I krmítko chce čistotu, radí odborník (Právo)

Lidí, kteří přikrmují venkovní ptactvo, rok od roku přibývá. Alespoň to potvrzují prodavači v obchodech s potřebami pro zvířata. Ornitologové to vítají. Upozorňují však, že ani u této bohulibé činnosti bychom neměli zapomínat na hygienu.

„Jakmile nasněží, bezpečně to poznáme, a nemuseli bychom ani vystrčit nos z krámu,“ potvrdili všichni dotázaní prodavači, ať už šlo o malé krámky, či prodejny pod hlavičkou obchodních řetězců. A unisono se shodli i na poznatku, že ptačí krmení má odbyt celoročně, protože někteří lidé přilepšují drobným zpěváčkům po celý rok. Nejvyšší frekvenci tohoto zboží přináší čas mezi říjnem a únorem. Zákazníků prý chodí s požadavkem „něco do krmítka“ čím dál tím víc.
„V tuto chvíli tipuji meziroční nárůst o deset patnáct procent,“ uvedl majitel speciálky v centru Jihlavy Leoš Hrdlička.
V prodejně náležející obchodnímu řetězci v jihlavském nákupním centru dokonce hned na začátku ledna zcela vyprodali zásoby slunečnice i jednotlivé lojové koule. K dispozici bylo jen dražší zboží a velká balení. „A to toho byla hromada,“ krčila rameny prodavačka. Podle ní chodí lidé do prodejny často i se svými příběhy.
„Svěřila se mi zákaznice, že si neví rady s kosem. Usadil se jí v krmítku a vyhání odtamtud sýkorky,“ usmála se.
Ornitolog Aleš Toman potvrdil, že právě pozorování ptáků je hlavní důvod, proč se přikrmování ptactva doporučuje. Věc se nemá tak, že by ptactvo bylo na pomoc člověka odkázané.
„Ptáci, kteří tu zůstávají přes zimu, by ji z velké části přečkali i bez naší podpory. To přikrmování je spíš edukativní záležitost – lidé při tom ptáky poznávají, zajímají se o ně a získávají k nim vztah. A když už něco znáte, lépe to chráníte,“ upřesnil odborník význam oblíbené činnosti.
Ta prý má zároveň ale svá rizika. „Větší koncentrace ptáků na jednom místě přitahuje pozornost predátorů. V této souvislosti snad ani tak nevadí třeba krahujec, který by si svoji kořist vyhledal tak jako tak, ale hlavně kočky. Když se naučí kolem krmítek slídit, dokážou nadělat velké škody,“ připomněl Aleš Toman.
Dalším velkým rizikem je podle něj prvok trichomonáda. Okem nepozorovatelné nebezpečí se dokáže množit ve vlhkém krmivu.
„Nákaza se projevuje potížemi trávicího traktu. Ptáci nemohou polykat a hynou hlady takříkajíc u prostřeného stolu. Citliví jsou na to především zvonci, kterých hodně ubylo,“ upozornil odborník.
Nejspolehlivější cestou, jak si zajistit čistou radost z pozorování, je tedy především dobré krmení, k němuž vedle slunečnice či směsí semen (řepka, proso, konopí, mák) patří i vnitřní hovězí lůj, a to bez soli – ta nesmí být v ničem, co se sype ptákům do krmítek.
„A krmítko by se mělo udržovat čisté, tedy nenechávat tam krmení zvlhnout, aby do něj třeba pršelo; snažit se tam dávat tolik, aby to ti ptáci spotřebovali,“ doporučil ornitolog.
Jakmile se ohlásí jaro, krmítka by měli lidé vyčistit a uklidit, prostor pod krmítkem vyhrabat a ošetřit vápnem.

Jana Pechová