Logo
Vytisknout stránku

Tetřívků na horách kvapem ubývá, tokat budou na nových tokaništích (denik.cz)

Vrchlabí - Markantní úbytek tetřívků na českých horách se snaží zastavit Správa KRNAP vytvářením vhodných podmínek pro jejich život a vybudováním nových tokanišť. V Krkonoších jich letos vzniká jedenáct na celém území národního parku, na ploše od tří do sedmi hektarů. Hotové budou do konce listopadu. Příští rok bude vyhlášen v národních parcích rokem tetřívka, má upozornit na současný alarmující stav.

"Situace je vážná. K úbytku tetřívka dochází na území celé republiky, my mu dáváme šanci tímto způsobem. V příštích letech bychom rádi viděli v Krkonoších jejich větší množství. Naše úsilí směřuje jak k rozšíření počtu tetřívků, tak k jejich ochraně," řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Krkonoše jsou jedním z posledních území, kde se souvisle vyskytují. "Stav tetřívků systematicky klesá. Podle posledního sčítání v loňském roce klesl jejich počet na pouhých 74 kohoutků," upozornil vedoucí odboru péče o národní park Václav Jansa. Během krátké doby se tak jejich výskyt trojnásobně snížil. Nejvíce tetřívků obecných žije v Krušných horách. "Tam mají ovšem nevýhodu, že nejde o chráněné území," připomněl Jansa. V menší míře se vyskytují v Jizerských horách, na Šumavě a Novohradských horách. V Evropě jich žije nejvíce ve Skandinávii. Typickou vlastností tetřívků je plachost, za jejich mizením stojí rušení člověkem a úbytek vhodného prostředí, způsobený zarůstáním lesních ploch a vysušováním rašelinišť. "Přirozeným zarůstáním lesních porostů je tetřívek vytlačován na luční enklávy, blíž boudám a lidem. Ubývá prostoru, kde se může rozmnožovat, protože ideální pro tok a rozmnožování jsou rozvolněná místa, kde má dobrý rozhled, cítí se jistě a má klid," vysvětlil Václav Jansa. "Velké nebezpečí pro ně představují volně pobíhající psi, protože řada turistů nerespektuje zásadní pravidlo, že pes má být v národním parku na vodítku. Negativně na ně působí také přirození přírodní predátoři liška obecná a prase divoké, jejichž počet se zvyšuje a v některých oblastech se významně podílejí na predaci hnízd a mladých ptáků," doplnil.

Ochránci parku se snaží vyřešit situaci vybudováním tokanišť. Dvanáct hektarových tokanišť vytvořili v období let 2010 - 2014 při projektu Stabilizace významných lesních ekosystémů. Letos je rozšiřují na tři až sedm hektarů a staví na nových místech, například v okolí Tetřevích bud nebo Harrachova. "Pomocí přepážek opětovně zavodňujeme lesní rašeliniště, podsazujeme potravně významné dřeviny jako třeba břízu a jeřáb, podporujeme bylinné patro se zastoupením brusnicovitých a vřesovcovitých rostlin a vytváříme pro něj nová tokaniště. Zároveň se snažíme o vyloučení jakéhokoliv rušení tetřívka na tokaništích a zimovištích v souvislosti s cestovním ruchem," upřesnil ředitel národního parku Robin Böhnisch.

Jak tokají tetřívci

Tetřívek obecný je polygamní druh. Samci jsou v březnu až květnu charakterističtí společným tokem na otevřených prostranstvích, kde s roztaženým ocasem a spuštěnými křídly pobíhají, vyskakují do výšky a často mezi sebou bojují. Nejúspěšnější z nich se následně páří s většinou samic v okolí. Hnízdo je na zemi, skryté pod vegetací, snůška čítá 9-10 (6-12) žlutohnědých, méně často i načervenalých nebo okrových, tmavohnědě skvrnitých vajec o velikosti 49,7 x 36,0 mm. Inkubační doba trvá typicky 25-27 dnů, na vejcích sedí samotná samice. Sama také vodí mláďata, která jsou vzletná zhruba ve věku 2 týdnů. Rodina zůstává pohromadě až do konce srpna nebo září, kdy se oddělují do menších hejnek podle pohlaví.

All Rights Reserved | SvetMyslivosti.cz | Lesnická práce s.r.o.