Přihlásit

Termovizní přístroje Lahoux – novinka v lovecké praxi (I.)

Redakce Světa myslivosti se na mě před časem obrátila s dotazem, zda bych se ujmul testování nových termovizních přístrojů na našem trhu od holandské značky Lahoux. Rád jsem výzvu přijal, spojil se s Tomášem Snížkem z firmy ARMS CZ, která je dovozcem uvedených přístrojů do České republiky, a domluvil se s ním, kdy si přístroje budu moci převzít. Červencová schůzka proběhla velmi vstřícně, a kromě termovizního zaměřovače Lahoux Scope Elite 50 jsem si odvezl k odzkoušení i termovizní předsádku Lahoux Clip a pozorovací termovizní monokulár Lahoux Spotter Elite 35. K zaměřovacímu dalekohledu mi byla zapůjčena i montáž Innomount pro jeho upevnění na moji kulovnici Blaser ráže .270 Win. Odjížděl jsem s materiálem za přibližně 350 000 Kč a mohl začít testovat…

Lahoux Scope je rodina tří kompaktních termovizních zaměřovačů, jejichž parametry najdete v připojené tabulce. Z ní je zřejmé, že Scope Elite 50 poskytuje nejširší zorné pole, čehož je dosaženo malým zvětšením (pouze dvojnásobné optické zvětšení) a velkým rozlišením čipu. Byl jsem zvědav, jak se to projeví v praxi při lovu.

Termovizni zamerovac Lahoux
Termovizní zaměřovač Lahoux Scope Elite 50 na zbrani.
 

NASTŘELOVÁNÍ
Po „nakrmení“ přístroje čtyřmi třívoltovými bateriemi CR123 a osazení montáží bylo potřeba zbraň s přístrojem nastřelit. Při nastřelování termovizního zaměřovače si vždy připravím větší krabici, tři izolátory k elektrickému ohradníku (mají dost velkou hlavu a k tomu vrut pro zavrtání), horkou vodu a misku. Izolátory vložím do misky s horkou vodou, nechám je tam chvíli ohřát a pak jeden zapíchnu doprostřed krabice. Na tento teplý bod zamířím a vystřelím. Do místa zásahu zapíchnu druhý izolátor, a pokud první vychladl, vyměním ho. Termovizí pak namířím na první bod a v nastřelovacím menu stisknu funkci zmrazení obrazu. Do paměti přístroje se „vyfotí obrazovka“, na které je možné přesunout záměrný bod do místa zásahu a potvrdit. Další rána je na ověření přesnosti nastřelení.
V případě nastřelování zbraně s testovaným přístrojem Scope Elite 50 se mi podařilo izolátor druhou ranou rozstřelit (další důvod, proč mít tři kusy…). Velkou výhodou při nastřelování je možnost zvětšování obrazce během této činnosti. Také při zmrazení obrazu šel pak zvětšit, takže posouvání kurzoru na bod zásahu bylo přesnější.
Protože jsem chtěl posunout bod zásahu v 50 m ještě o dva centimetry nahoru, aby zbraň byla nastřelena na přibližně 150 m, dal jsem navíc další rány do terče, abych si vše vyladil ke své potřebě. Při tom jsem zjistil, že Scope Elite 50 má tak citlivý snímač, že na 50 m vidí i průstřely krabice. Při nastřelování se tak obejdete i bez zdroje tepla. K tomu je však dobré „vychytat“ počasí – nevím, jak by to fungovalo, kdyby bylo moc horko, nebo naopak moc zima.
Než jsem přístroj po terénním testování vrátil dovozci, zašel jsem ještě na střelnici a dal tři rány do nastřelovacího terče bez použití jakéhokoliv zdroje tepla pro záměrný bod. Jak je vidět z připojeného obrázku, Lahoux Scope Elite 50 obstál velmi dobře.

terc Lahoux
Nástřelový terč ze střelnice – tři rány bez použití jakéhokoliv zdroje tepla.

