Průmyslová krajina severu je ideální útočiště pro přírodu (5plus2)

Teď už jen záleží, jak dlouho se tu nová divočina ještě udrží.
 
SEVERNÍ ČECHY

Na přírodu spojenou s průmyslem je poutavý pohled. Na louce se pase stádo ovcí a koz, vzadu na obzoru se za ním tyčí čtyři chladicí věže elektrárny v Tušimicích u Kadaně a zvířata se procházejí po jejím bývalém odkališti. Jejich přítomnost má speciální důvod. Pomáhají při ochraně populace kriticky ohroženého motýla okáče metlicového. "Entomologové nám poradili, jak nejlépe pro tohoto motýla zajistit prostředí k rozmnožování. Potřeba bylo zvolit vhodnou disturbaci terénu, tedy jeho narušení, a celé lokalitě ponechat spíše stepní ráz," říká Otakar Tuček, ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov. Okáč metlicový dokonale ilustruje druhou tvář severočeské krajiny, k níž řada lidí přiřazuje přívlastky typu totálně zničená. Náprava škod po těžbě a také těžba samotná mohou mít i pozitivní stránku. V regionu bují divočina. V místech, kam se běžně nesmí, se daří hodně vzácným a ohroženým druhům fauny i flóry.

Bezzásahové zóny mají vědci nejraději
"Zvlášť velké množství vzácných druhů lze najít na ostrůvcích rekultivací, které byly vymezeny a ponechány bez modelace terénu přirozenému vývoji. V tomto případě jsme svědky revoluční změny dosavadního světonázoru, že to, co člověk industriálním způsobem zničil, je mrtvé tak, že to lidé musejí znovu napravovat za cenu obrovských investic," míní Vladimír Vrabec z České zemědělské univerzity, který se zabývá přírodou v okolí lomů Tušimice a Bílina a úzce spolupracuje s jejich vlastníkem, společností Severočeské doly.
Osídlení území lomů označuje Vrabec z hlediska přírodovědných hodnot za velice cenné. V okolí Lomu Bílina se podle Vrabce v současnosti vyskytují desítky druhů zvlášť chráněných živočichů. Jde i o druhy evidované na takzvaném červeném seznamu.
Obdobná je podle jeho slov situace i v případě Tušimic. Zmiňuje motýly či vzácné brouky. "Dobře se vyvíjí i osídlení vod," pokračuje Vrabec. Vzpomíná například na nutnost najít ve spolupráci s těžební společností nový domov pro chráněného raka říčního, jenž sídlil v části Radčického potoka, který musel ustoupit těžbě. "Raci našli útočiště v okolních potocích a oživují také hlubokou a chladnou tůň na jedné z výsypek," vypráví Vladimír Vrabec s tím, že v regionu nechybějí například ani škeble.

Některé druhy nikde jinde v republice nežijí
Tušimický lom je prakticky jedinou tuzemskou adresou ptáka strnada zahradního. "Vnitřní výsypky pro něj představují nejdůležitější lokalitu v rámci celého státu. Tento druh prakticky všude vymírá. Hnízdí u nás posledních několik desítek párů a většina z nich zde," podotýká Vrabec.
Doslova v ráj ptáků se proměnilo Jezero Most, které patří k nejvýznamnějším zimovištím vodních ptáků v Česku. Ornitologové tam nedávno napočítali 23 druhů a celkem 5755 ptáků. Nechyběla ani hoholka lední, což je malý druh severské kachny. V Česku se vyskytují opravdu zřídka. Každoročně jich je v tuzemsku k vidění nanejvýš deset.
"Doufejme, že čilý stavební ruch a následné sportovně-rekreační využití této vodní plochy nebude mít na zimní výskyt ptáků negativní dopad a jezero zůstane i nadále jejich pohostinným útočištěm. V každém případě by bylo žádoucí chránit alespoň severní záliv, takzvaný Konobržský lalok, před nadměrnými lidskými aktivitami a zachovat jej ve stavu blízkém přírodě," přál si nedávno ornitolog Jaroslav Bažant.
"Stálým obyvatelem šachty, který se pravidelně vrací z přezimování, je chráněná břehule říční. Celá hejna hnízdí například v písčitém skrývkovém řezu Lomu Vršany," říká Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupiny Severní energetická, které patří lomy Vršany a ČSA.
Konkrétně u Lomu Vršany lze spatřit i podstatně "obyčejnější" zvíře. Na jeho vnitřní výsypce se pasou krávy. Stádo s původně 40 kusy se postupně rozrůstá. Po rekultivovaných plochách pobíhá s nástupem jara jedenáct telat a do konce dubna by jich mohlo být až kolem dvaceti. Všeobecně známá jsou stáda muflonů pohybující se v těsné blízkosti strojů Lomu ČSA. Na hluk rypadel či aut si zvykli. Na šachtě či v jejím nejbližším okolí lze spatřit i divočáky, jeleny nebo třeba lišky.
Nic ale nebude trvat věčně. Špatný bude v tomto ohledu pro některé druhy paradoxně konec těžby. "Musíme si uvědomit, že některé vysoce specializované druhy mohou přežívat pouze na území, které existuje jen několik málo let po vytěžení či převrstvení zeminy. Nezůstanou tedy trvalými obyvateli krajiny, ale budou přežívat pouze do té doby, dokud budou lomy v činnosti a bude docházet k narušování krajiny ve velkém plošném rozsahu," uzavírá Vladimír Vrabec.