Přihlásit

Bobr už je na Třebíčsku jako doma (Třebíčský týden)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

Není tomu tak dávno, kdy jsme se mohli s bobrem setkat pouze v zoologických zahradách a jeho volný pobyt v přírodě jsme si dovedli představit pouze v panenské přírodě daleké Kanady nebo Spojených států amerických. Ve 20. století se v Evropě dostal na pokraj vyhubení. Zabitý znamenal pro lovce odměnu v podobě kvalitní, a tedy i drahé kožešiny, a také masa.
Církev je totiž dovolila požívat i v postní dny, protože byl zařazen mezi vodní živočichy na úrovni třeba kapra, na které se zákaz konzumace nevztahoval. Produkt jeho žláz zvaný bobří stroj (Castoreum) byl dokonce využíván při výrobě voňavek a parfému jako tužidlo. Za léčivé bylo považováno i jeho sádlo. I na území Československa byl v minulosti vyhuben a znovu je začal dobývat v první polovině 80. let minulého století.
První zmínka o jeho činnosti na Třebíčsku pochází z roku 1979, kdy byl likvidátor povolán k vyřízení pojistné události na jedné chatě u řeky Jihlavy pod Mohelnem, na niž padl vzrostlý strom a poškodil její střechu.
Šetřením bylo zjištěno, že život mohutného kmene ukončily ostré zuby bobra. Do těchto míst pronikl zřejmě z řeky Dyje a postupně začal rozšiřovat své teritorium. Další výskyt bobra a jeho očividná tvořivá činnost včetně zbudování hráze byla zaznamenána na Štěpánském rybníku mezi Lesonicemi a Martínkovem na sklonku devadesátých let. Expanze bobra pokračovala na rybnících za Trnavou, v posledních letech to zkouší u Hrotovic a zdá se, že se šíří i do okresního města Třebíče. Při sobotní podvečerní procházce s vnoučaty Lorenzovými sady jsme potkali příslušníka Lesní stráže pana Mejzlíka, který mě na tuto skutečnost upozornil. Na protějším pravém břehu potoka mi ukázal olši, která nesla jednoznačné stopy bobřích zubů a kousek po proudu jsem spatřil i základy bobří hráze.
Mladí bobři totiž po dvou letech opouštějí své rodiče, nebo jsou jimi vyhnáni, a hledají si v nejbližším okolí nové působiště.
Bobr, latinsky Castor fiber, je velice zdatný a šikovný dřevorubec, který bez motorové pily dokáže přehryzat silný strom tak, aby padl větší částí do vody, aby se s jeho přepravou nemusel příliš namáhat.
Váží asi 30 kg a po jihoamerické kapybaře, kterou chovají například v jihlavské ZOO, je druhým největším hlodavcem na světě, a v Evropě je dokonce na prvním místě.
Přestože délka jeho těla s ocasem je kolem jednoho metru, není běžné jej spatřit, neboť je aktivní především v noci, kdy používá pro přesuny zvýšenou vodní hladinu, které dosahuje právě stavbou hrází. Přesun za potravou, kterou tvoří v zimě kůra, v létě listí stromů a několik desítek bylin, v mělkých vodách mu totiž příliš nevyhovuje. Ochránci přírody ani lesníci nemusí mít obavy z velkých škod, neboť bobrem poničené porosty během několika let velmi dobře regenerují. Doufám, že se nenajde nějaký horlivý myslivec, který by chtěl mít doma vycpanou trofej tohoto zajímavého živočicha, či někdo podobný.

Rostislav Novák

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.