Přihlásit

Zvěř je přemnožená a decimuje lesní stromky (Mladá fronta DNES)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

Přemnožená zvěř ničí mladé stromky a narušuje stabilitu a ekosystém lesů v kraji. Někde by sazenice a semenáčky bez pomoci vůbec nevyrostly. Sčítané stavy zvěře jsou mnohonásobně vyšší než připouští norma.

LIBERECKÝ KRAJ Kdyby nebyly za masivním dřevěným plotem, do jednoho by skončily v žaludku jelena nebo srnce. Řeč je o mladých jedlích, které se lesníci s vypětím všech sil snaží pěstovat v obecním lese v Kryštofově údolí.
Mladé stromky zcela decimuje přemnožená lesní zvěř. Ale dalekosáhlý problém se týká i jasanů, javorů, lip či dubů. Někde si s ní lesníci vůbec nevědí rady. Je to problém, který řeší v celém kraji.
„Skutečné stavy zvěře jsou v krajině mnohem vyšší než ty sčítané,“ upozornil Jan Duda, odborný lesní hospodář v Kryštofově údolí. „Nepřiměřené počty zvěře způsobují neúnosné škody na lese. Ovlivňuje to přímo jeho stabilitu. Stromy plodí, zmlazují, ale neodrůstají, zvěř je dál nepustí. Třeba listí javoru nebo jasanu přímo miluje, takže se na ně zaměřuje a likviduje je.“
Obecní les v Kryštofově údolí na severním svahu Zimova kopce má dohromady pětadvacet hektarů. Obec se v něm snaží o takzvané nepasečné neboli přírodě blízké hospodaření. To znamená, že se les obnovuje převážně sám a stromy, které mají padnout, se také pečlivě vybírají. Jenže například jedle, o jejíž rozšíření se v lese snaží, v okolí téměř neroste a sama se tak nemůže zmlazovat. Proto i v tomto přírodě blízkém lese jedličky uměle vysazují. Ty pak potřebují důslednou a dlouhodobou ochranu. „Pokud by nebyly za plotem, vůbec nepřežijí. Pro zvěř je to jako nejlepší zákusek,“ přidal lesní hospodář Duda.
Ochránit celých 25 hektarů nejde, vyšlo by to neúměrně draho. I tak je nyní v Kryštofově údolí celkem 1,3 kilometru oplocení. Jeden kilometr plotu stojí 90 tisíc korun. Postavit jej kolem celého lesa je ekonomicky i technicky nereálné.
Zvěř decimuje nejmladší porosty okusováním vegetačních výhonů nebo ohryzává kůru a lýka stromů. Myslivci přitom loví jen přírůstky.
„Určitě se nám nedaří dosáhnout rovnováhy mezi zvěří a lesem. Takovou, která by znamenala, že bez problémů odrůstají všechny dřeviny v lese. Ať už je vysadíme, nebo samy nalétnou,“ uvedl Ludvík Řičář, krajský ředitel Lesů ČR. „Každoročně vynakládáme miliony korun na to, abychom ochránili mladé stromky, co jsme vysadili. Kdybychom ochranu nedělali, škody budou vyšší.“ Stromky se natírají nebo se „ukrývají“ před zvěří do oplocenek.
Ustavičný boj je to například na náhorní plošině Jizerských hor, kde se Lesy ČR dlouhodobě snaží vysazovat listnaté stromy, aby se zpestřila druhová skladba lesů. „Především listnaté dřeviny a jedle tam musíme intenzivně chránit. Zvěři nejvíc chutnají,“ přiblížil Řičář. Škody napáchané zvěří jdou do deseti až statisíců korun.
„Odborných argumentů o rozsahu škod a nepřiměřeně vysokých stavech zvěře máme dost, jejich řešení ale vyžaduje zásadní politická rozhodnutí. Ve všech politických stranách jsou lidé s vášní pro myslivost a není moc zájem to na politické úrovni řešit. Myslivci chtějí hojnost zvěře. To znamená hojnost loveckých příležitostí, trofejí, zvěřiny, zážitků. Jenže kde je ekosystémový přístup k lesu a rovnováha mezi zvěří a prostředím?“ ptá se Jan Duda.

Adam Pluhař

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.