Přihlásit

Vlci pozorovaní na různých místech v České republice nepocházejí z odchovů v zajetí

  • Autor: David Vaca, Petr Koubek

V souvislosti s množícími se případy pozorování vlků na různých místech České republiky a s nestandardním chováním zaznamenaných jedinců (zejména snížená plachost) padají názory, že jde o jedince z domácích odchovů, kteří nemají důvod bát se člověka, o křížence vlka se psem apod. O korespondenční rozhovor na toto téma jsme požádali Ing. Pavla Pešouta, ředitele sekce ochrany přírody a krajiny Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), do jehož gesce daná problematika spadá. Na část otázek odpověděla RNDr. Jindřiška Jelínková, Ph.D., vedoucí oddělení mezinárodní spolupráce AOPK.

Doporučený Vlci pozorovaní na různých místech v České republice nepocházejí z odchovů v zajetí

Za jakých podmínek lze v České republice legálně chovat vlka v zajetí? Co vše je třeba k povolení chovu splnit?

Jelinkova

RNDr. Jelínková: Z pohledu legislativy ochrany přírody i legislativy CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin – pozn. red.) neexistuje něco jako „povolení k chovu“. Z obou předpisů, tedy ze zákona č. 114/1992 Sb. a zákona č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy, zkráceně zákona CITES, vyplývá omezení vztahující se k držení jedinců zvláště chráněných nebo exemplářů CITES, tedy jedinců druhů chráněných podle mezinárodních úmluv. Vlk obecný je podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. kriticky ohroženým druhem v České republice a z pohledu CITES jsou populace volně žijících vlků v České republice zařazeny v CITES II, příloze A jako nejpřísněji chráněné a je zakázáno s nimi komerčně nakládat. Aby mohl někdo držet či chovat v zajetí takového jedince, musí mít výjimku ze zákona č. 114/1992 Sb. nebo mít vydané osvědčení o vzetí do evidence na jedince narozeného v lidské péči legálně chovaným rodičům podle téhož zákona, případně jsou oba tyto dokumenty u odchovů nahrazeny výjimkou ze zákazu obchodních činností podle zákona č. 100/2004 Sb. Jelikož vlk obecný je zároveň druhem vyžadujícím zvláštní péči podle vyhlášky č. 411/2008 Sb., o stanovení druhů vyžadujících zvláštní péči, což je prováděcí vyhláška k zákonu č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, je nutné mít také schválené zařízení pro chov z pohledu veterinárních předpisů.

Kolik vlků žije v současné době v České republice v zajetí, například v zoologických zahradách, soukromých chovech a podobně? Jsou chovaní jedinci nějak evidovaní a označení? Například čipem?

RNDr. Jelínková: Podle Registru CITES bylo od roku 2008 do současnosti v České republice vydáno 128 potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností na jedince vlka obecného. Kromě jednoho soukromého subjektu jsou ve všech případech držiteli zoologické zahrady nebo Správa NP Šumava. Toto číslo však vypovídá pouze o počtu vydaných dokladů CITES od roku 2008. Řada jedinců může být v chovu v jiném státě EU nebo již nemusí žít. Potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností se vydává na celou dobu života jedince. Jeho pohyb mezi jednotlivými chovateli v České republice i v EU se dále nesleduje. Nutným předpokladem pro vydání dokladu je nezaměnitelné označení zvířete mikročipem. Poté, co jedinec uhyne, má vlastník povinnost doklad vrátit vydávajícímu orgánu.

Jaká je kontrola rozmnožování vlků chovaných v zajetí? Je reprodukce nějakým způsobem regulována, například antikoncepcí či kastrací?

Ing. Pešout: Kontrola reprodukce se neprovádí a ani pro ni není opora v zákoně. Nicméně v rozhodnutích je zpravidla ukládána povinnost odchovaná mláďata nezaměnitelně označit a vyřešit jejich legální držení.

Co se děje s odchovanými vlčaty? Je sledován jejich pohyb mezi chovateli?

