Mimořádná opatření nejsou (Zemědělec)

Mimořádná veterinární opatření, podle kterých měli příjemci dováženého vepřového masa od 2. října kontrolovat zboží na africký mor prasat, se nakonec nerealizovala. Podle informací z předminulého týdne se povinnost měla vztahovat na dovozce ze zemí, kde se nemoc vyskytuje. Po námitkách Evropské komise plánuje ministerstvo plošné kontroly, které bude provádět Státní veterinární správa. Zároveň však úřad nevylučuje zavedení mimořádných opatření v budoucnosti.

Ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina již dříve řekl, že plošný příkaz ke kontrolám je těžko zdůvodnitelný. Podle něho EU totiž obecně volá po regionalizaci, což znamená posuzování rizik v rámci menších území, než jsou celé státy. Situace v Belgii je navíc podle něj podobná jako v ČR, kdy se choroba nedostala do komerčních chovů.
Veterináři během prvního dne zkontrolovali 94 zásilek vepřového masa na africký mor prasat. Jedno vyšetření stojí 1100 korun, kontroly tak vyšly stát zhruba na sto tisíc korun. Uvedl to zástupce mluvčího Státní veterinární správy Petr Majer. Veterináři přitom letos do 2. října odebrali na testování afrického moru prasat pouze přes 100 vzorků, ani v jednom ho nezjistili.
„Pokud jde o výsledky vyšetření, státní veterinární ústavy jsou schopny vyšetřovat vzorky do 24 hodin od jejich přijetí," sdělil Majer. Peníze by měla nyní hradit ze svého rozpočtu SVS. Veterináři se měli zaměřit na maso z Belgie, Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska nebo Rumunska, tedy ze zemí, kde nemoc napadla buď domácí, nebo divoká prasata. Belgie a Polsko představují třetího a čtvrtého největšího dovozce vepřového masa do ČR. Podle ministerstva dosavadní opatření na utlumení choroby stála Českou republiku 300 milionů korun, kdyby se však rozšířila do chovů prasat v ČR, šlo by o miliardy korun. Čeští dovozci podle veterinářů v současnosti odebírají ze zemí s výskytem moru měsíčně zhruba 3000 zásilek vepřového masa v celkové hmotnosti kolem 4000 tun.
Ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal se obává zvýšeného dovozu masa z Belgie, která kvůli výskytu afrického moru prasat bude mít problém s exportem na trhy mimo EU. Veterináři minulý týden také odvolali nařízení, na jehož základě muselo zlínské hejtmanství udržovat funkční elektrické ohradníky lemující část vysoce rizikové oblasti s výskytem afrického moru prasat na Zlínsku. Elektrické ohradníky byly loni v srpnu nainstalovány na více než deseti kilometrech. Kraj už nemusí udržovat ani výstražné tabule, které informují o zákazu vstupu do lesů, na pole a polní cesty v honitbách, kde se nákaza objevila. Zákaz vstupu do rizikové oblasti však zůstává v platnosti. Podle Majera funkčnost elektrických ohradníků končí. „Při plánovaném postupném rušení veterinárních opatření v zamořené oblasti by nebylo hospodárné na dobu několika měsíců tyto ohradníky obnovovat," přiblížil Majer. Na dalších 38 kilometrech kolem vysoce rizikové oblasti ale zůstávají osazené pachové ohradníky. Myslivci navíc v uplynulých dnech dokončili jejich výměnu. V terénu osadili zhruba 7400 nových ohradníků, které jsou díky použité technologii šetrnější k životnímu prostředí. Pachové ohradníky o minulém víkendu vyměňovali například členové Honebního společenstva Příluky - Lužkovice. Výměna pachových ohradníků přišla zhruba na 300 tisíc korun, kompenzaci myslivcům vyplácí Ministerstvo zemědělství. V terénu by podle Majera měly vydržet až do konce roku, především kvůli očekávané podzimní migraci divokých prasat. „Koncem října začíná u černé zvěře říje. Především samci při ní migrují na velké vzdálenosti, a vzniká tak riziko zavlečení nákazy na další území," řekl Majer.
Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města dosud veterináři potvrdili africký mor prasat u více než 200 uhynulých, zastřelených nebo odchycených divokých prasat.
Do konce srpna bylo v Evropě nahlášeno 4800 případů nákazy divoce žijících prasat a jedinců žijících v domácích chovech. Představuje to nárůst o 700 případů v porovnání s celým předchozím rokem.

Zuzana Fialová