V Javornících medvěd i zimoval (Týdeník okresu Nový Jičín)

Speciální medvědí koridory podle Miroslava Kutala z Hnutí DUHA neexistují. "Ale existuje síť takzvaných dálkových migračních koridorů pro všechny velké savce," řekl Regionu Kutal.

Podle něj nejsou v letošním roce potvrzené ani nepotvrzené informace o výskytu medvěda v našem regionu. "Pravidelně však medvěda zaznamenáváme v Javornících, kde minimálně jeden i zimoval. Migrující jedinci se však mohou u nás objevit kdykoliv od dubna do října," zdůraznil Kutal, podle kterého setkání s medvědem není nic neobvyklého. "Každý rok se účastníme monitoringu medvědů v Malé Fatře, kde jsou každý rok během jednoho víkendu desítky pozorování a žádné zatím neskončilo nějakým konfliktem. Člověk by ale měl dodržovat určitá pravidla," uzavřel Kutal.

***
Narazit v horách na medvěda nemusí být jen utopie
Beskydy
Ač to ještě na konci minulého tisíciletí vypadalo chvílemi jako utopie, medvěd se do Beskyd vrátil. Zatím sice pozvolna, ale najdou se již jedinci, kteří měli tu čest s medvědem se potkat osobně. Je jasné, že o tenhle zážitek asi každý nestojí, na druhou stranu je důležité říct, že medvěd se člověku snaží spíše vyhnout. Pojďme si tohle mohutné zvíře představit a zároveň se seznámit se zážitky těch, kteří s ním již do styku přišli.
Migrační koridory na Novojičínsku Beskydy - Migrační koridory pro velké savce jako rys ostrovid, vlk obecný, medvěd hnědý, jelen lesní, los evropský jsou v krajině vymezovány za účelem zajištění alespoň minimální průchodnosti krajiny nejen pro tyto velké savce, ale i pro ostatní druhy živočichů.
Jsou vymezovány v místech, která jsou v současnosti v krajině stále ještě průchozí, přičemž se často jedná o poslední možnosti, kudy mohou velcí savci projít. "Tyto koridory byly vymezeny jako takzvané dálkové migrační koridory odbornou státní organizací - Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR," řekla mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová.
Zároveň dodala, že snahou je stabilizovat tyto koridory v rámci územních plánů, a tím zajistit jejich základní ochranu. Hlavním požadavkem je, že v nich nesmí být povolovány žádné záměry, které by snížily jejich funkci, tj.
migrační prostupnost. Jedná se především o novou souvislou obytnou zástavbu, silnice, ploty, průmyslové areály a dále aktivity, které by ve svém důsledku přinesly zvýšení frekvence přítomnosti člověka v daném území. V rámci okresu Nový Jičín je vymezeno několik tras těchto dálkových migračních koridorů - viz mapa.
(Zdroj: Geoportál INSPIRE - https://geoportal.gov.cz)

Medvěd hnědý (Ursus arctos)
Největší evropská šelma byla na většině našeho území vyhubena v průběhu 17. a 18. století. Díky návaznosti na Slovensko, kde dosud žijí početné populace všech velkých šelem, se k nám medvědi začali od 70. let 20. století vracet, a to zejména do Beskyd. Pytláctví, intenzivní lesní hospodaření a fragmentace krajiny však trvalejšímu osídlení našich hor těmito šelmami brání.

Mladý medvěd navštívil vojáky
Novojičínsko
Před šesti lety v tomto čase vzbudil velký rozruch na Novojičínsku medvěd-turista, který se dostal i do přísně střeženého vojenského objektu. Při své pouti ale nikoho neohrozil.
Psal se duben roku 2012, kdy kamerový systém vojáku v jejich areálu v Hostašovicích zaznamenal opravdu netradičního hosta. Přibližně tříletý medvěd zde překonal dva ploty a strávil zde několik desítek hodin. Tenkrát se na webech Hostašovic a Hodslavic objevilo upozornění o dospělém, možná zraněném medvědovi, který by mohl mít i 250 kilogramů. Lidé, kteří by se s ním setkali, měli volat na linku 158.
K případu se vyjádřili i ochránci zvířat z organizace Hnutí Duha Olomouc, která se dlouhodobě zabývá výzkumem velkých šelem v Beskydech. "Jde pravděpodobně o migrujícího jedince, který hledá nové teritorium a přitom může překonávat i větší úseky kulturní krajinou," uvedli tehdy zástupci Hnutí Duha, kteří pohyb medvěda na jaře 2012 bedlivě sledovali.

