Přihlásit

Střílejme bobry, škodí lidem (Mladá fronta DNES)

  • Kategorie: Zprávy z oboru myslivost

Vlk, bobr, vydra. Chráníme je, ale jsou problematičtí.

Vlci a bobři jsou nebezpeční pro člověka a působí mu škody, vydry mohou zcela vyhubit některé druhy ryb typické pro naši přírodu. Návrat těchto zvířat do volné přírody není proč slavit, varují myslivci a rybáři. Největší nebezpečí aktuálně představuje bobr: pokud se dostane do soustavy jihočeských rybníků, může způsobit protržení hrází celé rybniční soustavy.
Až 80 vlků, až 10 tisíc bobrů a až 8 tisíc vyder – na tolik odhadují zdejší populace myslivci. Zmíněná zvířata jsou (spolu s losem, medvědem a rysem) v Česku zákonem chráněná a škody, které působí, stát bere na sebe – v posledních pěti letech to bylo 105 milionů korun. Podle myslivců a rybářů jde nicméně zhruba jen o čtvrtinu skutečných škod, ne všechny totiž úřady uznávají.
„Jejich návrat kvůli škodám, které způsobují na ekosystémech, nelze bez dalšího považovat za přínos pro biodiverzitu,“ říká Miloš Fischer, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty. Ta požaduje stanovit únosné stavy této zvěře a konkrétně u vlka stanovit zóny, kde bude mít plnou ochranu, a naopak zóny, kde se bude moci střílet. Podobně se přitvrdilo u bobra, u něhož je odstřel na výjimku možný od roku 2014.
„V tuto chvíli, kdy se vlci u nás stále vyskytují v malém počtu, zhruba 5 až 6 stálých smeček, odhadem 50 zvířat, není stanovení cílových optimálních počtů vůbec na pořadu dne,“ nesouhlasí ministerstvo životního prostředí. Během půl roku nicméně představí takzvaný program péče o vlka, kde zlepší kompenzace pro farmáře, upřesní kritické situace, kdy bude možné vlka zastřelit, a chce řešit úniky vlků přivyklých na člověka z chovů nebo jejich křížení se psy.
„Chceme zamezit případům, kdy by se vlci přizpůsobovali životu v blízkosti lidských sídel a například získávali potravu na skládkách, jako tomu je v některých státech východní nebo jižní Evropy,“ uvedlo ministerstvo.
Ztráty ochrany by se mohl dočkat bobr.
„V momentě, kdy se protrhne hráz prvního rybníka nebo soustavy rybníků, půjde veškerá ochrana bobra stranou,“ říká rezolutně Michal Kratochvíl, předseda Rybářského sdružení ČR, zastupující producenty ryb. Bobr si totiž dělá nory v hrázích a ucpává výpusti, takže v případě velké vody hrozí nebezpečí protržení rybníka a například zaplavení obcí pod ním.
Bobr má také svůj Program péče a vymezené zóny – v zóně A si může dělat, co chce, ta zahrnuje Český les, oblast Labe a vybrané nivy řek Moravy a Dyje.
V zóně C by bobr neměl být vůbec – jsou to jižní Čechy, kvůli rybníkářství. Už i tady ale je – na Lužnici a Nežárce. „S předpokládanou narůstající populací bobrů a jejich šířením lze výskyt na rybnících očekávat velice brzy,“ varuje Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Ve zbytku republiky (zóna B) je bobr chráněný, jen v případě ohrožení, na rybnících, mohou orgány ochrany přírody povolit odstřel. Obecně tam, kde lidem překáží, se mu lze bránit bořením hrází a „hradů“, oplocováním stromů kolem vody nebo jejich natíráním speciálním lepidlem s abrazivní hmotou, která bobrovi vrže mezi zuby. Myslivci a rybáři nicméně navrhují v zóně B zařadit bobra mezi lovnou zvěř a umožnit lov do smrtících pastí. Podobně i u vydry.
AOPK dosud eviduje 47 odlovených bobrů. Loví se špatně.
„Jsou aktivní hlavně v noci a pohybují se ve vodě a na zarostlých březích,“ říká myslivec Antonín K. Osmnáctikilového bobra sedícího na kameni uprostřed Vltavy mezi Vyšším Brodem a Rožmberkem střelil před dvěma týdny ve dvě hodiny nad ránem, aportovat z ledové vody ho musel pes. Teď ho má v mrazáku, chystá se ho uvařit podle staročeského receptu a z kožešiny si nechat ušít čepici.
Pachové žlázy musí lovci nabídnout výzkumníkům z fakulty životního prostředí na ČZU.
„Zkoumáme, jak bobrům pachové značky pomáhají,“ říká šéf projektu Aleš Vorel, který se bobry zabývá už 20 let.
Bobr se živí kůrou a lýkem a větvičkami, nejraději má topoly a vrby. Hráz je pro něj ochranou před predátory (aktuálně pouze vlk) a nedaleko si bobr nad hladinou staví sídlo – hrad, kam přistupuje přes vodu – sifonem. Zatopení okolí vodou mu umožňuje dostat se bezpečně k potravě.

38,52 mil. korun vyplatil stát za škody způsobené bobrem od roku 2013.

Jitka Vlková, redaktorka MF DNES

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

1°C

ČR - aktuální počasí

Část.zataženo

Vlhkost: 75%

Vítr: 22.53 km/h

  • 12 Pro 2018 2°C -2°C
  • 13 Pro 2018 0°C -3°C

Naši partneři

VLS