Přihlásit

Termovizní přístroje HikVision v rychlotestu

V rámci spolupráce našeho Mezinárodního klubu výměnných lovů provozujícího webové stránky Exchangehunt.com a společnosti ThermVisia, s. r. o., jsem měl možnost otestovat pozorovací termovizní monokulár HikVision DS 2TS03 35UF/W a termovizní zaměřovač HikVision DS 2TR03 35UF/W, které tato firma dováží na náš trh.

Předesílám, že nejsem expert na podobnou techniku, nikdy jsem neležel v číslech a neporovnával parametry toho či onoho přístroje. Ve svém článku se budu zabývat spíše tím, jak jsou výše uvedené „mašinky“ použitelné v praxi v různých podmínkách, což chce znát asi většina z nás, kdo přemýšlí o tom, že si nějaký podobný přístroj pořídí. Byl jsem zvědav, jak si termovize povedou v reálném prostředí lesa, pole a louky, jak daleko s nimi bude vidět a jak dobře s nimi rozpoznám nejen to, že zvěř tam je, ale také o jakou zvěř jde.

STRUČNĚ O TESTOVANÝCH PŘÍSTROJÍCH
Od zástupce společnosti ThermVisia, s. r. o., jsem převzal techniku a těšil jsem se, až ji doma vybalím. To se také stalo a že jste to vy, několik parametrů pro vás přece jen uvedu, abych nevypadal jako úplný technický břídil. Bystrý čtenář nicméně pochopí, že jde o údaje opsané z návodu.

Pozorovací termovizní monokulár

Termovizni monokular HikVision DS 2TS03 35UFW
Takže nejdříve pozorovací monokulár. Jde o typ HikVision DS 2TS03 35UF/W vybavený jádrem o rozlišení 384 × 288 px a displejem OLED 1024 × 768 s úhlopříčkou 0,39 palce, 35mm čočkou a dálkoměrem. Podporuje funkce hot spot (sledování nejteplejšího bodu v obrazu), měření vzdálenosti (pomocí integrovaného dálkoměru), Wi Fi, digitální zesílení detailů, 3D digitální redukce ruchu v obraze (obraz bez zrnění) a automatické nastavení síly signálu. V případě vestavěné dobíjecí lithium iontové baterie výrobce slibuje až pět hodin nepřetržitého provozu (bez zapnuté funkce GPS a funkce hot spot Wi Fi). Kvituji možnost ostření přední čočky. Vyzkoušíme!
Celkově přístroj působí kompaktně a dobře se drží. Hmotnost je pouhých 500 g.
Monokulár lze jednoduše nabíjet klasickou nabíječkou MicroUSB, která je v balení, ale dá se použít i jakákoliv nabíječka od mobilních telefonů. To je velké plus, jelikož dnes má člověk doma většinou „přenabíječkováno“.

Termovizní zaměřovač

Termovizni zamerovac HikVision DS 2TR03 35UFW
Termovizní zaměřovač HikVision DS 2TR03 35UF/W se zvětšením 2,2–8,8x má jádro s rozlišením 384 × 288 px, OLED displej 1024 × 768 px o úhlopříčce 0,39 palce, 35mm čočku a je také vybaven dálkoměrem. Vyznačuje se špičkovou technologií zpracování obrazu (adaptivní AGC, DDE, 3D DNR), výrobce ho vybavil funkcemi GPS a hot spot Wi Fi, podporou nahrávání videa a snímků na vestavěný paměťový modul Micro SD (max. 16 GB). Deklarovaná odolnost je do 5000 J. Baterie má vydržet v provozu přes osm hodin. Stejně jako u monokuláru je i v případě zaměřovače možné ostření přední čočky. Hmotnost přístroje je 800 g.
Čtenáři, kteří se rádi probírají podrobnými technickými detaily, mohou zjistit více na www.lovec-hikvision.cz.

