Přihlásit

Bobr. Spása i zkáza pro českou krajinu (Mladá fronta DNES)

  • Kategorie: Zprávy z oboru myslivost

PLZEŇSKÝ KRAJ Plzeňský kraj patří mezi čtyři české regiony, kde žije nejvíce zvlášť chráněných bobrů evropských. Přestože ochránci přírody například z Chráněné krajinné oblasti Brdy upozorňují na velký přínos bobra v boji se suchem, škody, které v kraji zvíře působí, jsou důvodem k jeho odstřelům. „V povodí řeky Otavy je povolený plošný odstřel bez omezení, kromě doby rozmnožování, ročně se tam zastřelí jednotky kusů,“ uvedl Jan Kroupar, vedoucí oddělení ochrany přírody Plzeňského kraje.
Střílení či odchyt bobrů s následným humánním usmrcením je možné jen mimo CHKO a národní park. Řeka Otava je na mušce z toho důvodu, že propojuje Plzeňský kraj s jižními Čechami a zejména s třeboňskou a budějovickou rybniční soustavou. „Jsou tam velké historické rybníky, které mají sypané hráze, které by mohli bobři narušit. Protože se jedná o soustavu rybníků, případné protržení hráze by mohlo mít fatální následky v podobě zaplavení mnoha obcí,“ popsal Kroupar s připomínkou, že i přes povolený odstřel se bobři do jižních Čech dostávají.
Škody ale podle něj způsobuje i na rybnících v Plzeňském kraji. I zde proto kraj povoluje odstřel. „Někdy na rybnících začne škodit i jinak než okusem dřevin. Začne si například v hrázi hrabat nory. Pokud je pod rybníkem vesnice nebo třeba zemědělské družstvo, povolujeme odstřel,“ vysvětlil Kroupar. Loni krajský úřad povolil mimo CHKO zhruba 15 výjimek k usmrcování bobra na rybnících, vodních nádržích a kvůli zachování funkčnosti čističek odpadních vod.
Odstřel kraj povolil například na rybnících Horní a Dolní Valdorf, Otovském, Lelovském či Novomlýnském rybníku. Celkem bylo v kraji loni na základě vydaných povolení uloveno do deseti kusů. Může to být ale více, protože zatím nebyla uzavřena evidence. Podle Kroupara se musí připočítat i úhyny bobrů na silnicích po střetu s dopravními prostředky.
Protože zvíře žije ve vodě, jeho lov nebo odchyt není ale jednoduchý. Navíc myslivci, kteří by většinou měli snižovat stavy, mají někdy jiné priority, například lov přemnožených divočáků či spárkaté zvěře.
V Česku podle Kroupara žije podle odhadů 3500 až 4000 kusů bobra evropského, v kraji jsou to řádově stovky zvířat. Kromě Plzeňského kraje je nejvíce zasažený Jihomoravský, Zlínský a Olomoucký kraj, protože zvířata jsou usazená na řece Moravě. „Jinde v Česku se bobři také vyskytují, ale populace tam není plošná jako v Plzeňském kraji,“ popsal Kroupar s tím, že je zde na všech velkých řekách.
Přestože mnoho lidí nemůže bobrovi přijít na jméno třeba i kvůli spásání kukuřičných polí, ochránci přírody z Brd ho vítají. Blíží se totiž k hranici CHKO Brdy, od které je řádově stovky metrů na říčce Litavce a Skořickém potoce. Podle nich je spásou právě nyní, kdy Česko bojuje se suchem. A bobří zásahy právě proti suchu jsou často zásadní a jsou hlavně zadarmo. „Bobr pomáhá zadržovat vodu v krajině. Je známé, že může svou činností snížit povodňové průtoky řek a potoků o desítky procent,“ vysvětlil šéf Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer.
A jak to extrémně pracovitý bobr dělá? Na trase potoka nebo říčky staví přehrady. Začíná tím, že ze stromů a větví nejdříve vybuduje hráz, tím může způsobit rozliv třeba na okolní louku. „To je v době sucha žádoucí jev,“ popsal Fišer. Ani on jako ochránce přírody se ale na bobra nedívá černobíle a uznává, že když chce zemědělec na louce sušit seno, rozliv pro něj zrovna spásou není. V těchto případech ale mohou postižení na krajských úřadech žádat o kompenzaci škod.

Jitka Šrámková, redaktorka MF DNES

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.