Přihlásit

Z Rakouska na Doupov

V červnu loňského roku byla v rakouském vojenském prostoru Allensteig ležícím asi 40 km jižně od česko-rakouské hranice označena telemetrickým obojkem roční vlčice. V prosinci se vydala na cestu do Čech a v lednu došla až do Doupovských hor.  

Z Rakouska na Doupov Zdroj www.selmy.cz

V listopadu a prosinci loňského roku začala vlčice podnikat krátké výpady (10–20kilometrové) za hranici svého mateřského teritoria severním a severovýchodním směrem. Před Vánoci nakonec opustila smečku a zamířila na severozápad do Třeboňské pánve. Rychle pokračovala na západ přes Pošumaví, vojenský výcvikový prostor Boletice, národní park Šumava až na Železnorudsko. Odtamtud se na přelomu roku vydala severním směrem na Klatovsko a než se jí podařilo překonat dálnici D5 u Rokycan, prosmýkla se mezi Plzní a Starým Plzencem. Několik dnů odpočívala na Křivoklátsku a pokračovala až téměř do Polabí. U Slaného se stočila na západ a přes Žatecko doběhla 11. ledna 2020 až do Doupovských hor – vojenského výcvikového prostoru Hradiště, kde v dalších týdnech a měsících založila nové teritorium.

Někteří vlci se rozptylují na velké vzdálenosti. Například z Německa pocházející vlk Alan se během šesti měsíců dostal ze Saska do Běloruska, přičemž urazil vzdálenost větší než 1500 km. Slovinský vlk Slavic během 98 dnů urazil minimálně 1176 km, než se usadil v italských Alpách, kde následující rok založil smečku s alpskou vlčicí. Rekordmankou je zatím vlčice z jihozápadního Norska, která urazila během necelých dvou let více než 10 000 km, než byla ulovena v severovýchodním Finsku.

Zvlášť pro expandující populace se sníženou genetickou variabilitou je přesun na velké vzdálenosti způsobem, jak se vyhnout riziku příbuzenského křížení. Schopnost dálkového rozptylu je jednou z důležitých vlastností, která dělá z vlka úspěšný a široce rozšířený druh v celé Eurasii a Severní Americe.

Vlčice z Rakouska je jedním z dobře zdokumentovaných případů dálkového rozptylu vlků ve střední Evropě. Evidován je také záchyt vlka, který byl přejet u Hamburku, ale jde o potomka narozeného vlkům, osídlujícím Šumavu.

Průměrně se vlčice pohybovala rychlostí 23,1 km za den (zahrnuje i čas odpočinku). Největší vzdálenost – 62 km za den – urazila v Pošumaví mezi dny 26. až 27. prosince. Kuriózní přesun mezi dvěma vojenskými výcvikovými prostory, vzdušnou čarou vzdálenými 240 km, dobře ilustruje tendenci vlků si ve střední Evropě vybírat často řídce osídlené oblasti, kde mají nejvíce klidu pro rozmnožování.

Z Doupovských hor pochází také několik pozorování vlka bez obojku a telemetrická data nasvědčují tomu, že vlčice není ve svém teritoriu sama – podařilo se jí rozmnožit. Pokud se podaří získat z území vzorky trusu, genetická analýza může odhalit původ jejího druha.

Podle www.selmy.cz, 22. 9. 2020, red.

Poslední změna: 14. říjen 2020

(0 hlasů)

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.