Desítky vědců odsoudily přípravy kanálu Dunaj-Odra-Labe (ČTK)

Praha 8. října (ČTK) - Desítky českých vědců, včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, kritizují pondělní rozhodnutí vlády o zahájení příprav první části kanálu Dunaj-Odra-Labe (DOL) mezi Ostravou a polskými hranicemi. Megalomanský projekt podle nich nenávratně poškodí krajinu. Podle jejich prohlášení je nepřijatelné, aby vláda dělala takové kroky bez náležité společenské a odborné diskuse. Plánování takových projektů je hazard, uvedli v prohlášení, které má ČTK k dispozici.

První etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun. Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030. Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Zde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle.

V prohlášení vědců stojí, že s ohledem na závěry Studie proveditelnosti i odborných studií je zřejmé, že projekt by měl významný negativní dopad na hydrologický režim krajiny a zásadně by poškodil životní prostředí. Dokument uvádí, že životní prostředí v Česku potřebuje systematické a nákladné zásahy cílené na ozdravění krajiny a jejího vodního režimu. Vodní toky a jejich okolí podle signatářů patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí. Upozorňují, že právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky cenná území, kterým hrozí zničení.

"V současné situaci, charakterizované prudkými klimatickými a společenskými změnami, existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek, stejně jako nejistota ohledně rozvoje různých alternativních dopravních cest. V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem," uvádí prohlášení. "Jakékoli kroky ve prospěch projektu DOL tak považujeme za krajně nezodpovědné. Postup ve věcech tak velkého rozsahu a s takto zásadním vlivem na celé regiony ČR i okolních států může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů," stojí v závěru textu.

Prohlášení podepsalo osm desítek vědců. Kromě děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, k nim patří například ředitel Biologického centra Akademie věd ČR (AV) Libor Grubhoffer, ředitel Botanického ústavu AV Jan Wild, Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Michal Marek, který vede Ústav výzkumu globální změny AV, a řada dalších zástupců akademické sféry a různých organizací.

Rozhodnutí vlády už v pondělí odsoudili ekologové a také zástupci opozice. Kromě ničivého dopadu na přírodu podle kritiků nedává projekt smysl ani z ekonomického hlediska. Zastánci koridoru naopak tvrdí, že by přinesl ekonomické možnosti, pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou.