Smečka vlků se zřejmě nerozrostla (Právo)

Vlčí smečka, která se už rok pohybuje na území Národního parku Šumava a Bavorský les, se zatím o mláďata s největší pravděpodobností nerozrostla. Vyplývá to z monitoringu lesníků, kteří vlky sledují.

To, že se vlkům na Šumavě daří, dokazují také stopy v terénu i nálezy jejich kořistí. Fotopasti letos zatím zachytily pouze jednotlivé vlky, mláďata žádná. V dubnu sice správci šumavského parku narazili na březí vlčici, ale malá vlčata zřejmě nepřežila.
„To se v přírodě občas stává. Je ale také možné, že vlčata žijí a zatím jsme prostě jen neměli štěstí je zachytit,“ uvedl Jan Mokrý, zoolog Národního parku Šumava.
Správci parku v průběhu letošního roku stále nacházejí stržené kusy jelení zvěře, které evidentně podlehly útoku vlků. „Také jsme ohledávali desítky kusů usmrcených či pokousaných hospodářských zvířat (především ovcí), kde vlci často využili sebemenší mezeru pod oplocením,“ potvrdil výskyt několika vlků Mokrý.
Kolik vlků v současné době žije v šumavských lesích, ale nedokáže přesně nikdo říci. Podle správců parku jde o jednotky. Loni se narodila minimálně tři mláďata, dvě z nich byla zachycena fotopastí daleko na severu Německa. V oblasti Durynska (asi pět set kilometrů vzdušnou čarou severně do Šumavy) našli lesníci uloveného muflona. Z kořisti byl odebrán vzorek slin a následná analýza DNA potvrdila, že jde o loňské šumavské vlče.
„Letos také nedaleko Hamburku, zhruba osm set kilometrů vzdušnou čarou od Šumavy, došlo ke střetu vlka s autem, který zvíře nepřežilo. Analýza DNA opět prokázala, že se jedná o vlka, který se narodil loni na Šumavě,“ doplnil Martin Starý, náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava.
Výskyt vlků v šumavských lesích donutil letos lesníky upravit přezimovací obůrky pro jelení zvěř. Ve dvou z nich o velikosti šedesát krát dvacet šest hektarů se zvýšil počet únikových míst, tak aby zvěř mohla oboru snadněji opustit.
„Všechna opatření jsme realizovali v obůrkách, kde se loni v zimě vlci objevili. Navíc jsme jednu z nich o rozloze osmnáct hektarů zabezpečili tak, aby se do ní vlci nemohli jednoduše podhrabat. Použili jsme kameny, pletivo i dřevo,“ popsal nové zabezpečení Jan Kozel ze šumavského národního parku.
Správci národního parku připravují také takzvaný program péče o vlka. Ten by měl ve své finální podobě nabízet jednodušší přístup k dotacím na preventivní opatření proti útokům šelem a také by měl přehodnotit výši případných škod.

Lucie Kándlová