Vzteklina v Peru není vždy fatální (zdn.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Výzkumníci z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí zjistili, že jeden z 15 obyvatel žijících v odlehlých oblastech kolem řeky Amazonky má i bez lékařské intervence protilátky vůči viru vztekliny, který ročně vede k úmrtí více než 55 tisíc lidí po celém světě.
Vzteklina je neurologické onemocnění, jež se přenáší ze zvířat na lidi slinami infikovaných zvířat, kousnutím nebo škrábnutím. Chorobě je možno předejít imunizací, pokud k ní dojde během několika hodin od incidentu.
Přirozeně vytvořená imunita
V některých částech světa, kde je vzteklina endemická a vakcinace neexistuje, jako například u inuitských lovců nebo lovců mývalů na Floridě, byla zjištěna určitá míra rezistence a dřívější studie ukázaly, že někteří lidé mají protilátky proti tomuto viru bez vakcinace.
Ve dvou komunitách v Peru, kolem řeky Amazonky, kde je vzteklina endemická, našel Gilbert protilátky proti vzteklině u zdravých neočkovaných obyvatel, kteří byli v kontaktu s upíry. Ti obvykle sají krev domácího zvířectva, ale občas i větších savců včetně lidí. 23 % populace (73 z 316) sledované komunity přiznalo, že bylo ve styku s těmito netopýry, 54 % bylo kousnuto.
Krevní vzorky získané od 63 osob byly analyzovány rychlou fluorescentní metodou (fluorescent focus inhibition test) a u 11 % byly nalezeny protilátky neutralizující virus, dále se u 3 osob našly ribonukleoproteinIgG protilátky a u 2 lidí ribonukleoproteinIgM protilátky. Celkem 9 příslušníků této komunity bylo séropozitivních, všech 9 bylo v kontaktu s upíry a 7 jich bylo kousnuto. Séropozitivita byla spojena s vyšším věkem člověka (více než 29 let).
Rezervoárem vztekliny v této oblasti je populace upírů, takže je teoreticky možné, že následkem častého kontaktu s tímto virem se vyvine přirozená imunita. To však neplatí pro náhodného hostitele, který má tuto příležitost málokdy, takže nemá dostatečný stimulus, aby u něj mohla vzniknout dostačující imunita, jež by této fatální infekci zabránila.
Genetické a imunologické odlišnosti
Peruánci o vzteklině věděli velice málo nebo vůbec nic - neuvědomovali si její riziko a netušili, jak by se před touto infekcí mohli chránit. Omývání ran nebo návštěva zdravotnického střediska byla výjimkou.
Autoři studie otištěné v American Journal of Tropical Medicine soudí, že tato populace by mohla být geneticky a imunologicky odlišná, neboť lidé kdekoli jinde na světě žádnou přirozenou odolnost vůči této infekci nemají. Existují také jiná vysvětlení, proč v těchto případech nebyla infekce fatální (jak by se bez rychlé vakcinace stalo všude jinde) - například přítomnost bakterií ve slinách netopýra, které vyvolají větší imunní reakci, nebo příliš malé inokulum. Genetické studie skupiny Peruánců s přirozenou rezistencí vůči vzteklině by mohly odhalit biochemické nebo fyziologické důvody, proč je tato populace schopna přežít infekci, jež je pro všechny ostatní lidi bez rychlé pomoci smrtelná.
Přítomnost protilátek v séru proti vzteklině nicméně neznamená, že osoba vzteklinu nedostane. I když někteří Peruánci mají protilátky, výzkumný tým nevěří, že jsou dostatečně chráněni, a doporučuje proto, aby všichni, kdo byli v kontaktu se vzteklinou, vyhledali bez odkladu lékařskou pomoc a léčbu.
Vzteklina je neurologické onemocnění, jež se přenáší ze zvířat na lidi slinami infikovaných zvířat, kousnutím nebo škrábnutím. Chorobě je možno předejít imunizací, pokud k ní dojde během několika hodin od incidentu.
Přirozeně vytvořená imunita
V některých částech světa, kde je vzteklina endemická a vakcinace neexistuje, jako například u inuitských lovců nebo lovců mývalů na Floridě, byla zjištěna určitá míra rezistence a dřívější studie ukázaly, že někteří lidé mají protilátky proti tomuto viru bez vakcinace.
Ve dvou komunitách v Peru, kolem řeky Amazonky, kde je vzteklina endemická, našel Gilbert protilátky proti vzteklině u zdravých neočkovaných obyvatel, kteří byli v kontaktu s upíry. Ti obvykle sají krev domácího zvířectva, ale občas i větších savců včetně lidí. 23 % populace (73 z 316) sledované komunity přiznalo, že bylo ve styku s těmito netopýry, 54 % bylo kousnuto.
Krevní vzorky získané od 63 osob byly analyzovány rychlou fluorescentní metodou (fluorescent focus inhibition test) a u 11 % byly nalezeny protilátky neutralizující virus, dále se u 3 osob našly ribonukleoproteinIgG protilátky a u 2 lidí ribonukleoproteinIgM protilátky. Celkem 9 příslušníků této komunity bylo séropozitivních, všech 9 bylo v kontaktu s upíry a 7 jich bylo kousnuto. Séropozitivita byla spojena s vyšším věkem člověka (více než 29 let).
Rezervoárem vztekliny v této oblasti je populace upírů, takže je teoreticky možné, že následkem častého kontaktu s tímto virem se vyvine přirozená imunita. To však neplatí pro náhodného hostitele, který má tuto příležitost málokdy, takže nemá dostatečný stimulus, aby u něj mohla vzniknout dostačující imunita, jež by této fatální infekci zabránila.
Genetické a imunologické odlišnosti
Peruánci o vzteklině věděli velice málo nebo vůbec nic - neuvědomovali si její riziko a netušili, jak by se před touto infekcí mohli chránit. Omývání ran nebo návštěva zdravotnického střediska byla výjimkou.
Autoři studie otištěné v American Journal of Tropical Medicine soudí, že tato populace by mohla být geneticky a imunologicky odlišná, neboť lidé kdekoli jinde na světě žádnou přirozenou odolnost vůči této infekci nemají. Existují také jiná vysvětlení, proč v těchto případech nebyla infekce fatální (jak by se bez rychlé vakcinace stalo všude jinde) - například přítomnost bakterií ve slinách netopýra, které vyvolají větší imunní reakci, nebo příliš malé inokulum. Genetické studie skupiny Peruánců s přirozenou rezistencí vůči vzteklině by mohly odhalit biochemické nebo fyziologické důvody, proč je tato populace schopna přežít infekci, jež je pro všechny ostatní lidi bez rychlé pomoci smrtelná.
Přítomnost protilátek v séru proti vzteklině nicméně neznamená, že osoba vzteklinu nedostane. I když někteří Peruánci mají protilátky, výzkumný tým nevěří, že jsou dostatečně chráněni, a doporučuje proto, aby všichni, kdo byli v kontaktu se vzteklinou, vyhledali bez odkladu lékařskou pomoc a léčbu.