Přihlásit

Pulsar Apex XQ50 LRF

  • Autor: Pavel Sedlář

Nový termovizní zaměřovací dalekohled na našem trhu.

Na začátku letošního ledna jsem obdržel leták s upoutávkou na novinku na trhu s termovizemi: přístroj Pulsar Apex XQ50 LRF. Jde o „starý známý“ Apex doplněný o laserový dálkoměr. Již loni na Národní výstavě myslivosti v Brně jsem měl možnost prohlédnout si tento přístroj na stánku firmy Binox, s. r. o., výhradního dovozce optiky a termovizních přístrojů značky Pulsar pro Českou republiku. V prodeji se však objevil až nyní. V průběhu roku by se měl dočkat doplnění o laserový dálkoměr i model Trail. Než se tato novinka dostane do prodeje, nejspíš to ještě chvíli potrvá.

Takže co nového Pulsar Apex XQ50 LRF přináší? Označení XQ vyjadřuje, že je v něm použit čip (mikrobolometr) s rozlišením 384 x 288 bodů, ale na rozdíl od předchozí řady XD má 17mikronovou technologii namísto 25mikronové. V praxi to znamená, že přístroj s menším ohniskem objektivu bude mít větší optické zvětšení. Číslice 50 v označení je ohnisková vzdálenost objektivu, který přístroji dává optické zvětšení 2,8x. To lze digitálně zvětšit na dvoj‑, troj‑ a čtyřnásobek. Obnovovací frekvence čipu je 50 Hz. Obraz je tedy velmi plynulý, v pohybu se nijak netrhá a je bez zpoždění oproti reálu. No a písmena LRF označují laserový dálkoměr. Ten dokáže měřit vzdálenost až do 1000 m.

První dojmy

Přístroj vypadá téměř stejně jako Apex XD75, který vlastním a používám (na připojeném snímku jsou pro srovnání oba). Díky menšímu objektivu je XQ50 kratší a znatelně lehčí. Na levé straně přibyl laserový dálkoměr, který známe z předchozích digitálních přístrojů Pulsaru, například Digisight LRF N970 apod. Na svrchní straně jsou tři ovládací tlačítka, na pravé je kruhový ovladač. Přístroj jsem objednal s montáží Innomount pro zbraně Blaser, kterou pro Pulsar vyrábí renomovaná německá firma Innogun. Sestavení a montáž na zbraň byla otázka chviličky.

Ovládání přístroje

Ovládání je obdobné jako u předchozích modelů Apex. Přístroj se zapíná krátkým stiskem předního tlačítka na svrchní straně těla. Náběh je citelně rychlejší než u starších modelů. Jestliže XD75 startuje přibližně 10 vteřin, nový XQ50 naskočí asi za tři vteřiny. A to už je znát. Další krátký stisk aktivuje digitální zvětšení 5,6x, 8,4x, 11,2x a zpět na 2,8x. Delší stisk předního tlačítka uvede přístroj do režimu „stand‑by“, ve kterém se šetří energie baterií, a ještě delší stisk ho vypne. Prostřední tlačítko slouží k manuální kalibraci, zadní tlačítko spouští laserové měření vzdálenosti.

Na pravém boku je umístěn univerzální kruhový ovladač. Krátkým stiskem se přepíná mezi nastavením jasu, kontrastu a zvětšení. Zvětšovat lze plynule po 0,1. Delším stiskem ovladače se přístroj přepne do režimu nastavení. Nastavení má tři oddíly – M1, M2 a M3. V M1 se nastavuje režim zobrazování, způsob kalibrace, výběr nastřelení pro danou zbraň nebo vzdálenost, datum a čas, videovýstup apod. V M2 se řeší především nastřelení zbraně, v M3 nastavení dálkoměru.

