Slovenský medvěd v českých lesích (ČT24)

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Medvěd, který se už skoro tři týdny potuluje po Zlínsku, napáchal nové škody. V Jarcové nedaleko Vsetína zabil přes noc tři ovce, celkem už jich roztrhal dvanáct. Škoda je v řádu desítek tisíc. Obec vyjednává se Správou slovenského Národního parku Malá Fatra, jestli jí půjčí speciální klec pro odchyt. Ten ale komplikuje fakt, že zvíře není kam umístit a odstřel je v Česku zakázaný.

František ŠULGAN, CHKO Beskydy
--------------------
Když ho odchytíte a chcete ho přemístit na jinou lokalitu, na jiné místo, musíte mít souhlas lesní správy, majitele pozemku a podobně nebo eventuálně obcí. Takového medvěda vám nikdo nebude chtít.

Michal KUBAL, moderátor
--------------------
A nejenom o medvědovi teď s Pavlem Hulvou, zoologem. Dobrý večer.

Pavel HULVA, zoolog, Přírodovědecká fakulta UK
--------------------
Dobrý večer.

Michal KUBAL, moderátor
--------------------
Medvěd na Vsetínsku. Je to něco, na co si máme zvykat? My a hlavně ti lidé na Vsetínsku?

Pavel HULVA, zoolog, Přírodovědecká fakulta UK
--------------------
Jedná se o jednotlivý případ, takže asi zatím nemůžeme mluvit o nějakém trendu. Obecně velcí savci, velké šelmy mají veliká teritoria nebo domovské okrsky, dejme tomu desítky, stovky, někdy i tisíce kilometrů čtverečních. Takže, jak říkám, v případě toho medvěda se asi nejedná o nějaký populační nárůst.

Michal KUBAL, moderátor
--------------------
Na Slovensku je dvanáct set medvědů. Co jim brání, aby ve větší míře to své teritorium rozšiřovali na české území?

Pavel HULVA, zoolog, Přírodovědecká fakulta UK
--------------------
To je velice složitá otázka. Úplně přesně se to neví. Částečně jsou to jistě bariéry v krajině, ale určitě je to také kvalita prostředí. On z našich velkých šelem medvěd je nejvíce náročný na prostředí. Potřebuje vyzrálé lesní ekosystémy, dejme tomu, s dostatkem hmyzu, ovoce a tak dále. Ve smrkové monokultuře se mu úplně nedaří. Takže to je určitě ta věc, která hraje významnou roli, proč u nás zatím populace není a do budoucna prognózy nejsou úplně dobré.

Michal KUBAL, moderátor
--------------------
Přesto se zeptám, i když prognózy nejsou úplně dobré, co dělat, když potkáte medvěda? Platí schovat hlavu, krýt si hlavu, nedívat se mu do očí, neprovokovat?

Pavel HULVA, zoolog, Přírodovědecká fakulta UK
--------------------
To by byla zase otázka na dlouhou odpověď.

Michal KUBAL, moderátor
--------------------
Neutečete před medvědem.

Pavel HULVA, zoolog, Přírodovědecká fakulta UK
--------------------
Samozřejmě. Ono záleží taky, v jakém kontextu ho člověk potká. Pokud jste v jeho přirozeném prostředí, tak samozřejmě je potřeba nějakým způsobem zachovat klid a vycouvat. To znamená rozhodně neutíkat. Samozřejmě určité problémy mohou být s těmi takzvanými synantropními medvědy, kteří si do určité míry navykli na přítomnost člověka. Tam potom samozřejmě je na místě nějaký zásah ochránců, jak jsme tady slyšeli.

Michal KUBAL, moderátor
--------------------
Je to případ i tohoto medvěda, protože když odcituju experta ze Správy CHKO Beskydy: "Je fakt, že už je trochu drzý. Přibližuje se."

Pavel HULVA, zoolog, Přírodovědecká fakulta UK
--------------------
Samozřejmě tady zase těžko soudit. Tomu medvědu do hlavy nevidíme. Ale už jen to, že, dejme tomu, dispergoval na tak velkou vzdálenost těch jádrových území, tak naznačuje, že se může jednat o takzvaného bold jedince, to znamená jedince, který je, dejme tomu, vědecky řečeno, neofilní, má rád novinky a může být zvědavý, možná víc, než může být místním obyvatelům příjemné.

Michal KUBAL, moderátor
--------------------
V Česku, pojďme od medvědů dál, žije podle odhadů 70 až 80 rysů a zhruba 30 vlků. Jak se odhadují ty počty?

Pavel HULVA, zoolog, Přírodovědecká fakulta UK
--------------------
Na to jsou různé metodiky. Provádí se zimní sčítání v případě rysa a vlka, které může být kombinované s použitím fotopastí. Zejména u toho rysa, který má barevný vzor na srsti, tak můžeme identifikovat jedince. A potom samozřejmě se používají také genetické analýzy.

Michal KUBAL, moderátor
--------------------
To, že tady máme tolik rysů, to, že tady máme vlky v desítkách, znamená to, že těmto druhům už v Česku nehrozí vyhynutí, že se jim začíná dařit?

Pavel HULVA, zoolog, Přírodovědecká fakulta UK
--------------------
No, pokud srovnáme naši republiku se sousedními zeměmi, protože my jsme tak uprostřed Evropy, to znamená ten mírný trend nárůstu je u nás zatím jenom velmi malý. Když to srovnáme se Slovenskem, tam jsou třeba stovky jedinců zmíněných druhů. U nás je to poměrně málo a musíme si uvědomit skutečně, že třeba ten poměr biomasy na Zemi, dejme tomu člověka a jeho domácích zvířat, to je 95 procent a všechna volně žijící zvířata jsou třeba pět procent, tak rozhodně nemůžeme mluvit o tom, že by tato zvířata měla u nás stabilní populaci.

Michal KUBAL, moderátor
--------------------
Přesto se objevují. Dlouho tady nebyly. Čím to je, že teď se zrovna objevují?

Pavel HULVA, zoolog, Přírodovědecká fakulta UK
--------------------
Zase je to komplikovaná otázka. My se k ní snažíme nějakým způsobem přispět. Může to být více faktorů. Například to, takový jev se označuje jako forest transition. Do určité míry přibývá lesa v naší krajině, ale také může přispět například opouštění venkova, kdy lidé se koncentrují spíše ve městech, a krajina, která byla dříve využívaná rovnoměrně, dnes jsou místa velmi intenzivně obdělávaná, desetkrát ročně pesticidy, těžká technika, a potom jsou místa, taková nová divočina, která nám začíná i pustnout, a může to být nějaký prostor pro migrace velkých zvířat.

Michal KUBAL, moderátor
--------------------
Říká Pavel Hulva. Díky za váš čas. Hezký večer.

Pavel HULVA, zoolog, Přírodovědecká fakulta UK
--------------------
Já děkuji. Hezký večer.