Myslivci bez broků a rybáři bez olůvek? Evropská unie chce zakázat používání olova (ČRo - cb.cz)

Zakažte používání olova jako střeleckých broků, kulových střel a rybářských olůvek. Tak by se dala zjednodušeně shrnout zpráva Evropské agentury pro chemické látky a její doporučení Evropské komisi.

Zpráva byla zveřejněna v srpnu. Na konci října už vydaly Českomoravská myslivecká jednota a Český rybářský svaz oficiální prohlášení, v němž s touto zprávou nesouhlasí. Plošný zákaz prodeje olova v Evropské unii, tedy i v České republice, není podle obou svazů opodstatněný. Dotkl by se nejen myslivců a rybářů, ale i sportovních střelců, ozbrojených složek, spolků a především léty prověřených výrobků.

Olovem se střílí už od středověku
Profesní i amatérští znalci zbraní nebo sportovní střelci, jako například Radek Marcin, mají názor jasný. „Jde o to, že zbraně jsou v tuhle chvíli uzpůsobené na olověné střely. Kdyby se měly nahrazovat, tak ty materiály jsou tvrdší a dojde k poškozování zbraní a zkrátí se jejich životnost, takže je tam i určité nebezpečí pro střelce,“ říká.
Problémem podle Radka Marcina je, že se dá jen těžko předjímat, jak se budou jiné než olověné střely chovat. „Olovo se ve střelách používá už od středověku a je to vyzkoušené. Ví se, jak se chová, takže ta střelba je přesná,“ dodává.
Totéž platí například pro biatlon i pro obyčejné vzduchovky na pouťové střelnici. Ty by pravděpodobně musely skončit.
Plnohodnotná náhrada za olověné střely totiž zatím není. Přesněji řečeno, jako náhrada se nabízí ocel, bismut či wolfram. Jenomže ty jsou tvrdší, lehčí a dražší, odráží se a podobně.
Zákaz prodeje a užití olova ve střelbě by se promítl i do činnosti ozbrojených složek. Potvrzuje to Milena Bačkovská, vedoucí oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra. „U střeliva některých ráží alternativy ještě ani neexistují. Znamená to tedy, že by to mělo značné dopady nejen na držitele civilních zbraní, ale bohužel například i na bezpečnostní sbory, protože výjimku z nařízení může mít pouze armáda, na policii už by se nevztahovala,“ uvádí.

Čím nahradit olůvka?
Evropská agentura pro chemické látky argumentuje, že ve volné přírodě Evropské unie je každoročně v důsledku lovu mimo mokřady rozptýleno 14 tisíc tun olova. Českomoravská myslivecká jednota považuje toto číslo za řádově nadsazené. Podle ní by musel každým rokem každý lovec vystřelit ve volné krajině téměř dvěstěkrát, což je podle myslivecké praxe skutečně moc.
Podobně nejasná situace je i v případě náhrad za olovo v rybářství a sportovním rybolovu. Měď je podle oficiálního vyjádření Českého rybářského svazu toxická pro vodní bezobratlé živočichy, zinek je zase vysoce toxický pro rybí plůdek.
V České republice byla dosud jen lokálně prokázána zvýšená zátěž olovem, a to pouze v souvislosti s chemickým průmyslem či lodní dopravou, kde olovo tvoří podstatnou část nátěrů lodí, nikoliv v souvislosti se sportovními rybáři.
„Zatím žádné omezení, co se týče olověných zátěží, není, ale všichni víme, že se tato legislativa chystá. V rybářských potřebách samozřejmě můžete koupit zátěže z jiných materiálů, které jsou mnohonásobně dražší než běžná olůvka,“ popisuje rybář Josef Bárta.
Určitá omezení v užívání olova už nastala v pneuservisech, ale co se týče například nákladních aut, náhrada za vyvažování velkých kol olovem prostě není.
Podle Dominiky Pospíšilové z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí se v tuto chvíli nelze bavit o žádných konkrétních evropských návrzích. „Evropská komise zvažuje omezení olova v životním prostředí. Olovo je toxické pro lidi i zvířata a je logické, že lze očekávat do budoucna nějaké další omezení. Jakmile takový návrh Evropské komise bude na stole, budeme ho se zájmovými skupinami podrobně diskutovat,“ uvádí.
Jedním ze zvyků vánočního období bývalo odlévání olova. Lidé se pokoušeli z jeho tvarů uhádnout svoji budoucnost. Nyní to vypadá, že budoucnost nemá jistou ani samo olovo.

Andrea Zahradníková