Přihlásit

Myslivcům na Vysočině začíná sezona (Týdeník Vysočina)

  • Kategorie: Zprávy z oboru myslivost

V přírodě chybí drobná zvěř. Hony jsou často jen společenská událost.

Vysočina - Myslivcům na Vysočině začíná na podzim hlavní lovecká sezona. Toto období je totiž mimo jiné ve znamení společných honů na drobnou zvěř. Například od 1. září se loví kachny divoké, od 16. října bažanti a od prvního listopadového dne má dobu lovu zajíc polní.


„Dnes už ale bohužel v mnoha honitbách společné hony nejsou ani tolik loveckou záležitostí jako spíše společenskou.
Lovci se sejdou, projdou společně revír, něco se případně uloví. Drobné zvěře, tedy hlavně zajíců a bažantů, u nás už totiž moc není,“ nechal se slyšet Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou. Hodně jich podle jeho slov zahyne při senoseči nebo na silnicích, vliv má také měnící se styl zemědělského hospodaření a ráz současné krajiny. V ní dnes oproti minulosti chybějí drobné remízy, sady, meze, střídání menších políček s různorodými plodinami.
„Tím trpí nejen zvěř, ale i ptactvo, třeba čejky, skřivani a mnoho dalších druhů, které nemají kde hnízdit,“ zdůraznil Oldřich Sedlář.
Výjimku podle něj tvoří třeba některé honitby na Velkomeziříčsku, nebo například okolí Bobrůvky na Novoměstsku, kde je drobné zvěře oproti ostatním oblastem ještě poměrně dost.
V celém kraji se podle údajů jihlavské pobočky Českého statistického úřadu minulý rok, tedy za období od 1. dubna 2017 do 31. března 2018, ulovilo přes dvaadvacet tisíc bažantů. Některé myslivecké spolky bažantí zvěř do přírody i uměle vysazují. Efekt této aktivity je ale často nevelký. A umělý odchov je navíc činnost velmi náročná.
„Bažant je jednak velmi choulostivá zvěř, navíc u něj dochází při umělém odchovu k postupné ztrátě mateřských i sebezáchovných pudů. Po vypuštění takových bažantů do přírody pak velmi častou hynou - hlavně se stávají kořistí predátorů,“ vysvětlil Sedlář.
Podle myslivců rapidně ubývá i zajíců, kteří doplácejí hlavně na senoseče prováděné mohutnými zemědělskými stroji, minimální možnost úkrytu a také na stále rostoucí provoz na komunikacích.
Žďársko je na tom ale ještě relativně dobře, stále se tam loví kolem patnácti set zajíců do roka. „Třeba na Pelhřimovsku je to jen kolem pěti stovek. I proto je dnes, jak už jsem zmiňoval, společný hon spíše společenskou záležitostí a zajíců se uloví obvykle opravdu jenom pár, například do tomboly na myslivecký ples,“ podotkl Sedlář. Na celé Vysočině se od loňského dubna do konce letošního března ulovilo celkem 3 650 kusů zajíců polních.
Na hony v kraji kromě myslivců pravidelně míří také policisté. Kontroly probíhají obvykle od konce října a pak i během listopadu. A na co se strážci zákona při revizích zaměřují? Přezkoumávají se například doklady, a to zbrojní průkazy, průkazy zbraní a lovecké lístky.
„Policisté fyzicky kontrolují i zbraně, u kterých ověřují zejména výrobní číslo a také to, zda je předložená zbraň opatřena platnými zkušebními značkami. Policisty zajímá rovněž celkový stav zbraně,“ popsala policejní mluvčí Dana Čírtková.
Na místě policisté provádějí i orientační dechové zkoušky s cílem prověřit, zda nejsou myslivci před honem nebo v jeho průběhu pod vlivem alkoholu. „V případě, že bychom požití alkoholu zjistili, nesměl by myslivec dále pokračovat a na místě bychom zadrželi jeho zbraň. Podle množství zjištěného alkoholu bychom za přestupek uložili blokovou pokutu, nebo protiprávní jednání oznámili k projednání správnímu orgánu,“ dodala Čírtková.

VENKU UŽ NEPIJEME

Myslivci si už dnes na alkohol dávají pozor. „Možná kdysi se to dělo, ale posledních deset patnáct let si to opravdu nikdo nedovolí,“ vyjádřil se Miloš Kučera z Mysliveckého sdružení Sněžné na Novoměstsku. Lovci, jejich pomocníci i rodinní příslušníci si pak striktní abstinenci vynahrazují na takzvaných posledních lečích. Při společném posezení se rozebírá a hodnotí hon, v mnohých sdruženích dbají rovněž na dodržování mysliveckých zvyků, stejně jako je tomu obvykle v průběhu samotného honu. Nechybějí ani speciality zvěřinové kuchyně. Poslední leč je v podstatě finále celého dne, v němž se hon konal.
Některá sdružení navíc pořádají poslední leče i pro veřejnost, oblíbené jsou rovněž myslivecké plesy. „S manželem na takové akce jezdíváme moc rádi. Zatancujeme si, popijeme, a hlavně si tam většinou za rozumné peníze můžeme dát výborně upravenou zvěřinu. A zkoušíme štěstí také v tombole, už jsme jednou vyhráli zajíce, a dokonce i sele divočáka,“ nechala se slyšet Jana Smažilová z Třebíče. Kromě společných honů na drobnou zvěř myslivci hojně pořádají naháňky na černou zvěř. Na podzim už totiž bývají sklizená pole, především pak kukuřice, a divoká prasata nemají tolik možností se skrýt. Ideální je podle myslivců také drobný poprašek sněhu, takzvaná obnova, kdy jsou dobře vidět stopy.

ČEKANÁ I ŠOULAČKA

Na podzim pokračují myslivci i v individuálních lovech zvěře - na čekané, anebo na takzvané šoulačce, kdy myslivec prochází honitbou. Od srpna se loví například jelení, mufloní či daňčí zvěř, do konce září pak srnci a od 1. září do konce roku i srny a srnčata. Při individuálních lovech je cíleno rovněž na škodnou, kupříkladu na lišky, kuny, vrány nebo straky.
Podzim ale pro myslivce není pouze o lovu, v tomto období se již začínají i intenzivně chystat na nadcházející zimu. „Obvykle od října se již začíná s přikrmováním, a právě podzim je doba, kdy je třeba předkládat zvěři to nejhodnotnější krmivo, aby si stačila do zimy vytvořit dostatečné tukové zásoby. Výborné jsou například speciální granule, kde jsou obsaženy všechny potřebné látky včetně vitaminů a minerálů. Zvěř je navíc velmi dobře přijímá,“ vysvětlil Sedlář.

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

8°C

ČR - aktuální počasí

Přev.zataženo

Vlhkost: 77%

Vítr: 11.27 km/h

  • 17 Říj 2018 21°C 8°C
  • 18 Říj 2018 20°C 7°C

Naši partneři

VLS