 

OVLÁDÁNÍ PŘÍSTROJE
Práce s přístrojem je velmi jednoduchá. Po zapnutí několikavteřinovým stisknutím tlačítka on/off na svrchní straně těla přístroje postupujete naprosto intuitivně. Přístroj nemá zbytečné funkce, takže ani k ovládání toho moc není. Středové tlačítko Enter, umístěné rovněž na svrchní straně, slouží ke vstupu do menu a čtyři tlačítka kolem něj pro pohyb a výběr v menu. Přístroj umožňuje nastavit jas a kontrast, automatické uspání po zvolené době nečinnosti a výběr zobrazovacího režimu. V tomto ohledu mi nejvíce vyhovuje režim teplá bílá, případně černá teplá. Barevné zobrazení přístroj nabízí také, ale to používám nerad. Pokud Enter stisknete dvakrát, vstupujete do nastřelovacího menu, v němž je možné vybrat typ záměrné osnovy a jeho barvu a pak se věnovat nastřelování. Z ovládacích prvků mi nevyhovovalo jen to, že tlačítka na vypnutí přístroje a na optické zvětšování jsou blízko u sebe, takže jsem je někdy zaměnil a namísto zvětšení obrazu jsem přístroj uspal nebo vypnul. Na to je třeba dávat pozor.
Objektiv je chráněn gumovou krytkou, kterou lze odsunout nahoru. Krytka je na dvou poutkách, takže není možné ji ztratit ani nikde nevisí a neklepe. Trochu však překáží při zaostřování objektivu. Dokud není přístroj nasazen na zbrani, pohodlně se zaostří zespodu. Když ale je, kde má být, na zaostření zdola jsou již prsty krátké a shora tomu brání krytka. Objektiv je tudíž nutné uchopit zepředu ze stran, což není úplně pohodlné.

S LAHOUXEM V HONITBĚ
Když bylo nastřeleno, nezbývalo než zjistit, jak se přístroj osvědčí při lovu. Napoprvé jsem s ním vyrazil na krytou pozorovatelnu v doprovodu své přítelkyně. Nejprve se objevili daňci s parožím v lýčí, které v přístroji jasně svítilo. Pak za nimi vyšel kus srnčí zvěře. V termovizi bylo jasně vidět, že jde o šesteráka. Je však třeba říci, že srnce jsme měli asi na 40 m, při větší vzdálenosti by parůžky již nebyly vidět. Srnec i daňci se popásali, ale náhle zvedli hlavy a jistili k nedalekému křoví. Z něj po chvíli vytáhla bachyně, dva lončáci a sedm selat. Divočáci rychle vystřídali daňky a my si je mohli krásně prohlédnout. Bachyni byly na vzdálenost přibližně 40 m zřetelně vidět struky, jeden z lončáků měl střapec, druhý ne. Vybral jsem si kňourka, rána na komoru znamenala spokojenost s optikou i s celou čekanou.

autor clanku nad liskami
Autor článku nad ulovenými liškami.


Termovize je pro mě osobně přístroj, který mi umožňuje úspěšně lovit lišky. Proto jsem se těšil, až na polích proběhne sklizeň a bude možné lovit na strništích. Cestou domů po silnici vedoucí honitbou jsem viděl kombajny na mém oblíbeném poli, takže na večer jsem naplánoval vyrazit a zkusit štěstí. Na prvním poli jsme čekali asi půl hodiny a objevila se liška. Byla na dostřel, takže jsem si připravil zbraň na střelecké holi, zamířil a vystřelil. Liška od nás byla asi 80 m a zůstala v ráně. Přešli jsme k dalšímu poli, na němž jsme v dálce pozorovali několik lišek. K lovu tu noc ale již nedošlo.
Za několik dní jsme se vydali na stejné místo zjistit, jestli jsou kmotřičky stále doma. Jednu jsme zpozorovali na rohu lesa, druhou jen o něco více vpravo na poli. Jako oporu pro střelbu jsem tentokrát využil balík slámy. Jedna liška byla ve vzdálenosti asi 150 m, druhá ještě o něco dál. V zaměřovači byly jako blechy. Naštěstí se dá na přístroji využít digitální zvětšení, což jsem uvítal a klikal. Obraz se „kostičkoval“, čímž liška trochu ztrácela ostré obrysy, ale stále byla dobře vidět. Usadil jsem kříž na první lišce a po ráně hledal, jak zareagovala druhá. Kousek odběhla a zůstala stát, což se jí stalo osudným. V obojím případě šlo o liščata. Když jsme šli pro úlovky, cestou jsem stále kontroloval okraj lesa ve vzdálenosti asi 80 m. Najednou z něj vyběhlo znovu lišče. S oporou opět o balík jsme rázem měli další úlovek a o chvilku později ještě jeden!
Během příští návštěvy tohoto místa jsem zase hledal lišky. Jedna k nám mířila na ostro, zastavila se ve vzdálenosti asi 80 m a jistila naším směrem. Bylo mi jasné, že nemám moc času a že k ráně na široko se již nedostanu. Usadil jsem kříž na krku a zmáčkl spoušť. Starý lišák zůstal v ráně. Navzdory střelbě zůstaly na stejném poli nejméně tři další lišky! Byly však daleko.
Den před tím, než jsem měl přístroje vrátit, se mi ozval kamarád ze spolku. Rád by prý věděl, čím to je, že mám takové lovecké úspěchy. Pozval jsem ho, ať večer přijede, že půjdeme lovit spolu.
Jako první jsme pozorovali asi na 400 m divočáky hledající potravu na okraji sadu. Měli jsme špatný vítr a mě to navíc zase táhlo za liškami, takže jsme divočákům dali pro tentokrát klid. Na lišky jsme narazili hned na prvním poli, což pro nás ale nebylo dobré. Stáli jsme na kopci s horizontem za zády a lišky byly na poli pod námi. Dostat se k nim na dostřel nešlo. Úspěšní jsme nebyli ani za potokem na druhé straně. Zvěře jsme viděli hodně, hlavně srnčí a daňčí, ale lišky žádné. Až později jsme v dálce jednu zpozorovali. Postupovala krajem lesa, ale na střelbu to nebylo. Rozhodli jsme se lov ukončit. Když jsme se vraceli k autu, pro jistotu jsem ještě sledoval les vzdálený asi 300 m od nás. A v něm jsem objevil dva divočáky mířící k okraji porostu. Řekli jsme si, že chvíli počkáme a uvidíme, co se bude dít. Poté, co vytáhli na strniště, se ukázalo, že jde o lončáky. Pomalu se přibližovali. Když od nás byli asi 80 m, dali se do klusu, stále naším směrem. Vybral jsem si menšího (to jsme již věděli, že jde o nevodící bachyňky). Po ráně na krk se zlomil a odkazoval.