Před rokem se potkal s medvědem
Hrčava
Na setkání s medvědem zřejmě do konce života nezapomene osmnáctiletý Samuel Staňo z Hrčavy. Nevšední zážitek prožil v březnu minulého roku, když se navečer vracel ze sousední slovenské obce Čierne domů na Trojmezí. Bylo něco po 18. hodině, všude tma a hliněná silnice byla ten den samé bláto, proto šel Samuel mimo něj a na cestu si svítil mobilním telefonem - v tom kousek od sebe něco zašelestilo a hoch si tím směrem posvítil mobilem.
"Kousek ode mě stál medvěd, mezi námi byl jen malý potůček, dívali jsme se na sebe, on se po chvíli otočil a odcházel pryč. Na nic jsem nečekal a utíkal domů," popisoval před rokem Samuel Staňo zážitek s tím, že domů to měl zhruba kilometr. "Kluk asi vytvořil světový rekord v běhu," řekl s nadsázkou, když vše dobře dopadlo, jeho otec a zároveň starosta Hrčavy Petr Staňo.
Zároveň dodal, že na medvědy si v Hrčavě budou muset zvyknout - důvodem je i vloni otevřena slovenská dálnice, která vede jen několik desítek metrů od Hrčavy. A kousek od Trojmezí je téměř sto metrů vysoké přemostění. "Kvůli slovenské dálnici přišla zvěř o své tradiční stezky. Silnice je přerušila a zvěř si hledá nové a most u naší obce se tak nějak přirozeně stal jednou z nich," doplnil na závěr starosta.
(tm)

Při setkání s medvědem zůstaňte klidní
I přes zuby, drápy, váhu a sílu, kterou medvědi disponují, nezaměřují se na zabíjení a pojídaní lidí. Člověku se snaží raději vyhnout, pokud o něm vědí.
Vyhněte se i vy medvědovi, kterého potkáte a zatím o vás neví. Tiše se vzdalte a kontrolujte medvědovo chování.
Pokud si vás medvěd všiml, pravděpodobně se bude snažit utéct. Nedívejte se medvědovi přímo do očí to si totiž může medvěd vyložit jako záměr k útoku a reagovat protiútokem. Raději se odvraťte a předstírejte, že medvěda nevidíte, mluvte klidným hlasem, po očku sledujte medvědovo chování a pomalu se vzdalujte.
Neutíkejte.
Pokud vás medvěd sleduje, upusťte kus oděvu nebo jiný předmět, který může upoutat jeho pozornost.
V žádném případě se nepokoušejte medvěda odehnat - nevykřikujte, nemávejte rukama nad hlavou. Jenom byste tím připoutali jeho pozornost. K dyž se medvěd postaví na zadní, není to žádné výhrůžné ani útočné gesto, jak se někdy mezi lidmi traduje. Je to proto, že chce mít lepší rozhled (má slabý zrak) a aby mohl čichem dobře identifikovat, s kým se potkal. V takovém případě je tedy potřeba zachovat klid, pomalu odcházet z místa setkání a případně při tom mluvit hlubokým klidným hlasem, aby medvěd poznal, že jde o člověka. Většinou pak ihned uteče.
P okud by vás medvěd napadl, nepokoušejte se utéct, ale klekněte si na zem, sbalte se do klubíčka, rukama si chraňte krk, lokty dejte ke kolenům. Chráníte si tak životně důležité orgány. Dokud medvěd neodejde úplně pryč, nehýbejte se a neodcházejte. Medvěd útok často jen předstírá, a pokud se nebudete aktivně bránit, ztratí o vás zájem.
I setkání s medvědy na krátkou vzdálenost jen velmi zřídka vedou k útoku, nejčastěji medvěd hned uteče.
Medvěd dokáže zabít jednou ranou krávu. Přestože například na Slovensku každým rokem dochází k napadení člověka, nebývají tato zranění smrtelná.
Medvědi nemají v úmyslu lidi zabíjet, bojí se nás stejně jako my jich. Při překvapivém setkání s člověkem se cítí ohrožení, a pokud nemají kam utéct, chtějí se bránit. P roto je nejlepší přímým konfliktům s medvědy předcházet dodržováním výše uvedených rad.