RNDr. Jelínková: Na každého odchovaného jedince je třeba vydat doklad o původu, jímž je výjimka ze zákona č. 114/1992 Sb., osvědčení o vzetí do evidence nebo výjimka ze zákazu obchodních činností – CITES. Pohyb odchovaných jedinců mezi chovateli se nesleduje, odchovaná zvířata jsou dále chráněna pouze proti týrání v režimu veterinárních předpisů. Nutno dodat, že jedinci odchovaní v lidské péči již nejsou předmětem ochrany podle zákona č. 114/1992 Sb. Zákon a legislativa EU CITES zakazují komerční využívání druhů z přílohy A, ale pokud jsou narozeni a odchováni v lidské péči, povoluje komerční využití, např. prodej, výměnu apod., a to na základě vydané výjimky z tohoto zákazu.

Bylo u nás někdy vydáno povolení k vypuštění odchovaných vlků do volné přírody?

Pesout

Ing. Pešout: V České republice nebyl nikdy vydán souhlas k vypuštění odchovaných vlků do volné přírody.

Máte zdokumentovány případy ilegálního „soukromého“ chovu vlků? Jaký postih hrozí za takové jednání?

Ing. Pešout: Takový případ nám není znám. V případě fyzické i právnické osoby jde o přestupek. Fyzické osobě může být uložena pokuta do deseti tisíc korun, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě do jednoho milionu korun.

Zaznamenali jste někdy nelegální vypouštění vlků z „domácích“ chovů do přírody? Čeho by se chovatel, který by vypustil vlka do přírody, dopustil a s jakými následky?

Ing. Pešout: Takový případ nebyl nikdy zaznamenán. Byl by kvalifikován jako přestupek, sazby pokut jsou v tomto případě stejné jako u nelegálního držení.

V létě 2016 byla mezi Rumburkem a Šluknovem pozorována a natočena tři odrostlá vlčata. Následně se prokázalo, že jde o křížence vlka a psa. Jedno zvíře srazilo auto, další bylo zastřeleno. MŽP vydalo stanovisko, ve kterém doporučilo třetího přeživšího jedince odstřelit. Jak případ skončil? Podařilo se hybrida ulovit? Zjistilo se, odkud uvedení hybridi pocházejí?

Ing. Pešout: Osud třetího zvířete není znám, je však pravděpodobné, že také již nežije. Genetickou analýzou bylo zjištěno, že matka kříženců byla vlčice pocházející ze saské nížinné populace, otcem byl domácí pes.

Jak u soukromých chovatelů vlků funguje analýza DNA chovaných jedinců a odchovaných mláďat pro posouzení míry hybridizace se psem?

Ing. Pešout: V případě jakýchkoliv pochybností o původu lze nařídit odběr DNA pro analýzu.

Hrozí nějaký postih chovateli vlka, který umožní jeho křížení se psem?

Ing. Pešout: Křížení naše právní úprava nepostihuje, nicméně zakazuje záměrné rozšiřování kříženců.

Jak je to u nás s chovem poddruhů vlka ze severní Ameriky?

RNDr. Jelínková: Vlk obecný se všemi poddruhy je z pohledu legislativy v České republice stále vlkem chráněným jak zákonem o ochraně přírody a krajiny, tak CITES. Nerozlišujeme poddruhovou příslušnost a nelze říci, kolik jedinců kterého poddruhu máme v chovech.

Jaký je váš názor na to, že v případě množících se pozorování jedinců podobných vlkovi by mohlo jít o jedince odchované v zajetí?

Ing. Pešout: Máte-li na mysli pozorování vlků v posledních letech i v oblastech České republiky, kde se dosud nevyskytovali, máme jasné doklady – analýzy DNA z trusu a z uhynulých jedinců, které prokazují, že jde o volně žijící vlky. Jsme schopni také prokázat, odkud pocházejí. Jde o zástupce nížinné lužické populace a karpatské populace, ne o vlky odchované v zajetí.

Připravili David Vaca a Petr Koubek

Poslední změna: 20. červen 2018
(0 hlasů)

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

18°C

ČR - aktuální počasí

Rain

Vlhkost: 81%

Vítr: 35.40 km/h

  • 18 Čec 2018 21°C 17°C
  • 19 Čec 2018 21°C 16°C

Naši partneři

VLS