PŘED VÝPRAVOU DO HONITBY
Před testováním zbývalo ještě zajet na střelnici a nastřelit si zbraň s termovizním zaměřovačem. Jeho montáž na lištu weaver je velice jednoduchá, což platí také o nastřelení. Na přístroji je možné nastavit typ záměrného kříže a díky paměti lze mít přístroj připravený na pět zbraní. Na druhou ránu byl zásah již v podstatě tam, kde jsem ho potřeboval mít, ale pro jistotu jsem vše ověřil ještě ranou třetí. Obraz vypadal zajímavě, ale byl den, tak jsem byl zvědav, jaké to bude v noci.
Pro testování jsem si vybral revír svého dlouholetého kamaráda. Nahlásil jsem se mu na večerní šoulačku do části jeho honitby, kde jsem si to oblíbil. Mírné svahy s listnatým lesem tam přecházejí v pastviny a louky, kam zvěř v noci ráda vytahuje. Nevím, jak to máte vy, ale já raději šoulám, než čekám. A koukání do tmy u vnadiště mě nebaví už vůbec. Při svých cestách na výměnné lovy po světě jsem zjistil, že více než úlovků si užívám možnosti lovit zvěř za denního světla. Aktivně si ji „vychodit“, „přečíst“ a ulovit. V případě divočáků to už u nás v podstatě nejde, setkat se s nimi za denního světla je ojedinělé. Variantou je noční lov s přístroji, které to umožní.
Než jsem vyrazil do terénu, musel jsem se ještě za světla seznámit s tím, jak vše funguje a co jednotlivá tlačítka na přístrojích umějí. Musím konstatovat, že oba přístroje manuál nepotřebují – alespoň k úkonům, které od nich běžný uživatel očekává. Vše je jednoduché, intuitivní, a jak jsem později vyzkoušel, zvládl to i můj táta, kterému je přes sedmdesát let.
Pozorovací monokulár padne dobře do ruky, to je první dojem. Pokud ho držím v jedné ruce, můžu jejími prsty ovládat všech pět tlačítek umístěných na svrchní straně. Prvním pomocí delšího stisknutí přístroj zapínám a vypínám. Druhé tlačítko směrem k oku slouží k přepínání pozorovacích módů, které jsou čtyři – White hot (zdroj tepla je zobrazen bíle), Black hot (zdroj tepla je zobrazen černě), Fusion (zdroj je zobrazen žlutě) a Red hot (zdroj tepla je zobrazen červeně). Později v lese zjišťuji, že k rychlé detekci zvěře mi nejvíce vyhovuje mód Fusion a pro lepší vykreslení detailů Black hot. Krátkým stisknutím třetího tlačítka je možné pořídit snímek, delší stlačení zapíná a vypíná nahrávání videa. Čtvrté tlačítko je vstupem do menu přístroje a páté je zoom. Vypadá to jednoduše a ono to opravdu jednoduché je! Rychle jsem si zvykl.
Zaměřovač je na tom podobně, uspořádání tlačítek včetně jejich funkcí je stejné, s tím rozdílem, že zoomovací tlačítko po přidržení ještě zapíná a vypíná záměrný kříž. Obě zařízení také umějí měřit vzdálenost, což může být užitečné, pokud se pohybujete někde, kde to neznáte a vzdálenosti nemáte v oku.

NA LOVU
Vše je připraveno, na dvaadvacátou hodinu vyrážím ven. Auto odstavuji na lesní cestu, balím věci včetně střelecké trojnožky a popocházím k první louce. S očekáváním zapínám monokulár. V pravém horním okraji obrazovky vidím úroveň zaplnění SD karty, stav nabití baterie a velikost zoomu.
Spíš než technické detaily přístrojů jsem slíbil praktické dojmy a tady je ten první, který je velmi pozitivní: dívám se do monokuláru a je to, jako bych koukal ve dne. Stojím na okraji louky, odkud je vidět přes údolí na další hřeben s pastvinami, přibližně 1,5 km od mého stanoviště. Na horizontu jasně rozpoznávám pasoucí se krávy. Vím, že tam jsou, ale detekci na takovou vzdálenost jsem nečekal. Na louce přede mnou se popásá pět kusů srnčího. Obraz je natolik dobrý, že rozeznám obrysy těl a krky, takže záměna s jiným druhem zvěře není možná. Ve vzdálenosti asi 50 m ode mě je zalehlý srnec, mladík, který má báze parůžků ještě nevytlučené, takže je na displeji dobře vidím. Na vzdálenější louce je sedm kusů holé jelení zvěře. Být to jeleni, tak v tomto ročním období vidím paroží v lýčí. Zkouším přepínat režimy, a jak jsem již uvedl, pro zobrazení detailů připadá mému oku nejpříjemněji mód Black hot.


