Mezi hospodáři jsem rarita (Brněnský deník)

Myslivec a ekologický zemědělec Zdeněk Sečka

Hodonínsko
Ptactvo patří do krajiny stejně jako voda, půda a slunce. Bez ptáků budeme velmi chudí. Upozorňuje na to ekologický zemědělec a myslivec z Moravského Písku na Hodonínsku Zdeněk Sečka. Pěstuje různé plodiny a chová zvěř tak, aby neproměňoval krajinu v jednolitý lán a zachoval přirozené prostředí pro život ptáků.

* Kdy jste začal přemýšlet, jak přizpůsobit zemědělství životu ptáků?
Přibližně v roce 1997, kdy u nás byly povodně. Drobné ptactvo se z toho nevzpamatovalo dodnes. A nový dotační program pojali místní velkozemědělci tak, jako kdybychom ptáky a zeleň vlastně vůbec nepotřebovali.

* Připadáte si mezi zemědělci jako rarita?
Určitě. Hodně lidí sice říká, co se má změnit, ale potom skutek utek.

* Jak hospodaříte, aby v krajině zůstaly různé druhy zeleně i ptáků?
Zakládám biopásy. Jde o malá pruhová potravní pole. Bývají na okraji nebo uvnitř obdělávaných pozemků a slouží pro život drobné zvěře. Také zakládám sady, úhory či mokřady a snažím se v krajině obnovovat cesty. Pěstování rostlin navíc doplňuji pastvou ovcí.

* Stojí ekologické zemědělství víc peněz než běžné?
Stojí, ale pro hospodaření a život na venkově jde o smysluplnou cestu.