Přihlásit

Myslivci regulují stavy divočáků i vysoké (5plus2)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

Okolí Mostu trápí divoká prasata, Krušné hory naopak jeleni.
MOST / Začal boj s přemnoženými divokými prasaty v okolí Mostu. Zdejší myslivci naplánovali ve spolupráci s vedením města čtyři mimořádné odlovy. První proběhl již koncem října a druhý minulou sobotu. Další dva se chystají ještě na začátek a konec prosince. Divočáci v poslední době devastují a rozrývají pozemky nejen v okolí Matyldy, Širokého vrchu nebo Resslu, ale i na dalších místech a pronikají až do obydlených oblastí, kde se jich pak obyvatelé bojí.
„Jak jsou prasata přemnožená, nikdo přesně neví. Zvěř hodně migruje, za noc je schopna ujít i třicet kilometrů. Jejich stavy se tak dají jen odhadovat podle pozorování,“ říká Jaromír Antonov, myslivecký hospodář mysliveckého spolku Most - Ressl.
Při plánovaných mimořádných odlovech přitom často nejde o to ulovit co nejvíc kusů. „Snažíme se zvěř alespoň zneklidnit a teprve pokud to situace dovolí, je možné zvíře odlovit. Nikdo nesmí střílet mezi domy,“ popisuje Antonov. Dokazuje to i poslední sobotní akce, při které se myslivcům podařilo ulovit pouze jeden kus. Patnáct jedinců se podařilo jen vyplašit. Nejvíce zvěře se tak podle Antonova odloví v průběhu roku na klasické čekané. Za rok to v okolí Mostu bývá kolem šesti set až sedmi set jedinců.

Nejvíc vadí přikrmování

Velké starosti přidělávají divočáci obyvatelům i v okolí zahrádkářských kolonií, kde je lidé často i nevědomky přikrmují vyvážením zbytků ovoce. Těžko řešitelným problémem pak bývá přikrmování zvířat bezdomovci. „Spousta jich divočáky přikrmuje například starými rohlíky, hladí si je. Zvířata pak ztrácí plachost, nechovají se přirozeně a může se stát, že mohou nečekaně zaútočit, když si vyžadují pamlsky od lidí, kteří netuší, o co vůbec jde,“ popisuje Antonov asi největší úskalí. Pokud totiž není zvíře zraněné a chová se přirozeně, většinou ví o přítomnosti lidí ještě dřív, než oni vědí o něm, a raději se samo stáhne pryč do bezpečí.
V současnosti mají myslivci ze zákona povoleno střílet všechna divoká prasata bez rozdílu. „Snažíme se ubírat letošní přírůstky, což jsou prasata do velikosti 40-50 kilo. Zkušené matky se z etického hlediska většinou neloví. I kvůli tomu, že si dost pamatují a dokážou učit mladší zvířata. Třeba i to, kde je pro ně bezpečné se pohybovat. Díky vysokým přírůstkům je regulace počtu těžká. Běžně se jedné bachyni rodí šest až deset mláďat,“ dodává myslivec s upozorněním, že za odlovený kus myslivci nic nedostávají.

Finanční odměna se týká pouze nařízených odlovů například v oblastech, kde se vyskytuje prasečí mor.

V přírodě chybí rovnováha

Tím, že v přírodě v současné době chybí rovnováha, tak ani počty divočáků poslední dobou neklesají. Je to ale problém celé Evropy, a navíc bude podle vědců ještě víc gradovat a se zvěří se ve městech budeme setkávat stále častěji. „Zvířata jsou inteligentní a budou se stále víc infiltrovat do městských oblastí. Faktorů je hned několik, nejen dostatek potravy, ale například i to, že zjistila, že jim ve městě nehrozí to, že by je někdo lovil a střílel po nich. Už jenom to má pro ně kýžený efekt,“ uvádí František Havránek, vedoucí útvaru myslivosti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Praze-Zbraslavi.
Pokud se totiž zvířata dokážou vyrovnat s ruchem, tak si většinou už zvyknou na vše. Vedle divokých prasat se už běžně ve městech vyskytují bobři, nutrie nebo lišky. Z pohledu lidí to sice může vypadat, že je zvěř přemnožená, z hlediska přírody je ale, podle vědce, pro zvěř v dosahu tolik potravy, že dokud se bez problémů uživí, tak jich může být právě tolik.

Krušné hory trápí vysoká

Tak jako města trápí divočáci, tak jeleni trápí lesní porosty v Krušných horách. Před dvěma lety se odhadovalo, že jelenů je v celých horách tři až sedmkrát více, než by mělo být. I když podle posledních pozorování se začíná situace pomalu zlepšovat.
Všechna spárkatá zvěř okusuje nově vysazené stromy, jeleni navíc ničí i vzrostlé stromy ohryzem. Samci pak při vytloukání paroží o stromy narušují a loupou kůru stromů, které jsou více náchylné k chorobám a nedokážou se účinně bránit ani útokům škůdců. Navíc pokud stromy dorostou do určité výšky, stávají se díky hustému systému zalesňování pro ně husté mladiny úžasným úkrytem. Myslivci tak ani při dobré vůli nedokážou účinně kusy lovit.
„Kdyby člověk nevstupoval do přírody, tak by to bylo vybalancované. Situace se už ale začíná pomalu lepšit. Napomoci regulaci by mohli i vlci, kteří se postupně vrací do hor,“ pokračuje Havránek. Zároveň upozorňuje, že kvůli kůrovcové kalamitě, která postihla velké plochy lesů po celé republice, se budou muset lesy nově zalesňovat, a to opět nahrává jelení zvěři. Částečným řešením by podle něj bylo zřizování přezimovacích obůrek, kde se zvěř v zimě dokrmuje a které by hlavně v období zimy snižovaly pastevní tlak na les.

Zuzana Mendlová

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.