Přihlásit

Den na Moravě - František Mahdalík (ředitel KVS Zlín), Zdeněk Hluštík (předseda mysliveckého spolku, Zlín) (ČRo Brno)

  • Kategorie: Zprávy z oboru myslivost

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Ve Zlíně se u psů objevila Aujeszkyho choroba, kterou přenášejí divoká prasata. Nakazili se jí 4 lovečtí psi během honu v okolí Vršavy. Dva z nich uhynuli, další dva museli veterináři utratit. Která zvířata jsou jí ohrožená a co pro zamezení jejího šíření mohou udělat myslivci? Vítejte při poslechu odpoledního rozhovoru, od mikrofonu zdraví Andrea Kratinová. Hosty ve studiu jsou ředitel Krajské veterinární správy ve Zlíně František Mahdalík, dobrý den.

František MAHDALÍK, ředitel Krajské veterinární správy, Zlín
Dobrý den.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
A předseda mysliveckého spolku ve Zlíně Zdeněk Hluštík, dobrý den také vám.

Zdeněk HLUŠTÍK, předseda mysliveckého spolku, Zlín
Dobrý den.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Pane Mahdalíku, co je Aujeszkyho choroba a jak se vůbec přenáší?

František MAHDALÍK, ředitel Krajské veterinární správy, Zlín
Aujeszkyho choroba je virové onemocnění, které postihuje především prasata v domácích chovech a potom divočáky a samozřejmě je přenosná i na ostatní zvířata a především psy, kočky a další kožešinová zvířata. Jinak je potřeba říct, že Aujeszkyho choroba není pouze specifikem Zlínského kraje, ale vyskytuje se prakticky v celé Evropě, v Asii. Vedle výskytu Aujeszkyho choroby v okrese Zlín byly nahlášeny další 2 případy, a to v lednu případ na Blanensku, taky loveckého psa, a před Vánoci případ na Brněnsku, okres Brno, taky u jezevčíka, čili také loveckého psa.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Pane Hluštíku, už jste se někdy s touto chorobou u loveckých psů setkal?

Zdeněk HLUŠTÍK, předseda mysliveckého spolku, Zlín
Tak s touto chorobou jsem se setkal nepřímo, poněvadž situace, kterou jste popisovala, kdy na honu byli napadení psi divokými prasaty a dva uhynuli, dva museli být utraceni, se odehrála v naší honitbě, ve které já praktikuji myslivost, takže z první ruky jsem se dozvěděl, jak to vypadalo, jaké byly příznaky, přesně jak jsou popisované v literatuře, a tak dále, takže takovýmto způsobem zprostředkovaně jsem se s tím potkal. Jinak musím říct, že je to vůči loveckým psům a vůči myslivcům, kynologům, velice zákeřná, nebezpečná choroba, která opravdu asi povede k tomu, že myslivci budou své miláčky pochopitelně šetřit, budou si je držet na vodítku, protože se budou snažit zamezit co nejvíce kontaktu. Tady bych chtěl apeloval v této souvislosti na majitele ostatních psů, kteří právě v oblasti, o které hovoříme, to znamená, Zlíňáci znají Zboženské rybníky, Vršava, tak tam stále máme problémy s volně pobíhajícími psy a hrozí, že by v této oblasti mohlo dojít k nákaze i těchto domácích miláčků, ne mysliveckých.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Co se vlastně při té honitbě stalo?

Zdeněk HLUŠTÍK, předseda mysliveckého spolku, Zlín
Stalo se to, že byla stavěna, údajně byla stavěna nějaká silnější bachyně, tedy když to přeložím do češtiny, já mluvím mysliveckou mluvou, byla to bachyně, tedy samice, která byla stavěna právě těmito psy střídavě, jednalo se o 2 jagdteriéry, jednoho velšteriéra a jeden byl pes byl poněkud vyšší, pravděpodobně křepelák, to nevím ale přesně, došlo ke kontaktu při stavění této bachyně, pravděpodobně došlo ke kontaktu mezi mordou psa a svírákem bachyně a tady došlo pravděpodobně k přenosu pomocí slin, který je vlastně nejčastější, pomocí slin toho nakaženého zvířete.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Pane doktore, jaké jsou potom příznaky u nakaženého psa?

František MAHDALÍK, ředitel Krajské veterinární správy, Zlín
U nakaženého psa se projevují příznaky především tím, že v prvním stadiu se jedná o nechutenství, apatii, pak dochází ke změně chování psa, protože je napadený především nervový systém, a to je spojené i s dalšími poruchami, především dýchacího systému, obrnami svalů, hlavy, no a samozřejmě onemocnění u psů končí vždy smrtí, úhynem. Kdežto naopak u divočáků a prasat v domácích chovech je časté, že zvířata prodělají klinickou formu a dostávají se do formy chronické, a tím pádem nejeví žádné příznaky, ale jsou přenašeči nemoci. A jak bylo řečeno už tady, tak hlavní infekt jsou tělní tekutiny, to znamená sliny, krev a v případě, že pes jde do kontaktu s vývrhem, tak samozřejmě to je taky jedna z možností, jak nákazu přenášejí mezi sebou.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Pane Hluštíku, jaká pravidla pro psy během honu platí?