Nastřelení

Přístroj poskytuje velmi ostrý obraz se zorným úhlem 7,5 x 5,6°, což dává stejné zorné pole 122 m/km jako u modelu XD75. Obraz lze digitálně zvětšovat. Použil jsem to při nastřelování. Ve vzdálenosti 50 metrů jsem postavil krabici, do níž jsem zapíchl plastový izolátor ohradníku, který jsem předtím nechal na několik minut v horké vodě. Při zamíření jsem použil zvětšení 5,6x a vystřelil jsem. Na krabici jsem vyměnil izolátor za druhý (malá hmota rychle chladne) a do otvoru po kulce jsem strčil druhý izolátor. Na zaměřovacím dalekohledu jsem nastavil režim nastřelování, hlavní kříž jsem zamířil na původní místo, pomocný kříž posunul na místo dopadu střely a potvrdil jsem. Kontrolní výstřel rozstřelil izolátor. Ještě jsem přidal 3 cm nahoru, a zbraň byla nastřelena na přibližně 160 metrů. Během prvního týdne používání přístroje jsem s ním ulovil pět divočáků při střelbě na vzdálenost od 50 do 230 metrů, a to bez nutnosti přemýšlení o záměrném bodu.

Jak při nastřelování, tak při lovu se osvědčuje dálkoměr. Pracuje ve dvou režimech. Namířením na požadovaný bod a krátkým stiskem ovladače se zapne měření. Dalším krátkým stiskem se vzdálenost změří a zobrazí na displeji. Pokud je druhý stisk delší, přepne se měření do režimu „scan“. Ten měří kontinuálně, tzn. jak se pohybuje s přístrojem, zobrazuje to aktuální vzdálenost k danému místu. Jestliže je zvěř v pohybu, je to ideální pomocník.

Zkušenosti z lovu

S kamarádem jsme v noci objížděli jeho pole a kontrolovali, jestli někde buchtuje černá. Na třech polích byla jen srnčí, ale na čtvrtém jsem ve vzdálenosti 500 metrů zpozoroval bachyni se čtyřmi selaty. O sto metrů dál byly další dva kusy černé a ve vzdálenosti asi 850 metrů ještě jeden. Chvíli jsme divočáky pozorovali a přemýšleli, jak se k nim dostat. Noc byla celkem jasná, při pohybu po poli bychom je jistě zradili. Půda byla po tání sněhu podmáčená, takže by nám čvachtalo pod nohama. Divočáci to ale vyřešili za nás. Nejvzdálenější kus se přiblížil ke dvěma uprostřed, chvíli byli spolu a dva se pak odpojili a odbíhali doleva. Mířili k lesíku a za chvíli se vynořili na jeho druhé straně. Odhadli jsme směr, kterým se asi vydají, a snažili se jim nadejít. Za několik minut jsme křižovali jejich pomyslnou dráhu pohybu a vyčkávali, zda se skutečně objeví. Vtom se vynořili z meze! Vzdálenost jsem odhadl na 180–200 metrů, ale dálkoměr ukázal 145 metrů. Když se přiblížili na 100 metrů, vypnul jsem dálkoměr a nastavil zvětšení na 5,6x. Táhl jsem s jedním z divočáků, kříž posadil 10 cm před ryj a zmáčkl spoušť. Kus se po několika metrech zlomil. Druhý divočák po ráně zrychlil, ale nepomohlo mu to – termovize ho i tak krásně zobrazila. První rána byla chybená, ale další ho zastavila. Zásah šel více dozadu, předsazení už bylo malé, ale přesto byla rána účinná. Bez termovize bychom o těchto divočácích nejspíš vůbec nevěděli. O tom, že bychom mohli odhadnout směr jejich pohybu a byli schopni jim nadejít a ulovit je, ani nemluvě.

