Přihlásit

K návrhu ústavní ochrany vody se vláda postaví asi neutrálně (ČTK)

  • Kategorie: Zprávy z oboru myslivost

Praha 10. října (ČTK) - Poslanecký návrh ústavní ochrany vody, jak jej zpracovalo ministerstvo zemědělství, vláda před zákonodárci asi nepodpoří, ale ani neodmítne. K předloze by se měl kabinet ANO a SSD postavit podle podkladů pro pondělní schůzi neutrálně. Podle předběžného stanoviska například zapochybuje o tom, zda je pro ochranu vody nutný zákon nejvyšší právní síly. Ministerstvo dopravy upozornilo v připomínkách na možné ohrožení výstavby veřejně prospěšné dopravní infrastruktury.

Návrh by zakotvil právo lidí na pitnou vodu za sociálně a ekonomicky přijatelných podmínek nebo prohlášení ochrany vodních zdrojů za veřejný zájem. Zakázal by prodej státní, obecní nebo krajské infrastruktury určené pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou do soukromých rukou. Kabinet podle podkladů předloze vytkne to, že nepojednává o dešťové vodě, jejím zadržování v krajině nebo o předcházení odtékání vody nevhodným hospodařením na zemědělské půdě.

"Návrh ústavního zákona vymezuje zajištění dostatku pitné vody pro zásobování obyvatelstva jako jednoznačnou prioritu veřejného zájmu, což doposud v právním řádu obsaženo nebylo," stojí v důvodové zprávě návrhu. Podepsala jej skupina poslanců ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Tato uskupení mají v dolní komoře ústavní většinu hlasů.

Veřejným zájmem by byla podle předlohy také výstavba vodních děl a související vodohospodářské infrastruktury pro zásobování obyvatel. Stavbu by mohl zabezpečovat výhradně stát, kraje a obce, nebo jimi ovládané společnosti. Důvodová zpráva uvádí potřebu investic zhruba za 30 miliard korun do roku 2030 až 2040. Ústavní zákon by měl vést k tomu, že tyto projekty budou prioritní.

V současnosti je infrastruktura vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu z hlediska majetkové hodnoty v nekomunálním vlastnictví podle zdůvodnění zhruba v 8,5 procenta případů. Cílem je, aby nově budovaná infrastruktura byla trvale a jednoznačně vlastněna neprivátními subjekty, stojí v důvodové zprávě. Předloha by ale nepůsobila zpětně, vyvlastňování tedy nepředpokládá.

Zakotvení práva lidí na cenově dostupnou pitnou vodu podle zdůvodnění znamená, že roční náklady rodin nebo jednotlivců na vodné a stočné by neměly přesáhnout dvě procenta jejich příjmů. V současnosti v průměru tuto hranici nepřekračují, uvádí zdůvodnění.

Ve Sněmovně jsou už i tři jiné poslanecké návrhy na ústavní ochranu vody, jak je jednotlivě zpracovali zákonodárci KSČM, KDU-ČSL a STAN. Debatu o nich plénum v polovině června odložilo do předložení ministerské předlohy.

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.