Jdu vyzkoušet ještě zaměřovač. Ten naběhne za deset vteřin. Už v této fázi článku mohu uvést, že v rámci testování výdrže baterií jsem oba přístroje nevypínal a nechal je běžet po celou dobu noční šoulačky. Mohu tedy říci, že jestli někomu připadá doba zapínání dlouhá, přístroje může během čekané či šoulačky nechat zapnuté. Ani při dalších návštěvách honitby se mi nestalo, že bych přístroje během čekané vybil.
Pozorování zaměřovačem je obrazově velice podobné „pozorováku“ a bez problému se jím dají, řekněme do vzdálenosti 100 m, „přečíst“ detaily – jestli je divočák kňourkem či bachyňkou a na delší vzdálenosti je možné rozpoznat, o jakou zvěř jde.
Popošel jsem lesem k poli, na které rádi vytahují divočáci, a doufal, že nějakého potkám. Zasedl jsem do meze, udělal si pohodlí, z trojnožky vytvořil pohodlnou opěrku pro zbraň a pozorovákem sledoval okolí. Srnčí zvěře byla venku spousta a také jelení se v menších či větších tlupách popásala v okolí. Z rozjímání mě probralo zřetelné zalámání, a už vidím, jak se ze stěny lesa vyloupl divočák. Odhadem tak 50–60 kg. Je ode mě přibližně 60 m, zřetelně vidím střapec. Pomalým krokem přechází k poli a občas zabuchtuje. Beru do ruky zbraň a hledám kňourka v zaměřovači. Ani neví, co by se mu mohlo stát. Já ale dnes lovit nebudu. Možná proto, že jsem si tento večer vyhradil pro testování, možná proto, že chci někdy zvěř jen pozorovat. A tak si užívám nočního klidu, kdy zvěř neví o mně, ale já vím o všem, co se kolem mě děje, nahrávám videa a fotografuji jak pozorovákem, tak zaměřovačem a ani se mi nechce domů. Poté, co kňourek zmizel v poli, vytáhlo z lesa pět jelenů. Někteří měli již dobře nasazeno, zřetelně jsem rozeznával koruny. Doufám, že se s nimi setkám v říji.


Jsou tři hodiny ráno a já, ač nerad, se vydávám zpět k domovu. Jak první, tak veškeré další dojmy z přístrojů byly pozitivní. Vím, že existují lepší a dražší přístroje. Vývoj jde stále kupředu a závody o detailnější obraz nebo nadstandardní funkce jsou toho součástí. Já mohu jen říci, že s uvedenými přístroji jsem v praxi dobře a na dálku rozeznal, „že tam zvěř je“, na dostatečnou vzdálenost rozpoznal, co to je (když si jednotlivou zvěř „nakoukáte“, hranice detekce druhu se ještě posune), a co se týče střelby, bezpečně víte, nač střílíte.
Ale abych jen nechválil, drobné nedostatky jsem shledal v krytkách konektorů – u pozorováku šla špatně otevírat a u zaměřovače naopak často vypadávala. Hlavní nevýhodou přístrojů ovšem je, že jakmile si je vyzkoušíte, bez nich vás to v noci v lese už moc bavit nebude. A o nějakém vysedávání u vnadiště a koukání do tmy vůbec nemluvím.
Jen bych si přál, aby podobné hračky přišly do ruky pouze rozumným lidem. Samy o sobě nejsou dobré nebo špatné, dobrý či špatný je pouze ten, kdo je používá.
Článek vyšel ve Světě myslivosti č. 7/2019

František Štolfa, předseda Mezinárodního klubu výměnných lovů provozujícího stránky Exchangehunt.com
Foto archiv autora

(0 hlasů)

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.