Divočáci pustoší pole i louky (Mladá fronta DNES)

Zemědělci žádají náhrady, ne vždy se s úřady nebo myslivci dohodnou. Pak rozhodují soudy.

JAKARTOVICE Obří škody a jen mizivá naděje na náhradu. Divoká prasata zemědělcům na Opavsku každoročně poničí až pětinu úrody. Ačkoliv podle zákona o myslivosti mají právo na odškodnění, ne vždy se dočkají. Pokoušejí se kvůli tomu snížit stavy černé zvěře i prostřednictvím úřadů.
„Zemědělcům chybí zákonná opora v náhradě za škody způsobené zvěří,“ říká Jiří Michalisko, majitel farmy v Jakartovicích na Opavsku.
Před lety začal s chovem daňků a muflonů, pak se pro ně na přilehlých pozemcích rozhodl pěstovat a zpracovávat krmivo. To ale ničí divoká prasata. „Na území mé čtyřicetihektarové farmy se škody pohybují okolo 100 až 120 tisíc korun ročně. Divočáci poničí asi patnáct procent výměry,“ popisuje.
Černá zvěř rozrývá louky a ničí travní porosty. „Krmivo je nepoužitelné, kontaminované hlínou, prašné, nese klostridie, které mohou zvířata infikovat. Plochu musím srovnat a znovu dosít. Při aktuálním suchu však tráva znovu nenaroste. Na hektaru, kde běžně sklidím třicet balíků kvalitního sena, tak sklidím balíky tři, a ještě nekvalitního,“ uvádí farmář.
Stejný problém mají i další zemědělci, protože divočáci ničí i pšenici či kukuřici. Někteří dokonce přestali vybrané druhy plodin pěstovat nebo rozorali travní porosty k jiným účelům. „Obecně je situace špatná. Platí to pro Krnovsko, Opavsko, ale i Osoblažsko. Náhrady škod na řadě míst nefungují, honitby se odvolávají a dochází na soudy,“ potvrdila předsedkyně regionální buňky Asociace soukromého zemědělství pro Opavsko a Krnovsko Pavla Löventhalová.
Zemědělci mají oporu v zákoně o myslivosti, podle kterého je uživatel honitby povinen jim škody způsobené zvěří, ohlášené a vyčíslené do dvaceti dnů od jejich vzniku, uhradit. O náhradě se ale musí poškozený s uživatelem honitby dohodnout. „V případě, že se nedohodnou, řeší rozpor soud,“ naznačil další postup mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Myslivecká sdružení problém komentovat nechtějí. Když, tak anonymně. „Kde se chtějí domluvit a jsou schopní komunikovat, funguje to. Ať už formou různých opatření k zamezení pohybu divočáků, úhradou finanční nebo jinou náhradou. Někde se ale naopak soudí,“ popsal pod slibem anonymity jeden z mysliveckých představitelů z Opavska. „Záleží na snaze obou stran. Tlumíme černou zvěř ve svém volnu, za své peníze. I my ji neradi vidíme na polích,“ dodal jiný, zveřejnit jméno také odmítl. Počty divokých prasat se pohybují celorepublikově nad optimálním stavem. Přesné stavy nejsou známé, vychází se například ze sčítání zvěře v honitbách. „Za objektivnější ukazatel vývoje početnosti populace se dá však považovat výše lovu. Podle vývoje posledních let tento ukazatel narůstá,“ uvedl mluvčí ministerstva Bílý.
Za loňský rok bylo v kraji odloveno nejvíc divočáků za posledních deset let. „Celkem 10 644 kusů černé zvěře, což je o 3 547 kusů více než v roce 2008,“ vyčíslila Miroslava Chlebounová z tiskového oddělení krajského úřadu.
V kraji je nejvíce divočáků právě na Opavsku a Krnovsku a také Vítkovsku a Bruntálsku. To potvrzuje i farmář Jiří Michalisko, který je zároveň aktivním myslivcem v příměstské honitbě Bruntál. „Prasata potkám při každé vycházce do lesa. Za dvaadvacet let, co dělám myslivost, se toto nestávalo,“ říká.
Údaje opavského magistrátu, jemuž součty zvěře honitby v jeho působnosti každoročně nahlašují, nenaznačují rapidní nárůst.
Radnice aktuálně řeší několik podnětů, jimiž se zemědělci snaží snížit stavy černé zvěře. Zákon o myslivosti to připouští v případě, že nelze škody po černé zvěři snížit. „Vedeme správní řízení týkající se uložení snížení stavu černé zvěře ve více honitbách,“ uvedl Jindřich Hrbáč z odboru životního prostředí opavského magistrátu.
Zároveň potvrdil, že náhrady jsou na Opavsku problémem. „Na základě poznatků z vedených správních řízení musí správní orgán konstatovat lokální neochotu zúčastněných osob jednat o náhradách či prevenci škod působených zvěří.“

Žaneta Motlová