Jed proti hrabošům otráví podle MŽP ptáky, zemědělci postup hájí (ČTK)

Praha 8. srpna (ČTK) - Povolení plošného trávení hrabošů na polích ohrozí podle ministerstva životního prostředí další zvířata a ptáky, ale podle Agrární komory ČR je tento postup nutný. Český svaz ochránců přírody zemědělcům doporučil místo chemie hlubokou orbu, která však podle komory není tak účinná. Prezident komory Zdeněk Jandejsek řekl ČTK, že otravy jiných zvířat nehrozí a hlodavci naopak mohou ohrozit lidi přenášením chorob. Trávení povolil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), spadající pod ministerstvo zemědělství (MZe). To svolalo na pátek jednání s odborníky ohledně metod likvidace hlodavců.

Zemědělci mohou díky povolení ÚKZÚZ rozhazovat plošně jed Stutox II do začátku prosince na zemědělské půdě, vinicích, pastvinách, v sadech, pod jehličnany či okrasnými rostlinami. MŽP uvedlo v tiskové zprávě, že je to v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. "Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí," sdělil ředitel odboru druhové ochrany MŽP Jan Šíma. Jed může podle něj otrávit i bažanty, zajíce či srnky, a navíc po pozření hrabošů zahubených jedem i sovy, čápy nebo volavky.

Úřad podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové na problém upozornil MZe. "Na odpověď však ministerstvo zemědělství nijak nečekalo a ÚKZÚZ bez konzultace s ministerstvem životního prostředí povolení vydal," uvedla.

MZe svolalo jednání s odborníky. Chce zhodnotit, zda zachovat možnost plošné aplikace jedu. "V některých lokalitách ve Zlínském, Jihomoravském a Olomouckém kraji je situace neúnosná. Přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví, vznikají velké hospodářské škody. Samozřejmě také chceme maximálně ochránit naši přírodu a krajinu," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Žádný zemědělec podle MZe zatím plošné použití jedu nevyužil.

Plošné trávení kritizují kromě MŽP i ekologické organizace. "Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků," uvedl Václav Zámečník z České společnosti ornitologické. Jed mohou sníst třeba i domácí psi a kočky nebo zákonem chránění krkavci, uvedl David Storch z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který je předsedou výboru České společnosti pro ekologii. Pokud navíc po pozření otrávených hlodavců zemřou dravci, bude se jejich populace obnovovat pomaleji než populace hrabošů. Aplikace jedu tak nakonec podle Storcha paradoxně přispěje k většímu rozšíření hrabošů.

Podle prezidenta Agrární komory Jandejska ale otravy jiných zvířat nehrozí, protože hraboši si granule s jedem dotáhnou do nory, kde uhynou. Toxický přípravek se pak rychle rozpadá. "Ptáci nebo dravci jsou v podstatě mimo ohrožení, většina těch myší zůstane v zemi, a nikoliv venku," řekl.

Český svaz ochránců přírody zemědělcům doporučil, aby místo chemie bojovali proti přemnoženým škůdcům orbou. "Krom toho, že pluhem efektivně zničí hnízda i zásobárny hrabošů, zároveň také podpoří tolik potřebné zlepšení vodního režimu v půdě," uvedl ředitel kanceláře svazu Petr Stýblo. Podle šéfa Agrární komory lze však orbou zničit jen malou část hnízd hrabošů. Neúčinná je podle něj také aplikace jedu přímo do děr hlodavců. "Nikdo to nezvládne do těch statisíců děr na polích dát a myši tímto způsobem likvidovat," řekl.

Zemědělci by si podle ředitele kanceláře svazu ochránců přírody měli uvědomit, že i přes výjimku udělenou od ÚKZÚZ musejí splňovat podmínky zákona o ochraně přírody a krajiny. To je ale podle něj u jedu Stutox II prakticky nemožné. MŽP uvedlo, že vybídlo Českou inspekci životního prostředí, aby případná porušení zákona prověřovala.