Česko má nový plán, jak přistupovat k vlkům

Ten je souborem opatření směřujících k omezení vzniku škod na hospodářských zvířatech a snížení dalších konfliktů, které s přítomností vlka v naší krajině souvisí, včetně budoucího stanovení tzv. příznivého stavu populace a stanovení jednotného postupu příslušných orgánů při nestandardním chování vlka. Program péče připravilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a vědci, připomínkovali ho pak zástupci chovatelských svazů, Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ), Ministerstva zemědělství (MZe) a dalších subjektů. Aktualizace „programu péče“ proběhne za dva roky.

Program péče je managementový plán, jak k populaci vlka přistupovat
Programu péče o vlka se primárně zaměřuje na řešení konfliktů spojených s návratem vlka do naší krajiny. Ochranu vlka tedy nezavádí, ani nezpřísňuje. Vlk je prakticky v celé Evropě chráněný evropskou legislativou a program péče toto nemění ani měnit nemůže – nejde tedy o legislativní normu, ale o managementový plán (plán přístupu), jehož jednotlivá opatření bude MŽP ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody a také s MZe, chovatelskými organizacemi, myslivci a dalšími hospodáři v krajině, nyní naplňovat.

Program péče o vlka je k dispozici zde.

„Program péče je strategický dokument, který určuje základní kroky, které je potřebné pro prevenci a řešení konfliktů souvisejících s výskytem a rozvojem populace vlka řešit. Ministerstvo už v souladu s programem péče pracuje na legislativních změnách v oblasti náhrad škod s cílem poskytování náhrad dotčeným subjektům zjednodušit a usnadnit veškerou související administrativu. To byl také jeden z požadavků chovatelských svazů,“ vysvětluje Vladimír Dolejský, náměstek pro ochranu přírody a krajiny MŽP.

„Pro udržování naší krajiny je nezbytné uchování pastvy. Jde zejména o podhorské oblasti, kde je každý chov hospodářských zvířat třeba maximálně podporovat. Na druhou stranu vlci pomáhají snižovat nadměrné stavy spárkaté zvěře, působící miliardové škody na lesních porostech a zemědělských plodinách. Skloubit existenci vlka s pastvou hospodářských zvířat není jednoduché. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se proto zaobírá specifikací účinných opatření k ochraně stád, připravuje také ‚manuál‘ pro případy výskytu problematických vlků,” dodává František Pelc, ředitel AOPK ČR.

Úkolem do příštího roku je stanovit příznivý stav populace
V Programu péče je také zakotven úkol ve spolupráci s Německem a Polskem (resp. v oblasti Karpat se Slovenskem) stanovit do příštího roku tzv. příznivý stav populace – tedy velikost populace (a odpovídající podíl z hlediska území ČR), při jejímž dosažení může ČR společně s okolními státy začít jednat s Evropskou komisí o úpravě evropské legislativy a stanovení případných kvót pro lov vlka. Konkrétní cílové počty vlků zatím nejsou stanoveny ani v okolních státech (jako je třeba Sasko, kde se populace vlka rozvíjí od r. 2000 a první program péče byl přijat v r. 2009) a jednou z mála zemí v rámci EU, která uvádí konkrétní hodnotu „životaschopné populace“ vlka pro své území (nikoli limitního stavu), je Francie, jde však o zemi, kde se vývoj vlčí populace řeší již řadu let a tento údaj je součástí až nejnovějšího, v pořadí již třetího managementového plánu z roku 2018.

Program péče řeší nakládání s ‚problémovými‘ jedinci vlka
Součástí programu je i opatření, které by mělo reagovat na situace, kdy se nějaký vlk chová nestandardně. Takové chování je třeba řádně vyhodnotit a jedince s narušeným, problémovým chováním, u nichž by hrozilo např. ohrožení bezpečnosti nebo specializace takových jedinců na hospodářská zvířata, z přírody odstranit. Postup eliminace problémového jedince je možný pouze na základě výjimky podle zákona o ochraně přírody a krajiny (a příslušné evropské legislativy). Program péče ukládá stanovit detailní postup v těchto případech, a to až do úrovně faktického provedení, na kterém bude participovat jak státní správa v oblasti ochrany přírody a myslivosti, tak konkrétní uživatelé honiteb.

Důležité je zajistit fungující systém náhrad škod
Nejzávažnějším problémem výskytu vlka v krajině jsou škody, k nimž dochází na hospodářských zvířatech. Mezi hlavní cíle Programu péče o vlka proto patří zejména zajištění fungujícího systému pro poskytování finanční podpory na realizaci preventivních opatření na ochranu stád a zlepšení postupu šetření a vyplácení náhrad vzniklých škod. Významná je také kvalitní informovanost laické i odborné veřejnosti, tedy např. zabezpečení potřebného monitoringu a sběru dalších informací, jejich sdílení mezi zainteresovanými subjekty (orgány státní správy, chovateli, myslivci).
„V současné době lze preventivní opatření hradit díky Operačnímu programu životního prostředí. Jde však o komplikovaný a administrativně náročný nástroj,“ podotýká Vladimír Dolejský a dodává: „Usilujeme proto o co nejefektivnější nastavení podmínek podpory tak, aby byla pro chovatele co nejdostupnější. Logicky by nejvhodnějším řešením bylo provázání se systémem ostatních podpor v oblasti zemědělství, zatím se k tomuto návrhu ale Ministerstvo zemědělství nepřiklonilo, diskutujeme a hledáme tedy alternativní řešení.“

Program péče o vlka se bude aktualizovat pravděpodobně za dva roky
Programy péče jsou přijímány zpravidla na období 10 let, v případě vlka však MŽP počítá s jeho aktualizací v kratším termínu, a to již za dva roky. Do této doby by již měla být realizována některá významná opatření, např. stanovení velikosti populace (tzv. příznivého stavu druhu podle požadavků evropských předpisů) nebo nastavení podmínek podpory zavádění opatření k ochraně stád v programovém období 2021-2027.
Podle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství, 19. 3. 2020, redakce