Zdeněk HLUŠTÍK, předseda mysliveckého spolku, Zlín
Toto je dost složitá otázka, víte? Psi, lovečtí psi jsou vedeni k tomu, aby spolupracovali, pomáhali na co nejúspěšnějším výsledku lovu, to znamená, že buď vyhání prasata, nebo prase staví, ať už zdravé, nebo případně poraněné, aby mohlo být dostřeleno, takže pokud chci, aby pes pracoval tak, jak potřebujeme, tak musí dojít do kontaktu. Jsou jenom výjimky třeba u barvářů. To jsou psi, kteří dosledovávají třeba poraněné prase, postřelené prase, u kterých to bez kontaktu nejde. Ti musí být vypuštění, většinou vypuštění z vodící šňůry, pak ke kontaktu dochází, no a pak je to vis maior, jestli narazí na zdravý, nebo nemocný kus.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
4 případy Aujeszkyho choroby se tedy objevily, jak na to zareagovala Krajská veterinární správa, pane Mahdalíku?

František MAHDALÍK, ředitel Krajské veterinární správy, Zlín
Takže my jsme dostali výsledky vyšetření 17. 12. v loňském roce, takže jsme dali zprávu do alertu v rámci republiky a samozřejmě byly informovány myslivecké svazy. Potom záleží na těch dotčených, to znamená majitelích psů, aby všechna opatření dodržovali. A co se týká mimořádných veterinárních opatření, tak v případě výskytu u volně žijící zvěře se žádná opatření nevyhlašují, ty se vyhlašují pouze v případě, že by se nákaza objevila v chovu prasat, ale protože republika je prakticky od roku 88 prosta této nákazy a v roce 2004 to bylo potvrzeno i Evropskou unií, takže žádná jiná opatření u volně žijící zvěře nejsou.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Jak jste na to zareagovali v mysliveckém spolku?

Zdeněk HLUŠTÍK, předseda mysliveckého spolku, Zlín
Příznaky, o kterých tady hovořil už pan doktor, jsou jednoznačné, to znamená dýchavičnost, slinění, křečovité stavy a v pozdějším stadiu je to úporné svědění psa nebo postiženého zvířete, které si dře kůži až do krve. Tak jsme upozornili mysliveckou veřejnost prostřednictvím mysliveckých hospodářů, takže byli informováni v tom smyslu, že je tady výskyt Aujeszkyho choroby, aby si dali pozor na své lovecky upotřebitelné psy, což se událo, a situaci je taková, jak už jsem předesílal v začátku našeho hovoru, že myslivci si budou dávat na své psy pozor, což není pro výkon práva myslivosti dobré, ale musíme to pochopit. Třeba jeden pán, který přišel o psa na tom honu, ten se tam málem rozbrečel, že prostě toho psa si vedl, byla to fenka, vedl si ji odmala, veškeré zkoušky s ní dělal, no a pak přijde na naháňku a dopadne to takto, že druhý den měl fenku mrtvou.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Dávat si pozor, to znamená, že myslivci už nevodí do lesů své lovecké psy?

Zdeněk HLUŠTÍK, předseda mysliveckého spolku, Zlín
Vodí je, hodně je budou vodit na vodítku, tedy držet je, aby nepřišli do toho kontaktu, ale říkám, bude to v neprospěch myslivosti, protože pes je opravdu stoprocentní pomocník myslivce a mnohdy, a to nepřeháním, je tomu myslivci ve funkci nějakého bodyguarda, zachrání i život, protože nikdo nepozná, jak to vypadá v leči, kdy prolézáte tunelem ostružiní, buřeně a tak dále a v tom tunelu se potkáte s divočákem, ať už je zdravý, nebo poraněný, tak takový divočák okamžitě útočí. To se nám stalo před dvěma lety právě v tom samém mysliveckém sdružení, že se v tom tunelu ostružinovém potkal jeden z našich honců s prasetem - a nebylo to žádné pírko, kolem metráku, honec měřil 190 cm a ten divočák ho odhodil jak neoblíbenou hračku 2 m od sebe. A v tomto směru právě pomáhají psi, že divočáka staví, odtahují pozornost od člověka a tím mu opravdu zachraňují mnohdy zdraví.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
To znamená, že hony skončí? Nebo se pozastaví, zbrzdí se?