obr4
Dalším úlovkem během testování byl divočák.

 

HODNOCENÍ
Za měsíční dobu testování jsem s přístrojem Lahoux Scope Elite 50 měl možnost pozorovat velké množství zvěře a ulovil jsem šest lišek a dva divočáky na vzdálenost od 30 do 200 m. Po celou dobu jsem lovil na jednu sadu baterií. Když jsem přístroj vracel, stále ještě byly více než z poloviny nabité. Výhodou je, že Scope má funkci standby a krátkým stiskem tlačítka on/off se přepne do pohotovostního režimu. Zvěř jsem v terénu vyhledával termovizním monokulárem a Scope používal jen k lovu.
Lahoux Scope Elite 50 je velmi dobře lovecky použitelný termovizní přístroj. K ještě lepší lovecké využitelnosti by mu pomohlo, kdyby měl vyšší optické zvětšení než jen dvojnásobné. Při pozorování zvěře na krátkou vzdálenost (do 50 m) to nevadí, ale když je zvěř ve větší vzdálenosti (nad 150 m), už je „velmi malá“ a hůře rozeznatelná. Snad se dočkáme přístroje s ohniskem 75 mm a větším zvětšením. Výrobce by také mohl zapracovat na lepší dokumentaci k přístroji – v příslušenství je například kabel s videokonektorem, ale nikde v manuálu není ani slovo o tom, jak pořizovat obrázky a videa.
Termovizní zaměřovače Lahoux si na našem trhu určitě najdou své místo. Očekávám, že naruší donedávna stojaté vody, a pokud konkurence dovážející lovecké termovize z Běloruska nezačne trh lépe zásobovat, nejeden lovec rád sáhne po přístrojích holandské značky, které by podle ujištění dovozce měly být skladem v dostatečném množství k rychlému dodání zákazníkovi.
Pokračování: výsledky testování termovizní předsádky Clip a pozorovacího přístroje termovizního monokuláru Spotter.

Ing. Pavel Sedlář, Šumperk
Foto archiv autora a firemní materiály

Článek vyšel ve Světě myslivosti č. 9/2019

 

Parametry termovizních zaměřovačů Lahoux

  Scope 35   Scope 50 Scope Elite 50 
Rozlišení čipu    384 × 288 640 x 512
Objektiv  35 mm   50 mm
Zvětšení  2,4–9,6×  3,4–13,6× 2–16× 
Pozorovací úhel  10,5 × 8° 7,5 × 5,5°  12 × 9,5° 
Zorné pole ve vzdálenosti 100 m  18,4 × 14 m  13,1 × 9,6 m 21,2 × 16,6 m 
Velikost pozorovaného pixelu ve vzdálenosti 100 m  4,79 × 4,85 cm  3,41 × 3,33 cm 3,28 × 3,24 cm 



 

 
  
  

Poslední změna: 16. prosinec 2019
(0 hlasů)

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.