Myslivci a zemědělci zachraňují zvěř při senosečích (Táborský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Jindřichohradecko
Aby při senosečích zvěř, zejména mláďata, nehynula pod lištami sekaček, většinou se zemědělci s myslivci domlouvají na termínech sečí, aby bylo možné zvěř vyhnat.
Někde mají na strojích pěstitelé namontované i plašiče zvěře, ale většinou se shodují na tom, že jsou neúčinné. Ale každý kraj, jiný mrav. Například v Kunžaku mají myslivci podle hospodáře mysliveckého sdružení Jiřího Doupníka velice dobrou spolupráci s vedením zemědělského družstva. "Den před sečí a ještě ráno chodíme zvěř vyhánět, něco řešíme se psy a něco bez nich. Večer ještě navěsíme hliníkové plašiče, které dělají hluk a ten zvěř několik dní plaší. Pak už si zvyknou a je to neúčinné," uvedl Doupník.
Poznamenal, že tím se ztráty zvěře minimalizovaly, největší úhyny jsou na silnicích pod koly aut.
V okolí Českých Velenic je hodně pastvin a na části pozemků hospodaří člověk ze sousedního Rakouska.
"I když s ním jednáme, občas se stane, že nám o tom, že chce síct, řekne hodinu dopředu, nebo oznámí, že bude síct v noci, a to potom nemáme šanci dát dohromady lidi, abychom zvěř vyhnali. Naše požadavky plní, ale někdy je to moc narychlo," míní předseda českovelenického mysliveckého sdružení Josef Hrošek. Doplňuje, že v Rakousku nejsou tak velké lány a tamní sedláci pak nejsou zvyklí začít síct od prostředka. Začnou dokola a postupně zvěř obkličují uvnitř neposekaného.
"Prosečeme pruhy a chlapi tam do rána dají různé tranzistoráky, a to zvěř spolehlivě vyžene," popisuje soukromý zemědělec z Třeboňska Karel Zbudil.
Aby při senosečích zvěř, zejména mláďata, nehynula pod lištami sekaček, většinou se zemědělci s myslivci domlouvají na termínech sečí, aby bylo možné zvěř vyhnat.
Někde mají na strojích pěstitelé namontované i plašiče zvěře, ale většinou se shodují na tom, že jsou neúčinné. Ale každý kraj, jiný mrav. Například v Kunžaku mají myslivci podle hospodáře mysliveckého sdružení Jiřího Doupníka velice dobrou spolupráci s vedením zemědělského družstva. "Den před sečí a ještě ráno chodíme zvěř vyhánět, něco řešíme se psy a něco bez nich. Večer ještě navěsíme hliníkové plašiče, které dělají hluk a ten zvěř několik dní plaší. Pak už si zvyknou a je to neúčinné," uvedl Doupník.
Poznamenal, že tím se ztráty zvěře minimalizovaly, největší úhyny jsou na silnicích pod koly aut.
V okolí Českých Velenic je hodně pastvin a na části pozemků hospodaří člověk ze sousedního Rakouska.
"I když s ním jednáme, občas se stane, že nám o tom, že chce síct, řekne hodinu dopředu, nebo oznámí, že bude síct v noci, a to potom nemáme šanci dát dohromady lidi, abychom zvěř vyhnali. Naše požadavky plní, ale někdy je to moc narychlo," míní předseda českovelenického mysliveckého sdružení Josef Hrošek. Doplňuje, že v Rakousku nejsou tak velké lány a tamní sedláci pak nejsou zvyklí začít síct od prostředka. Začnou dokola a postupně zvěř obkličují uvnitř neposekaného.
"Prosečeme pruhy a chlapi tam do rána dají různé tranzistoráky, a to zvěř spolehlivě vyžene," popisuje soukromý zemědělec z Třeboňska Karel Zbudil.