Zdeněk HLUŠTÍK, předseda mysliveckého spolku, Zlín
Určitě ne, protože víme všichni, jak je složitá situace, pokud se týče počtu divočáků u nás, že nedávno vyřešený, doufejme, že vyřešený problém afrického moru, když se nám podařilo snížit stavy, ale ty stavy jdou opět prudce nahoru a my se obáváme i v souvislosti s tím, jaká je nákazová situace nahoře na severu v Polsku a u východních sousedů, teď nemyslím Slováky, ale dál, Ukrajina a tak dále a potom severní Maďarsko, takže musíme a děláme všechno pro to, abychom drželi stavy divočáků na únosné výši.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
O Aujeszkyho chorobě, která se objevila ve Zlíně, si povídám s ředitelem Krajské veterinární správy Františkem Mahdalíkem a předsedou mysliveckého spolku ve Zlíně Zdeňkem Hluštíkem. Aujeszkyho chorobou se nakazili lovečtí psi. Jak je nemoc riziková pro ostatní psy a co z toho vyplývá pro jejich chovatele, pane Mahdalíku?

František MAHDALÍK, ředitel Krajské veterinární správy, Zlín
Aujeszkyho choroba je nebezpečná pro všechny psy, to znamená, nejen pro lovecké, a opatření tady už byla také vzpomenuta, to znamená, že je důležité, aby majitel psa měl stále na dohled, ideálně mít ho na vodítku tak, jak má být správně, pokud je to pes, který jde na vycházku s majitelem, a zabránit tak kontaktu s volně žijící zvěří, především s divočáky, takže opatření je, myslím si, že celkem jednoduché, ale je potřeba, aby to všichni dodržovali.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Dá se tato nemoc léčit, pane Mahdalíku?

František MAHDALÍK, ředitel Krajské veterinární správy, Zlín
Bohužel tato nemoc už kvůli tomu, že probíhá tak akutně, tak v podstatě není léčitelná a rovněž neexistuje žádná profylaxe proti této nemoci, to znamená, že není možné v současné době žádnou vakcínu používat.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
A je Aujeszkyho choroba přenosná na lidi, pane doktore?

František MAHDALÍK, ředitel Krajské veterinární správy, Zlín
Tak to je jediná výhoda, že přenosná na lidi není, takže to je plus.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Jaká je promořenost touto nemocí v populaci divočáků ve Zlínském kraji, pane Mahdalíku?

František MAHDALÍK, ředitel Krajské veterinární správy, Zlín
Promořenost Aujeszkyho chorobou byla sledována v letech 2017 a předtím 2011 až 2013 a v podstatě je možné z těchto údajů vycházet, takže celková promořenost v průměru v České republice je kolem 21 %, a co se týká Zlínského kraje, tak to vychází kolem 27 %, takže je to poměrně vysoká promořenost, ale zase, v poměru s ostatními státy to není nějak významné, to znamená, že je to asi na všech těch územích stejné.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Jak se ta nemoc testuje?

František MAHDALÍK, ředitel Krajské veterinární správy, Zlín
Pokud se dělá vyšetření, monitoring, tak se provádí z krve divočáků, a pokud se dělají vyšetření a třeba v případě těchto čtyřech psíků, kteří dva uhynuli a dva byli utraceni, tak se to dělá z tkání a to už si dělá příslušný Státní veterinární ústav podle své metodiky. Dělá se tam virologické vyšetření PSR metodou, takže to je něco podobného jako u afrického moru prasat.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Podle vás, co může pomoci snížit výskyt této nemoci?

František MAHDALÍK, ředitel Krajské veterinární správy, Zlín
Redukce stavů divočáků, která je stále vysoká, a je to s ohledem i na situaci nakázovou v africkém moru prasat v jiných státech, sousedních státech, je to potřeba stále řešit a stále se mít na pozoru, protože divočáci jsou hlavní vektoři těchto nákaz, takže jedině opakuji, redukce stavů černé zvěře.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Jaký na to máte názor vy, pane Hluštíku?

