Logo
Vytisknout stránku

Lesní zvěř by se s mrazem měla vypořádat sama (Právo)

Dosavadní silné přívaly sněhu a nadcházející předpokládané mrazy, které mohou v Krušných horách spadnout při jasném počasí až k mínus dvanácti stupňům, se nemusí nikterak drasticky dotknout zvěře v lesích.
„Pokud má zvěř přes léto nakrmeno, vidíme u ní podkožní tuk, a pokud má přes zimu možnost, a to nyní má, se v krmelcích najíst, tak s tím vůbec problém nebude,“ uvedl pozorovatel přírody z Šindelové na Sokolovsku Rudolf Kovařík.
„Problém by nastal, kdyby období mrazů trvalo třeba čtrnáct dnů. Víme, že jsou to savci, kteří mají určitou teplotu těla a potřebují doplňovat stravu. Kdyby ztratili kontakt s potravou, tak by nějaká srna nebo jelen umrzli,“ dodal.
V současnosti je v centrální části Krušných hor ve středních polohách kolem 600 metrů asi 55 až 80 centimetrů sněhu. „Na hřebenech nebo kolem Božího Daru je ale 150 až 170 centimetrů,“ sdělil Kovařík.
„To už není pro zvěř nic komfortního pro chůzi. Jenže právě, jak to pozoruji, zvěř z těch horních partií stačila odejít. Kdybychom dnes hledali srnku kolem Horní Blatné a Božího Daru, tak je to zbytečná starost, protože sešla do středních poloh. Tam na hřebenech by neměla zvěř šanci přežít. Běhat v tak vysokém sněhu je pro ni nemožné,“ konstatoval. Proto podle Kovaříka stojí tolik krmelců ve středních polohách, aby mohly zásobovat zvěř krmivem. A nejenom ty.
„Viděl jsem třeba v Nejdku nebo v Kraslicích na předměstích, jak tam lidé lesní zvěř přikrmují, což je neuvěřitelně hezké,“ poznamenal. Podle něho lidé zvěři zamotávají snopy sena na ploty za domy nebo jim tam vynášejí přebraná jablka ze sklepů.
„Lidé jsou hodní, nejenom že krmí ptáky, ale i zvěř. Ona si tam najde cestu. Nejdříve se tam objeví jeden, pak druhý, ale za čtrnáct dní tři týdny třetí čtvrtý a už vidíte, jak to funguje. Pokud bude mrznout pouze tento týden, tak by to nemělo mít fatální následky,“ uzavřel Kovařík.

Rudolf Voleman

All Rights Reserved | SvetMyslivosti.cz | Lesnická práce s.r.o.