Výnosné honitby berou myslivcům snobové (Brněnský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Podzimní sezona honů je v plném proudu. Myslivci v těchto dnech vyrážejí do sklizených polí lovit polní zvěř, začínají nahánět divoká prasata, kterých na jižní Moravě na rozdíl od bažantů a zajíců stále
přibývá. Příjmy z ulovené zvěře stejně jako prodaná místa hostujících lovců na honech jim platí náklady na provoz a nájem honiteb, který může dosáhnout až milionu korun.
Jižní Morava
Téměř jedenáct tisíc myslivců s víc než třemi tisíci vycvičenými loveckými psy vyráží v těchto dnech podle posledních statistik jihomoravského krajského úřadu lovit zvěř v honitbách jižní Moravy.
Oproti nedávné minulosti střílejí víc vysoké, a hlavně divočáků, zato výřady polní drobné zvěře jsou čím dál hubenější. "Je to zřejmě kvůli intenzivní zemědělské výrobě. Naopak černá zvěř se dokázala tlaku civilizace přizpůsobit. Velká pole s plodinami jim slouží jako zdroj potravy i úkryt," objasnil Pavel Smejkal z odboru životního prostředí vyškovské radnice.
Nim rodi na jižní Moravě najímají nebo vlastní přes šest set tisíc hektarů honiteb. Většinou si je pronajímají od státních lesů, obce, někdy i kolegů. "Cenu honiteb určuje rozloha i stav zvěře. Roční nájem jsou nejméně desetitisíce korun. Může to být až milion," vyčíslil předseda Okresního mysliveckého sdružení Hodonín Radovan Mančík.
Snobská záležitost
Podle myslivce Marka Slaniny z Vyškovska si tak někdy honitby zaplatí lidé, kterým myslivost nic neříká. "Často jsou to bohužel snobové a zbohatlíci, kteří se chtějí předvádět. Nebo zase naopak oportunisté, kteří se snaží zvěř vybít a utržit na zvěřině nebo prodeji trofejních kusů k odstřelu," nastínil Slanina.
Hlavně první skupinu kritizuje lesník a ornitolog David Horal. "Dnes velcí vlastníci najímají honitby nebo skupují pozemky kvůli oboře. Důsledkem jsou nenormálně vysoké stavy zvěře. Ta ničí porosty a znemožňuje přirozenou obnovu lesa," objasnil Horal. Že jsou stavy zvěře v honitbách často velmi vysoké, potvrdil i šéf bučovické lesní správy Otakar Pavlík.
Prodej zvěřiny spolu s nabídkou odstřelů je nicméně pro většinu mysliveckých spolků nezbytný zdroj příjmů. "Honitby nabízejí zájemcům odlovy a maso, aby na poplatcích získaly peníze třeba na nákup krmiva pro zvěř," potvrdil jednatel Okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslav Zelený.
Divočina je tak dnes dostupnější než dřív. "Dost zvěřiny nabízejí nejen myslivci, ale i tuzemské i zahraniční farmy," upozornil Zelený.
Podle Slaniny se lovci lidem nesnaží jen nabízet maso. Usilují i o zlepšení špatné pověsti způsobené třeba zprávami o postřelených honcích. Jihomoravské myslivce každopádně chválí ekologové. "Máme s nimi dobré vztahy, spolupracujeme na ochraně přírody," oznámil Stanislav Koukal z brněnské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny.
přibývá. Příjmy z ulovené zvěře stejně jako prodaná místa hostujících lovců na honech jim platí náklady na provoz a nájem honiteb, který může dosáhnout až milionu korun.
Jižní Morava
Téměř jedenáct tisíc myslivců s víc než třemi tisíci vycvičenými loveckými psy vyráží v těchto dnech podle posledních statistik jihomoravského krajského úřadu lovit zvěř v honitbách jižní Moravy.
Oproti nedávné minulosti střílejí víc vysoké, a hlavně divočáků, zato výřady polní drobné zvěře jsou čím dál hubenější. "Je to zřejmě kvůli intenzivní zemědělské výrobě. Naopak černá zvěř se dokázala tlaku civilizace přizpůsobit. Velká pole s plodinami jim slouží jako zdroj potravy i úkryt," objasnil Pavel Smejkal z odboru životního prostředí vyškovské radnice.
Nim rodi na jižní Moravě najímají nebo vlastní přes šest set tisíc hektarů honiteb. Většinou si je pronajímají od státních lesů, obce, někdy i kolegů. "Cenu honiteb určuje rozloha i stav zvěře. Roční nájem jsou nejméně desetitisíce korun. Může to být až milion," vyčíslil předseda Okresního mysliveckého sdružení Hodonín Radovan Mančík.
Snobská záležitost
Podle myslivce Marka Slaniny z Vyškovska si tak někdy honitby zaplatí lidé, kterým myslivost nic neříká. "Často jsou to bohužel snobové a zbohatlíci, kteří se chtějí předvádět. Nebo zase naopak oportunisté, kteří se snaží zvěř vybít a utržit na zvěřině nebo prodeji trofejních kusů k odstřelu," nastínil Slanina.
Hlavně první skupinu kritizuje lesník a ornitolog David Horal. "Dnes velcí vlastníci najímají honitby nebo skupují pozemky kvůli oboře. Důsledkem jsou nenormálně vysoké stavy zvěře. Ta ničí porosty a znemožňuje přirozenou obnovu lesa," objasnil Horal. Že jsou stavy zvěře v honitbách často velmi vysoké, potvrdil i šéf bučovické lesní správy Otakar Pavlík.
Prodej zvěřiny spolu s nabídkou odstřelů je nicméně pro většinu mysliveckých spolků nezbytný zdroj příjmů. "Honitby nabízejí zájemcům odlovy a maso, aby na poplatcích získaly peníze třeba na nákup krmiva pro zvěř," potvrdil jednatel Okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslav Zelený.
Divočina je tak dnes dostupnější než dřív. "Dost zvěřiny nabízejí nejen myslivci, ale i tuzemské i zahraniční farmy," upozornil Zelený.
Podle Slaniny se lovci lidem nesnaží jen nabízet maso. Usilují i o zlepšení špatné pověsti způsobené třeba zprávami o postřelených honcích. Jihomoravské myslivce každopádně chválí ekologové. "Máme s nimi dobré vztahy, spolupracujeme na ochraně přírody," oznámil Stanislav Koukal z brněnské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny.