední leče. Docela hrůza a všichni jsme se těšili na to, až vše skončí a vrátí se do starých kolejí. Na jaře 2021 jsme se proto nechali naočkovat a tato epizoda se stala minulostí.“? Ano, možná to tak bude, možná se náš život bude moci vrátit do starých kolejí a nám bude umožněno pokračovat tam, kde jsme přestali, a to se všemi výdobytky současné doby. Sice můžeme pozorovat všudypřítomnou nespokojenost, ale kdo se trochu zamyslí, asi musí uznat, že po stránce svobody, stability, bezpečnosti a materiálního blahobytu jsme se v naší zemi neměli nikdy tak dobře jako nyní. O myslivosti platí totéž – stačí se podívat na výši současných úlovků a porovnat ji s dobou i nedávno minulou. Snad jen u drobné zvěře máme právo stěžovat si, ale chtít, aby všeho bylo pořád více, je přece i proti přírodě.

Nedávno skončený rok 2020 se bezpochyby zapíše do našich životů, neboť nám ukázal křehkost stability současného světa. Omezení nějak dopadla na každého a také každý se s nimi vyrovnával po svém. Mohli jsme se, často i museli, zastavit a dostali tím šanci popřemýšlet nad smyslem našeho konání a také nad tím, kam směřujeme. Nedostatek kontaktů s ostatními přinesl uvědomění, že vedle peněz jsou další důležité věci, které často bereme jako samozřejmost, například přátelství. A velmi přínosné může být zjištění, bez čeho všeho se lze obejít. Přes veškeré obtíže proto vnímám rok 2020 jako důležitý pro další směřování celé společnosti.

V poslední době si často uvědomuji křehkost a neudržitelnost současného světa. Proto beru vážně signály, že rok 2020 by mohl být charakterizován jako rok silných otřesů „starého systému“, který se sice vyznačuje velkou setrvačností, ale nezadržitelně se hroutí, a současné změny a omezení jsou jen předzvěstí toho, co bude následovat. Dělat jakékoliv předpovědi, co bude dál, je v této nejisté době hodně odvážné. Celá společnost, včetně myslivosti, bude konfrontována s následky covidu‑19 v podobě obrovských dluhů, ztráty pracovních návyků u řady lidí a izolovanosti. Jak vážně nás to změní, ukáže až čas.

Co se týče myslivosti, určitě můžeme očekávat pokračování našeho „přezbrojování“ ve smyslu pořizování si kvalitnějších přístrojů pro noční vidění a termovizí. Již nyní zvěř ztrácí poslední šance uniknout našim zbraním a my se již nebudeme mít nač vymlouvat, pokud její stavy nadále porostou. V této oblasti lze očekávat další pokroky, nebo rovnou revoluci – například v podobě omezování používání střel s obsahem olova nebo nástupu tlumičů. Troufnu si tvrdit, že bez nich zanedlouho nebude chtít nikdo lovit. Čekám proto i značnou obměnu používaných zbraní a zřejmě se posune také naše tolerance toho, co lze považovat za loveckou zbraň. To jsou ale jen maličkosti ve srovnání se změnami ve společnosti, které budou tlačit i na to, abychom více respektovali přírodní zákony.

 

Poslední změna: 21. leden 2021

(0 hlasů)

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.