Myslivecké zvyky, část I. (Havlíčskobrodský deník)

Myslivci se běžně zdraví podáním ruky a pozdravem "lovu zdar" nebo při slavnostnějších příležitostech pozdravem "myslivosti zdar". Na tyto pozdravy se odpovídá buď jejich opakováním nebo jen "zdar". Při slavnostním přípitku na "lovu zdar" nebo "myslivosti zdar" všichni účastníci povstanou a drží číše v levé ruce. Provinění proti této tradici se "trestá".
Při společném lovu je každá leč ukončena výloží. Na ní se v leči ulovená zvěř eviduje a ošetří. Každý společný hon je ukončen výřadem, kde je vyložena veškerá ulovená zvěř.
Místo výřadu je ohraničeno větvičkami, ulovená zvěř je kladena do řady na pravý bok a zvláště škodná, pernatá a srstnatá.
Při větším počtu ulovené zvěře se každý 10. kus povytáhne z řady, střelci stojí v čele, za nimi honci a po pravé straně trubači a vedoucí honu. Výřad zahájí trubači slavnostní fanfárou, potom vedoucí honu podá hlášení o počtu ulovené zvěře, poděkuje střelcům za ukázněné chování, honcům za dobré vyhánění zvěře a po provolání "lovu a myslivosti zdar" střelci odpoví "zdar". Fanfáry ukončí celý akt výřadu. Výřadem, při kterém mají myslivci obnaženy hlavy, vzdávají čest přírodě, lesu a zvěři.
Úlomky větviček symbolizují spojení myslivce s přírodou. V podstatě jsou tři druhy úlomků a to třívýhonkový, jednovýhonkový a pětivýhonkový. Jde o ulomenou nikoliv uříznutou jehličnatou nebo listnatou větvičku. Úlomky se předávají po úspěšném ulovení jakékoliv spárkaté zvěře obojího pohlaví, ze zvěře pernaté po ulovení tetřeva, tetřívka, bažanta královského a dropa a ze škodné ulovením lišky. Zhaslou zvěř položíme podle tradice na pravý bok. Jeden třívýhonkový úlomek vsune lovec ulomeným koncem zvěři do svíráku, symbolizuje to "poslední hryz". U pernaté se větévka vkládá do klovce, pak jde o "poslední zob" - poslední pozdrav rodné honitbě.
Další úlomek lehce smočený v barvě vstřelu si lovec zasune na pravou stranu klobouku a nosí až do konce dne. Je to znamení úspěšného lovu.