Drobné nedostatky

Mírným nedostatkem funkce „scan“, respektive celého měření, je to, že při zapnutém měření má uživatel k dispozici pouze optické zvětšení – obraz nelze digitálně zvětšit. Já při lovu většinou pozoruji zvěř na nejmenší zvětšení, abych viděl ostře a ve velkém zorném poli. Pokud si ale vyberu zvěř, kterou chci lovit, nastavuji vyšší zvětšení. Sice tím ztrácím ostrost, ale lépe se mi umísťuje záměrný kříž. Je to možná spíš otázka „hlavy“, ale mně to tak vyhovuje. Někdo má například psychologickou bariéru, že nechce střílet dál než třeba na 120 metrů. Příklad z praxe: na poli jsou divočáci a LRF naměří vzdálenost 300 metrů. Zvěř se dá do pohybu a začíná se přibližovat. To je okamžik pro funkci „scan“. Zapnu ji a vidím, že jak se divočáci přibližují, vzdálenost v metrech se zkracuje. Než vyberu kus, který chci lovit, a než spustím digitální zvětšení a vybraný kus „si zvětším“, musím vypnout dálkoměr. A to zbytečně zdržuje.

Také se mi stalo, že přístroj „zamrzl“. Po určité době v režimu „stand‑by“ se mi ho nepodařilo „oživit“. Musel jsem ho vypnout a znovu zapnout, čímž se restartoval a pak vše fungovalo již jako na drátkách. Starší XD75 se po určité době nečinnosti v režimu „stand‑by“ úplně vypne. XQ50 se ani po dlouhé době nevypne, což je méně praktické.

Kvůli dálkoměru bylo nutné posunout dozadu montážní lištu weaver na připevnění příslušenství, např. externího napájecího zdroje. To s sebou přináší drobné problémy. Externí zdroj EPS3i, který je k přístroji doporučován, lze připevnit jen v jediné poloze – šroubkem dolů s kabelem dozadu. Při opačné montáži se i v krajní pozici kabel láme mezi tělem dálkoměru a tělem zdroje. Pro použití externího zdroje je třeba využít speciální kabel (je součástí dodávky), který se našroubuje zespodu na tělo přístroje. Kabel má speciální koncovku a lze ho namontovat do jediné polohy, kdy směřuje vpřed. Propojení kabelu z přístroje s kabelem externího zdroje tak, aby to nikde nepřekáželo a kabel se přitom nelámal, není vůbec jednoduché a chce to trochu zkoušení. Přístroj lze samozřejmě používat i bez externího zdroje, ale výdrž dobíjecích baterií CR123 není nijak velká, přibližně pět až šest hodin. Na každou vycházku by je tedy bylo nutné dobíjet. S externím zdrojem je možné v pohodě vyrážet celý týden na lov a dobíjet až poté. Navíc současné modely EPS3i mají diodové znázornění stavu baterie, což na mém starším přístroji bohužel chybí.

Zhodnocení

Pulsar Apex XQ50 LRF mě velmi zaujal. Přes drobné nedostatky se mi zdá být lepší než předchozí model XD75. Obraz je ostřejší, možnosti zvětšení obrazu jsou větší. Laserový dálkoměr je výborný doplněk, který mi u mého přístroje chybí, zejména při lovu lišek. Velkým kladem je to, že přístroj je u nás k mání. Jeho modernější „bratr“ Pulsar Trail má sice některé přednosti, ale na našem trhu je dlouhodobě nedostatkovým zbožím. Pokud se někdo rozhoduje a nechce se mu čekat na Trail, určitě neudělá chybu, když si pořídí Apex XQ50 LRF. A ještě při tom ušetří. Prodejní cena Apexu XQ50 LRF u výhradního dovozce značky Pulsar činí 95 990 Kč, Trail XP50 je o třicet tisíc korun dražší.

Autor:
Ing. Pavel Sedlář,
HF Biz, s. r. o., Šumperk
Foto autor a firemní materiály

Vybrané technické parametry Pulsaru Apex XQ50 LRF

Poslední změna: 13. duben 2018
(0 hlasů)

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

16°C

ČR - aktuální počasí

Jasno

Vlhkost: 67%

Vítr: 11.27 km/h

  • 19 Zář 2018 26°C 14°C
  • 20 Zář 2018 28°C 13°C

Naši partneři

VLS