Ochranáři se přou s Lesy ČR o stroje i noční těžbu (Mladá fronta DNES)

Kůrovcovou kalamitu likvidují i těžké stroje. Ekologové řeší, zda přírodě neškodí

BESKYDY Ochráncům přírody vadí, že dřevo těží v lesích obří stroje. Podle nich jsou i v místech, kde by být neměly. Navíc těží také v noci, kdy silně osvětlují krajinu. Lesy ČR se brání – těžit musí kvůli kůrovcové kalamitě. A „noční klid“ žádný zákon neupravuje.
Například na Javorovém v Beskydech pracuje takzvaný harvestor. Jde o obří stroj, který stromy pokácí, odvětví a rovnou nakrátí. „Osvětlená je velká oblast, aby těžaři na práci viděli. Pokud se bude skupina lidí za tmy chovat v lese hlučně, hrozí jim pokuta, ale mnohonásobně hlučnější harvestor nevadí?“ ptá se například Ivo Twyrdy z Třince, který každý večer běhá po trase poblíž těžby.
Podle přírodovědce Daniela Křenka z Českého Těšína by navíc tyto stroje neměly těžit ve svažitém terénu. „Jsou stavěné na rovinaté plochy, ve svazích poškozují porosty a silně hutní půdu. Minimálně ve všech chráněných oblastech by se měli využívat koně, kdy dopady těžby jsou minimální,“ říká Křenek. „A proč těží i v noci? Harvestor je velmi drahý. Vlastník si na splátky musí vydělat, a proto, jak se říká, honí kubíky. Zatímco se desítky ochránců přírody snaží vytvořit v horách tetřeví oblasti, kde musí být absolutní klid, lesníci do nich pustí taková monstra.“
Podle ekologa Miroslava Kutala hovoří podobně i myslivecký zákon, který zakazuje rušení klidu v honitbách: „Těžká technika by se měla v lesích pohybovat pouze po zpevněných asfaltových cestách, ne ve svazích. Ale dokazování, že ten a ten stroj způsobil erozní rýhy, je velmi složité.“
Noční těžba včetně využívání harvestorů v kopcích se nelíbí ani pracovníkům chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy. V nejcennějších lokalitách ochrany přírody se tyto intenzivní technologie nepoužívají. Žádný plošný zákaz ale pro celé CHKO nevydávali.
„Problém je, že pro šetrnější práce v lese chybějí zkušení lidé. Vinu nese špatná lesnická politika z minulých let. Veškeré práce se soutěžily a zcela rozhodující byla nabídnutá cena. Vítězné firmy musely maximálně snižovat náklady, takže pak neměly na zaplacení těžké práce v náročném terénu. Mnohdy se samy dostaly do problémů, několik jich i zkrachovalo a lidem nezaplatilo,“ popsal Tomáš Myslikovjan z oddělení lesnictví CHKO Beskydy s tím, že nejvíce na to doplatili kočí, kteří byli nuceni koně prodat a většinou dnes pracují mimo lesnictví. Podobně dopadli dřevorubci, traktoristé i lesní dělnice.
„Ti všichni potřebují stabilní příjem. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků a velký rozsah kůrovcové těžby, která se musí provést rychle, vyvolávají potřebu nasazení strojů, a to i ve svazích. Je to začarovaný kruh,“ míní Myslikovjan.
Lesy ČR tvrdí, že zvolená technologie těžby vychází z konkrétních přírodních podmínek a potřeb lesnického provozu. „V současné době zpracováváme kůrovcové dřevo, které musí co nejrychleji z lesa pryč, aby neohrozilo zdravé stromy. Harvestorová technologie to umožňuje. Žádný zvláštní zákon pro noční klid v lese není. Navíc těžba harvestory nikdy netrvá dlouhodobě na jednom místě. Zvěř se stáhne do klidnějších míst a pak se opět vrací zpět,“ konstatoval Ondřej Kopecký z tiskového oddělení Lesů ČR.
Podle něj mají harvestory své limity. „V nepřístupných terénech jsou k přibližování lepší koně nebo lanovky. Nicméně díky technologickému pokroku existují stroje, které se dobře pohybují i v horských terénech. Jsou vybaveny pásy a mají menší tlak na půdu i větší dostupnost. I harvestor může být ohleduplný vůči půdě či porostu. Je to spíše otázka dovednosti operátora tohoto stroje,“ dodal Kopecký.
„Na jaře byla oblast Javorového postižená větrnou kalamitou. Když jsem ji v létě procházel, viděl jsem, že to napomohlo rozšíření lýkožrouta, který napadl už i stojící stromy. Takže nyní se jedná o kůrovcové kácení. Noční těžbu nám však nikdo nehlásil, minimálně informovat by nás firmy měly,“ doplnil Bedřich Hudzieczek ze správy lesů, myslivosti a rybářství třineckého magistrátu.