Přihlásit

Stroje pokosí tisíce mláďat. Zvěř z polí vyhánějí dobrovolníci (ustecky.denik.cz)

  • Kategorie: Zprávy z oboru myslivost

Ústecký kraj
Zabránit bolestivé smrti zvířat pod kombajnem pomáhají i myslivci

"Sametové kožíšky nasáklé krví, usekané končetiny nebo nářek, který projede uchem jako nůž do másla. Na začátku května probíhá první sečení polí a luk, pod žacími stroji ale nekončí pouze jetel nebo vojtěška. Těžké stroje znamenají zhoubu každý rok pro tisíce mláďat. Zabránit jejich pokosení zaživa se snaží ochránci zvířat i myslivci.
Z polí a luk se je snaží před sečením vyplašit, případně přenést do míst, kde se sekat nebude. Na první pohled jednoduchý úkol ale s sebou nese komplikace. "Hlavním problémem je, že většina zemědělců seče nehlásí," říká myslivkyně Alice Tomášková. Do polí vyráží i s dětmi z mysliveckého kroužku Malý Hubert, který funguje v Košticích na Lounsku.

"Snažíme se s dětmi pole procházet, ale je to celkem bez efektu, pokud nevíme, kdy se bude sekat," popisuje Tomášková. "Srnčata mají tendenci se vracet na původní místo a i když je člověk vyplaší, chodí zpátky," vysvětluje. "Navíc je jednoduché je přehlédnout, člověk kolem projde a ani neví, že bylo srnče metr od něho," dodává Tomášková.

O život přicházejí každoročně desítky tisíc živočichů. Kromě dalších třeba také ptáci, hnízdící na zemi. Ilustrační foto/Deník
Ohrožena nejsou pouze srnčata, ale i další savci a bezobratlí. "Nebezpečí se týká také ptáků, a to zejména těch, kteří v období sklizně přivádějí na svět svá mláďata a hnízdí na zemi," připomíná Jan Bartošek z České zemědělské univerzity. Těžká technika tak přispívá i k masivnímu úbytku drobné zvěře, jako jsou koroptve, bažanti či zajíci.
"Ne všechny úhyny se hlásí, přestože se to má. Odhadem můžeme říci, že ročně zemře v poli asi šedesát, sedmdesát tisíc mláďat," říká Pavla Benettová z organizace Platforma pro udržitelný rozvoj a etiku.
Dobrou zprávou je, že osud české přírody není lidem lhostejný. Podle statistik České zemědělské univerzity každý rok stoupá počet lidí, kteří nazují gumáky a v chladných ránech vyráží do polí. V roce 2015 zaznamenal univerzitou provozovaný portál Senoseč 48 zachráněných kusů při preventivních akcích, loni už to bylo pětkrát tolik.

Pokud máte zájem udělat dobrý skutek i vy, není na tom nic těžkého. "Domluvte se s místním mysliveckým sdružením. Podle našich zkušeností mají o dobrovolníky zájem," radí Benettová. Plašení na vlastní pěst se nedoporučuje. Byť s dobrým úmyslem, dobrovolník by porušil zákon.
Další možností je pomoci změnit legislativu a podepsat petici žádající například odebrání dotací pro zemědělce, kteří neplní zákonnou povinnost a seče nehlásí, či nutnost pořizovat plašiče na žací stroje. "Aktuálně je podepsaných deset tisíc lidí," uzavírá Benettová."

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

9°C

ČR - aktuální počasí

Jasno

Vlhkost: 86%

Vítr: 11.27 km/h

  • 18 Říj 2018 18°C 7°C
  • 19 Říj 2018 17°C 9°C

Naši partneři

VLS