Zdeněk HLUŠTÍK, předseda mysliveckého spolku, Zlín
Plně souhlasím s názorem pana ředitele, že redukce stavů je opravdu prvořadá záležitost pro nás myslivce, pravdou je, že se zlepšila zodpovědnost, bych řekl, myslivců a vedoucích honů, to znamená, ti, kteří dávají veškeré pokyny, pokud se týče lovu, bezpečnosti a tak dále, že nedochází k tomu jako dříve před vypuknutím afrického moru prasat, kdy se šetřily silné kusy, šetřily se silné bachyně a tak dále. Myslivci pochopili a chápou, že pokud se nechceme dostat do problémů, do kterých jsme se dostali ne vlastní vinou při africkém moru prasat, že opravdu musíme střílet všechny kusy. Pochopitelně nemůžeme tady přehlédnout mysliveckou etiku, kdy asi těžko nějaký myslivec odstřelí vodící bachyni, která má kolem sebe selátka, my říkáme v pyžamu, tedy pruhovaná, že, takže to není problém, abychom toto zajistili. Ale pokud se nám nepodaří snížit stavy, a v tomto bych chtěl apelovat taky na zemědělce, kteří už mají od tohoto roku pokyn z Ministerstva zemědělství ke snížení maximální výměry lánů na 30 ha. Lány kukuřice, obilí, řepky a tak dále, to jsou klidové zóny pro divočáky během léta. Černá zvěř se v létě stěhuje do těchto klidových zón, tam se dál ještě rozmnožuje, protože doba chrutí, tedy páření u divočáků už probíhá dnes prakticky po celý rok díky tomu, že mají dobré podmínky. Na podzim, na zimu se vrací zpět zase do lesa, kde nám škodí samozřejmě také vyrýváním sazenic a tak dále, a tak dále.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
V roce 2017 myslivci silně zredukovali populaci divokých prasat na Zlínsku právě v souvislosti s výskytem prasečího moru, jak se odstřel divokých prasat od té doby změnil? Kolik tedy prasat jste zastřelili tehdy a kolik to bylo loni, pane Hluštíku?

Zdeněk HLUŠTÍK, předseda mysliveckého spolku, Zlín
Přesný počet vám neřeknu, to byste se musela obrátit na obce s rozšířenou pravomocí, kde se scházejí veškeré počty z jednotlivých sdružení, ale můžu říct, že opravdu ty výřady jsou velmi vysoké, není problém do 20, 20 kusů zvířat na jednotlivém honu v jednotlivých mysliveckých sdruženích.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Pokud se budeme bavit o nějakých číslech, máte nějaká celková, pro představu, 2017 a jak to bylo loni?

Zdeněk HLUŠTÍK, předseda mysliveckého spolku, Zlín
Rozhodně rok 2017, ten byl pro divočáky v uvozovkách kritický. Jednak byli loveni klasicky, tedy loveckou zbraní, a byli taky odchytáváni do klecí, které jsme dostali, takže tam jim byl, jak se říká lidově, zaťat tipec. A snažíme se v tomto stavu pokračovat.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Počty zkrátka byly vyšší v roce 2017.

Zdeněk HLUŠTÍK, předseda mysliveckého spolku, Zlín
Ano.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
A plánují myslivci právě s výskytem Aujeszkyho choroby nějak zvýšit úsilí ve střelbě divokých prasat?

Zdeněk HLUŠTÍK, předseda mysliveckého spolku, Zlín
Říkám, teď bude problém s Aujeszkyho chorobou, poněvadž psi nebudou, nebo ne nebudou moct být, můžou být používáni, ale nebude tak silné používání psů, což trošku zmenší problematiku odlovu, ale věřím tomu, že odstřel, ať už individuální, nebo na společných akcích, bude pokračovat v těch intencích roku 2017, abychom zabránili případnému dalšímu průniku, což by bylo nepříjemné.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Vaše krátká reakce, pane doktore?

František MAHDALÍK, ředitel Krajské veterinární správy, Zlín
Já bych chtěl potvrdit slova pana magistra, že opravdu dstřel tady je poměrně velmi dobře prováděný, my nějaká čísla máme, vycházíme z vyšetřování na trichinelu, to znamená, že za loňský rok, to znamená 2019, bylo odevzdáno na našich třech místech, kde se odevzdávají vzorky, 3100 vzorků, to znamená 3 100 divočáků, musíme počítat, že nějaké procento tam bylo z okolních okresů, Vsetín a Hradiště, ale toto číslo je velmi solidní a myslím si, že myslivci si opravdu dali záležet a že to je správná cesta.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
A máte i nějaká čísla z roku 2017?

František MAHDALÍK, ředitel Krajské veterinární správy, Zlín
Rok 2017, tam se odvíjí situace od doby, kdy začal africký mor, to znamená, byl povolený odlov 28. července a ve Zlínském kraji bylo odloveno do konce roku 2105 kusů divočáků. To znamená, že za méně než polovinu roku to číslo bylo dost vysoké, ale říkám, letošní rok byl také velmi solidní.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
O Aujeszkyho chorobě, která se objevila ve Zlíně, jsem si povídala s ředitelem Krajské veterinární správy Františkem Mahdalíkem, díky za to, na viděnou.

František MAHDALÍK, ředitel Krajské veterinární správy, Zlín
Děkuji, na shledanou.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
A předsedou mysliveckého spolku ve Zlíně Zdeňkem Hluštíkem. Díky i vám, na shledanou.

Zdeněk HLUŠTÍK, předseda mysliveckého spolku, Zlín
Děkuju, přeju pěkný den.

Andrea KRATINOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalšího programu přeje Andrea Kratinová.

 

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.