Na havrany nic neplatí. Města hledají řešení (5plus2)

Kolonie havranů se nedaří vypudit z měst. Potíže lidem dělají v parcích i u škol. Největší problém mají v Táboře a Sezimově Ústí.

TÁBORSKO
Znečištěná auta, lavičky, fasády a střechy. Přes den neustávající krákání. Taková je denní rutina obyvatel táborského Pražského Sídliště už řadu let. Nejprve se ptáci usídlovali v Husově parku u nádraží, po čase přesídlili blíž k lidským obydlím. Letos začali trápit žáky a učitele na Základní škole Zborovská. "Havrani se přestěhovali během letošního roku o jednu řadu stromů blíž ke škole. Když zrovna krákají, tak se ve třídě neslyšíme. Jakmile ale zavřeme okna, tak zase dovnitř nejde vzduch. Kromě toho znečišťují fasádu a okna, nezdráhají se létat i do areálu školy," popsal situaci Petr Vašíček, ředitel školy.
Na základě masivních stížností obyvatel Pražského Sídliště se právě na Zborovské konala na začátku května diskuse, kam dorazilo přes 60 lidí. Město navrhlo různá řešení, ale žádné z nich není definitivní. "V našich silách je pustit se jen do zmírňování dopadů na obyvatelstvo. Před zahnízděním jsme odstranili 51 hnízd, aby se kolonie dál nerozšiřovala, a provádíme intenzivnější úklid. Abychom mohli jednat razantněji, tak nám v cestě stojí legislativa. Do kolonií můžeme zasahovat jen před hnízděním a v omezené míře, protože havran polní je chráněný," nastínila místostarostka Tábora Kateřina Bláhová.
V současné době se ve městě nachází 190 hnízd, z nichž 110 tvoří jádrové kolonie, ty jsou v Táboře dvě: Husův park (80 hnízd při jarním sčítání) a Zborovská s Buzuluckou ulicí (30 hnízd). Zásahy do takových kolonií jsou možné podle ministerstva životního prostředí jen z pěti zákonných důvodů. Tedy pokud ohrožují veřejné zdraví, veřejnou bezpečnost či bezpečnost leteckého provozu, závažné škody na úrodě, domácích zvířatech, lesích, rybářství a vodním hospodářství. Jak ale i na mnohé podněty měst reagovala krajská hygienická stanice, není důvod do ptačí populace výrazněji zasahovat. "Nastal-li by případ, že by se havran polní stal přenašečem infekčního onemocnění přenosného na člověka, lze pak přijmout protiepidemická opatření. Ale ani hlasové projevy zvířat nepodléhají zákonné regulaci. Obcím pouze doporučujeme pravidelné čištění veřejných prostranství," uvedla Jitka Luňáčková z KHS.
Města si tak musí poradit po svém a v mezích zákona. V Táboře si na zkoušku zakoupili ultrazvukový plašič, který má ptactvo odhánět z Buzulucké ulice.
"Reference z jiných měst jsme neměli úplně pozitivní, ale uvidíme, jak to bude fungovat. V Husově parku jsme odmontovali některé lavičky přímo pod hnízdištěm. Uvažujeme ještě o zakoupení zavíracích odpadkových košů, alespoň by je to nelákalo u nich sídlit, protože se do nich nedostanou," doplnila Bláhová.
V sousedním Sezimově Ústí se potýkají s podobnými problémy. Před čtyřmi lety sice vedení města získalo povolení k tomu, aby všechna hnízda v centru před zahnízděním shodilo, ale to se ukázalo jako slepá ulička. "Během několika dní si ptáci ta hnízda obnovili a postavili jich víc. Tak jsme pokáceli ještě břízy v parku, nato se havrani přestěhovali na jehličnany. Krajská hygienická stanice neshledala na havranech nic nebezpečného, a tak nemůžeme zasáhnout do kolonií během hnízdění, kdy je to pro ně nejcitlivější období," vysvětlil starosta Martin Doležal. Celkem napočítali 36 hnízd u kina, 39 hnízd v ulici Rudé armády. Podle starosty se vyskytují jednotlivá hnízda ještě v dalších lokalitách.
Havrany nejde jednoduše obelstít. To potvrzuje místopředseda Jihočeského ornitologického klubu Jiří Šebestián. "Havrani jsou jedni z nejinteligentnějších ptáků vůbec. Vystrašit se nenechají. Funguje to stejně i u holubů. Když je zkoušíte plašit hlasem sokola, tak to zabere jen na několik hodin. Pak se holubi vesele vrátí na svá místa. Takže těžko hledat způsob, jak obelstít havrana. Jedině vykácet všechny stromy ve městech," upozorňuje. Malou nadějí pro ty, kteří černé opeřence nemohou ve svém okolí už snést, je stěhování. Kolonie se po čase vždy přestěhují jinam. Kdy a kam, na to zatím nenacházejí odpovědi ani ornitologové. "Některé se stěhují po třech letech, jiné vydrží na jednom místě i desítky let," uzavřel Šebestián.