Jak zachránit tetřeva (Mladá fronta DNES)

V Krásné odchovávají ohrožené ptáky

Osmnáct tetřevů hlušců odchovaných v tetřevně v Krásné na Frýdecko-Místecku letos vypustí pracovníci Lesů České republiky (LČR). Osm kohoutů a osm slepic se dostalo do přírody v září, další dva kohouti je budou následovat během října. Podle přírodovědců jsou však zrovna v Beskydech pro jejich přežití problematické podmínky. Kvůli turistickému ruchu.
Na obnově populace beskydského tetřeva hlušce LČR spolupracují s CHKO Beskydy a s Diecézí ostravskoopavskou, která vlastní lesy s vhodnými biotopy. Prvních pět tetřevů vypustili loni.
„Máme patnáct ověřených pozorování ptáků nebo jejich pobytových znaků. Poslední z letošního května. Tetřevi přežili, což je pro náš chov i postup při vypouštění důležitá zpráva,“ uvedl frýdecko-místecký lesní správce Tomáš Peka. Letošní ptáci určení k vypuštění byli od jara ve voliéře uprostřed lesů nedaleko historických tokanišť, aby se sžili s novým domovem. „Ukázalo se, že se i měsíc po vypuštění zdržují v jejím okolí. Říjnoví odchovanci budou mít připevněné vysílačky, abychom mohli pozorovat jejich pohyb,“ vysvětlil tetřevník Vlastimil Novák.
Lesníci nyní dostavují další vypouštěcí voliéru. V té letošní slepice odchovala v přirozených podmínkách 7 kuřat. Mohla je učit i obraně před predátory, protože fotopast zachytila lišku kroužící kolem voliéry. Myslivci kvůli ochraně tetřevů před predátory loni ulovili celkem sedmdesát kusů černé zvěře a jednadvacet lišek, kun a jezevců. Na konci září vyhlásily Lesy ČR spolu s CHKO Beskydy na 983 hektarech od Malého Polomu přes Velký Polom až po Mionší tetřeví oblast s jiným režimem hospodaření. „Od 1. prosince do 15. června bude na území platit klidový režim. Kromě nezbytných sezonních prací, jako je zalesňování nebo opravy oplocenek, se tam nebude běžně lesnicky hospodařit. Tetřevi potřebují v době toku klid,“ sdělil ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Tomáš Pospíšil.
„Návrat tetřeva do Beskyd je velmi náročný cíl. Neobejde se beze změn ve zdejších lesích, počínaje výsadbami jedle, péčí o jeřáby, olše, břízy či lísky přes prořezávání mladých hustých smrčin s borůvčím až po ochranu nejcennějších starých porostů,“ konstatoval František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Podle přírodovědce Daniela Křenka by měl platit v tetřevích oblastech absolutní zákaz vstupu. „Z lesů se stala tělocvična. Tetřev potřebuje nejen kvalitní les a dostatek potravy, ale hlavně klid. Pak se vyrovná i s predátory. Například tetřeví odchovna v sousedním Polsku má výhodu, jelikož tam je vhodný biotop. Zachovali oblast postiženou polomem, která je špatně přístupná, proto tam nikdo nechodí,“ popsal Křenek.
Tetřevník Novák s ním souhlasí a nevylučuje, ze se k zákazu vstupu pod hrozbou pokuty do některých míst v horách časem přistoupí. „U nás lidé ruší na horách zvěř i v noci. Nasadí si čelovku a běží na Lysou horu a zpět. Dali jsme na rozcestí velkou ceduli, na které turisty prosíme, aby nám pomohli tetřeva zachránit, a uvádíme, co je pro to potřeba. Když jsme loni zrovna pozorovali jednoho hlušce, vyjel ze zatáčky autobus šplhající na nejvyšší horu Beskyd. Lesy už nejsou pro zvěř, ale pro lidi,“ dodal Novák s tím, že by nebylo na škodu, kdyby se v tetřevích oblastech mohly redukovat i počty nyní chráněných jestřábů, sojek či krkavců a vyplácet zástřelné za černou zvěř.

Jana Gartnerová