Přihlásit

Řepkové pole je v podstatě poušť, na které něco roste (Deník N)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

Když máme v ekosystému vrcholové predátory, není potřeba se o jeho fungování tolik starat. Když je nemáme, musí jejich úlohu převzít člověk, říká etolog z České zemědělské univerzity.

Vlci udělají mnohem méně škody než srnčí a černá zvěř, která je jejich kořistí. Bobři zase odvedou práci, po které volá i prezident. Na reintrodukci, návrat a vymírání živočišných druhů, monokulturizaci české krajiny a na to, jak každý člověk může pomoci k dosažení co nejširší biodiverzity, se Deník N zeptal zoologa Tomáše Jůnka, který se už dvacet let zabývá ekosystémy a etologií zvířat.

* Mezi nejviditelnější druhy, které se podařilo reintrodukovat nebo se sami vracejí, patří rys, vlk, zubr, divocí koně nebo pratuři. Jaké další druhy se za poslední dobu podařilo vrátit do české přírody?

V 80. letech se vysazovali orli mořští. Po revoluci zase bobři v Litovelském Pomoraví. Pořád se vysazují lososí plůdky. Existuje reintrodukční program na orly skalní a zoo v Hluboké nad Vltavou se snaží o návrat puštíků bělohlavých na Šumavu. O praturech se však nebavme. To totiž není původní druh, ale zpětně vyšlechtěná kráva, která jenom jako pratur vypadá. Je to stejné, jako kdybych já namaloval Monu Lisu, stejně to Mona Lisa nebude.

* To jsem netušila. Která zvířata se vrátila sama?

Bez větších lidských zásahů se vrátil zpátky do přírody krkavec. Přizpůsobil se fungování člověka v krajině a posledních 20–30 let sledujeme, že se začíná stávat opět běžným zvířetem. Postupně se vracejí vlci. Nejsou to ovšem ti karpatští, kteří žijí na Slovensku, ale středoevropská nížinná populace, která k nám proniká z německé Lužice. Na rozdíl od karpatských vlků nepotřebují hluboké lesy, vysoké hory a odlehlá údolí. Přizpůsobili se pohybu v kulturní krajině, ve které jsou silnice, železnice a vesnice.

* Postupují nějaká další zvířata na české území nebo jsou plány na další reintrodukce?

V Českém Švýcarsku chtěli vysadit jeřábky, kteří žijí na Slovensku nebo na Šumavě. Jsou plány, že by se vysazoval tetřev i jinam než na Šumavu. Poslední pokusy byly myslím v Beskydech. Ve fotopastech z Českého Švýcarska máme zachycené mývaly. Pokud vím, utekli z kožešinové farmy v Německu a odtud se šíří dál. Zavlečeným druhem je želva nádherná nebo norek americký, který úplně vyhubil norka evropského.

* Může se reintrodukce člověku vymstít?

Bavit se o tom, jestli se něco takového může vymstít, je z mého úhlu pohledu nesmysl, protože zvířata vždy narazí na nějaké hranice, kde můžou dělat škody. Otázka spíš je, co je to škoda. Vůbec se nedají srovnávat miliardové škody na lesních porostech od přemnožené spárkaté zvěře a škody v řádu jednotek milionů, které udělá vlk.

* Takže jsou vlci schopní korigovat vysokou, která dělá člověku mnohem větší škody než oni samotní?

Pokud máte někde nezabezpečené stádo ovcí, tak na něj vlk dřív nebo později zaútočí. Totéž medvěd. Vlk zároveň vytváří tlak na svou lovnou a donutí ji tím změnit chování. Bude víc rozhýbaná a nebude se shlukovat na místech, kde dělá člověku škody. Mluvit o tom, jestli se něco vymstí, je tedy mimo. Vymstít se může introdukce nepůvodních druhů, jako je muflon, daněk, jelen sika, jelenec viržinský nebo ondatra pižmová. Kdykoli vysadíte nějaký druh, nemůžete dohlédnout, jak se mu bude dařit a jaké to bude mít důsledky. Exemplární příklad je jelen sika, který se z Plzeňska rozšířil až do Krušných hor. Je přitom tak agresivní a přizpůsobivý, že vytlačuje jelena evropského z míst, kde žije.

* Může tedy vlk nebo rys snížit výskyt těchto nepůvodních druhů?

