Ptačí chřipka je známa od 19. století, přenáší se i na člověka (ČTK)

Praha 18. ledna (ČTK) - Výběr hlavních informací o ptačí chřipce (v ČR je po třech letech potvrzen případ ptačí chřipky):

- Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež.

- Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné viry H5 a H7 - zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a hynou do dvou dnů. Existuje ale i lehčí forma nemoci, kdy má drůbež jen opelichané peří a snáší méně vajec. Vakcinace v chovech se neprovádí, postižená hejna se likvidují. Jako opatření proti šíření ptačí chřipky se v ČR uplatňovalo především vymezení rizikových pásem, vybíjení postižených chovů či zákazy přepravy, výstav a trhů drůbeže.

- Ptačí chřipku, která je známa již od 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru (označovaný jako H5N1) byl poprvé zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji. V Česku se první případ chřipky viru H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Vysoce patogenní ptačí chřipka se v ČR ve zvýšené míře objevila v letech 2007 a 2017.

- Na člověka se virus přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost - nepřežije více než polovina nakažených. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i příznaky méně časté: zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání. Antivirotika, jako například Tamiflu, mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit.

- Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání a při dalším zpracování masa.

- Nejnebezpečnější je pro lidi virus H5N1, zatím nebyla prokázána přenositelnost choroby z člověka na člověka. Kmen H5N1 Světová zdravotnická organizace (WHO) spojuje v posledním desetiletí se stovkami úmrtí po celém světě.

- Virus H5N1 začal v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky. Ptačí chřipka se v posledních letech objevila několikrát i v zemích EU.

- Desítky obětí především v Číně měl v posledních letech také virus H7N9, který je považován za méně nakažlivý než kmen H5N1. První případy přenosu viru H7N9 na člověka byly v Číně zjištěny v březnu 2013. Od té doby do března 2017 čínské úřady zaregistrovaly více než 1000 případů infekce a z toho téměř 40 procent pacientů nákaze podlehlo.

- V minulých dnech a týdnech se objevila ptačí chřipka v Maďarsku a také na Slovensku, v Polsku a Rumunsku. Jde o typ H5N8, který byl nyní zaznamenán i v Česku.