Může, ale přestože je vlk specialista na siku, bude dál lovit prase, srnčí a vysokou. Osobně si myslím, že sika je dnes stejný problém jako prase divoké a je de facto nevylovitelný. Jestliže myslivci nebyli schopní vystřílet prasata v malé oblasti na Zlínsku, když bylo podezření na africký mor, rozhodně nebude mít nikdo motivaci na lovení siky, za kterou je ještě menší odměna.

* Co je ideální stav, k jakému se snažíme ekosystém vrátit?

Nedá se říct, že by byla nějaká ideální doba, vždycky byl nějaký problém a nebylo to dokonalé. Důležité je vrátit do ekosystému zvířata, která v něm mají svou nezastupitelnou roli, jako třeba vlk. Pokud taková zvířata chybějí, musí jejich roli zastoupit člověk. Lidé budou muset vyvíjet méně úsilí, aby udržovali fungující ekosystém, když budou mít vrcholové predátory. Když z toho celku vytáhnete kolečka, soukolí začne skřípat a důkazem toho, že skřípe, jsou škody na lesních porostech. Například jeden můj známý, který hospodaří, má ročně škody 200 tisíc jenom na svojí zemědělské technice. Louky, které kosí, jsou totiž rozryté od prasat a on na tom ničí sekačky a techniku.

* Takže by se mu hodilo mít za sousedy pár vlků, kteří divočáky loví?

Některá zvířata jsou tak přemnožená a inteligentní, že je myslivci nevyloví. To by musel začít střílet jeden každý člověk. A ani tak by to nepomohlo. Čím větší tlak na nějaký druh vyvíjíte, tím víc mění chování, množství mláďat, biorytmy, pohyb po krajině. I proto jsou druhy, které jsou schopné vracet se. V tom je to fascinující. Vidíte, že chování není danost. Když má srnka v okolí predátora, začne se podle toho chovat.

* Co to znamená? Stáhne se hlouběji do lesa?

Začne být ostražitější a přizpůsobí se biorytmu predátora tak, aby se mu co nejvíc vyhnula. Změní kvůli tomu například dobu své aktivity z denní na noční.

* Jak rychle dokážou zareagovat a změnit své chování? Je to otázka několika let, nebo generací?

Máme potvrzené, že v místech, kde se vyskytli vlci, zpozorovali ochránci lesa změnu chování jelení zvěře během jednoho roku. Potkávali jeleny jinde a v jinou dobu. Pak jsou druhy – například muflon – který nemá obranné mechanismy vůči vlkovi. Je to v podstatě ovce, která zdivočela na Korsice a Sardinii a byla sem dovezená. Ta při setkání s vlkem prakticky nemá šanci a je pravděpodobné, že pokud se tyto dva druhy setkají, tak vlk muflona kompletně vyloví. Pak vzniká otázka, komu dát přednost. Jestli původní, nebo nepůvodní zvěři.

* Jaké jsou trendy, kdo u lidí tuhle soutěž vyhraje?

To zatím nikdo neví, všichni jen koukají, co se bude dít. Máme jedinečnou situaci, kdy můžeme v reálném čase pozorovat, jak se mění chování zvířat a druhové složení ve chvíli, kdy se vrátí vrcholový predátor. Pro vědce je to úžasná doba.

* Co návraty a úspěšné reintrodukce vypovídají o české krajině a ochraně přírody?

Snad to vypovídá o změně v nastavení lidského druhu. Většina lidí není závislá na svém vlastním hospodářství, takže nám přestalo vadit, že je v lese vlk a že nám může sežrat ovce. Většinová populace dnes přijímá šelmy lépe než naši předci, pro které byly vysloveně konkurentem. Návrat živočišných druhů také vypovídá o způsobu využívání krajiny, který je ohleduplnější než za totality. Určitě se využívají šetrnější chemické prostředky a dochází k obnově krajinotvorných prvků, jako jsou remízky, tůně, větrolamy a zelené mosty přes dálnice.

* Jak může reintrodukce ovlivnit člověka a krajinu?

Například bobr může krajinu ovlivnit výrazně. Nejlépe je to vidět v Českém lese, kde nejstarší bobří hráz je z roku 1996. Když u ní stojíte, vidíte, jak bobři krajinu změnili. Zároveň hrázemi vracejí regulované potoky do původního koryta, přeruší vodní režim, a tím udrží víc vody v krajině. Vtipné je, že to je to, co všichni chceme. Prezident mluví o tom, že je potřeba postavit víc přehrad, aby se udržela voda v krajině, a bobr to dělá za nás. Na druhou stranu potok pak může někomu zaplavit pozemek nebo silnici.

* Člověk se snaží vrátit zvířata do přírody, ale pak tu jsou obrovské monokulturní lány, kde ta zvířata nemohou žít. Není to nevyvážené?

Ano, je. Jsou to dvě věci, které si spolu nerozumí. Intenzivní velkoplošné hospodaření je něco, co jde úplně proti jakýmkoliv principům ochrany přírody a krajiny, a tudíž i proti všem snahám o reintrodukce. V obřím řepkovém poli žije jen pár druhů zvířat. Je to v podstatě poušť, akorát je žlutá a něco na ní roste.

* Může normální člověk nějak napomoci větší biodiverzitě?

Pokud máte chalupu, tak třeba tím, že si na zahradě nebudete udržovat intenzivně sekaný anglický trávník. Když si necháte kus louky, kde vykvetou traviny a květiny, bude v něm mít prostor spousta hmyzu a motýlů. Golfový trávník je totiž stejná poušť jako řepkové pole.

* Celou dobu jsme si povídali o navracení zvířat do přírody. Jak je to s jejich odchodem a vymíráním? Je víc druhů, které se vracejí, nebo těch, které mizí?

Globálně je to jednoznačné a dnes mluvíme o další vlně světového vymírání. Že jsou v Česku relativně podařené návraty zvířat, je fajn, ale špatné je, že tu dochází k něčemu, co není vidět. Přicházíme o hmyz, což je daleko zásadnější, než že jsme přišli o pratura. Když přijdeme o včely nebo o mravence, zhroutí se svět. A to vůbec nevidíme do nižších úrovní, jako jsou bakterie, houby nebo členovci, kteří žijí v půdě a dělají humus, na kterém všechno roste a funguje.

* To se zase vracíme k těm anglickým trávníkům.

Ano, ale není to jen o intenzivním hospodářství, ale i o jednotlivcích. Ať každý popřemýšlí, než zapne sekačku, jestli nutně potřebuje kompletně posekat trávu, nebo jestli tam může mít kus, kde nechá vykvést jetel. Dobré jsou třeba i hmyzí hotely.

* Hrozí v brzké době vymření člověku?

Planeta Země tu není napořád, takže jestli se z ní neodstěhujeme, určitě vymřeme. V horizontu roku 2100 nám to však nehrozí, na to jsme moc šikovní. Něco jiného ovšem je, že tu v roce 2100 budou jen lidé.

* Stále tu musí být včely a mravenci, jinak to ani člověk nezvládne…

Mělo by nám už dojít, že naše přesvědčení, že jsme nejdokonalejší hospodáři, je výlučně náš pohled. Sucha posledních let to jen dokazují. Pro přírodu a organismy je často lepší, když revitalizaci neuděláme, když les zničený lýkožroutem necháme prostě jen zarůst, když záplavová území řek nebudeme osidlovat. Problém je, že si myslíme, že příroda má své místo jen v národních parcích a zvířata, zvlášť šelmy, jen v zoologických zahradách. Funkční ekosystém však nemůže fungovat bez obojího – producentů a konzumentů, šelem a býložravců. Když tohle nebudeme respektovat, bude nás to stát víc a víc.

***

Když přijdeme o včely nebo o mravence, zhroutí se svět. A to vůbec nevidíme do nižších úrovní, jako jsou bakterie, houby nebo členovci, kteří žijí v půdě a dělají humus, na kterém všechno roste a funguje.

Tomáš Jůnek (1977)

Vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK se zaměřením na etologii zvířat. Nyní působí na Katedře ekologie Fakulty životního prostředí ČZU, kde se podílí na projektu návratu vlků do české přírody. Výzkumné projekty ho zavedly na Filipíny, Réunion, na ruský Dálný východ, do Austrálie, Kamerunu, Indonésie nebo Senegalu.

"Když má srnka v okolí predátora, začne se podle toho chovat. Začne být ostražitější a přizpůsobí se biorytmu predátora tak, aby se mu co nejvíc vyhnula."

Eliška Černá

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.