Kde se berou vlci v českých lesích? (Blesk)

Jsou vypouštěni záměrně?

Návrat šelmy do naší přírody může způsobit problémy? Stejné už nyní řeší západní Evropa.

PRAHA – Okolo 12 000 vlků žije podle posledního sčítání v osmadvaceti zemích Evropy. A jejich počet stále roste. Česká republika se nyní stává také vlčím domovem. Mnoho lidí to vítá. Ale další, zejména myslivci, vlky sledují se smíšenými pocity. Jak to tedy s »našimi« vlky je a hlavně bude? A je pravda, že je někdo vypouští záměrně?

Vlci v naší přírodě se lidí bojí čím dál méně a může být jen otázkou času, kdy na člověka zaútočí. Na okraji České Lípy ještě nedávno polehávala čtyřčlenná vlčí smečka a kolemjdoucí jí nevadili. I to je podle řady myslivců dokladem toho, že mnoho divokých vlků ve skutečnosti až tak divokých není. Prý mohou pocházet přímo z umělých odchovů a majitelé se jich zbavili buď z finančních důvodů, nebo proto, že je přestali zvládat.
„Jsou na lidi zvyklí a mohou je začít brát jako kořist,“ říká předseda Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Jiří Janota. Západní Evropa se už nyní potýká se soužitím s těmito šelmami, i když se o tom u nás nehovoří ani nepíše. Dřív nebo později budou ale muset tytéž problémy řešit i české instituce.

Slova expertů

Odborníci ze Slovenska, Švýcarska, Německa, Rakouska i Čech se na nedávné mezinárodní konferenci v Židlochovicích shodli na nezastupitelném místě vlků v přírodě. Ovšem současně upozornili na škody vznikající s jejich rostoucím počtem a rizika s tím souvisejícími. „Ve Francii spočítali, že na sanaci škod způsobených pouze jedním vlkem – většinou chovatelům dobytka a ovcí – vynaloží ročně 73 000 eur (téměř dva miliony korun),“ uvádí jednatel ČMMJ Miloš Fischer.
„Ve Švýcarsku je to asi 300 000 franků (6 900 000 korun) a v Evropě jako celku pak 10 000 eur (260 tisíc korun).“
Vlci se totiž nikde v Evropě neloví a škody za ně hradí jednotlivé státy. Na Slovensku ne, tam si při přijímání do EU vymínili, že si budou i dál sami stanovovat kvóty odlovu vlků. „A udělali dobře, vlčí populace je tam stabilní, zdravá a silná a hlavně má respekt z člověka, vyhýbá se mu. O Francii, Německu nebo Švýcarsku se to říci nedá, a totéž začíná platit i u nás. Vlci ztrácejí plachost a lidí se už tolik nebojí,“ shrnuje jednatel Fischer.

Nezajímavé protesty?

Ve Francii zabijí vlci každým rokem 9000 kusů hospodářských zvířat a psů. Tamní farmáři dokonce hrozili, že zablokují cyklistický závod Tour de France, pokud úřady situaci nezačnou řešit.
„U nás se o tom psalo a mluvilo jako o nesouhlasu zemědělců s politikou vlády, ale příčinou byli vlci,“ zdůrazňuje Miloš Fišer. Několik dnů po protestech schválili ve Francii mimořádný odstřel 37 vlků. V Norsku došlo k podobné situaci, tam žije 67 vlků a 47 z nich letos odloví. Kvůli škodám, které způsobují. Podobné kroky plánuje i Finsko.
České ministerstvo životního prostředí spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny chystá Program na záchranu vlka a myslivci doufají, že v něm vezmou v úvahu zahraniční zkušenosti.

***

Miliony odškodného

Podle údajů Miroslava Šímy, ředitele odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Ministerstva životního prostředí vyplatila Česká republika chovatelům za škody, způsobené útoky vlků, v roce 2017 celkem 7 900 000 korun.

Vlčí zvláštnosti

Vlk je ze své podstaty lovec, jinak by nepřežil. Ale nikdy se ke své kořisti nevrací, mršiny nežere. „Zabíjí vždycky znovu, a protože je inteligentní, jde cestou nejmenšího odporu. Proč by riskoval střet s divočákem, když se na louce pasou ovce,“ vysvětluje jednatel ČMMJ Fischer. Své o tom ví Tomáš Havrlant, chovatel ovcí a starosta obce Vernéřovice na Náchodsku u polských hranic. „Není možné vyzdvihovat vlka na úkor obyvatel venkova,“ říká. „Musíme se na něj přestat dívat jako na modlu a přistoupit k řízené regulaci jeho populace.“ Jemu samotnému i dalším farmářům už vlci roztrhali skoro osm desítek ovcí. Jak upozornil jeden z jeho kolegů, který chtěl zůstat anonymní „…stát nám vyplatí za kilogram zabitého kusu 65 korun, a přitom nerozlišuje, jestli se jedná o plemenného berana, nebo jehně. Náklady na kafilerní likvidaci mrtvých zvířat hradíme také my.“

50 vlků může podle odhadu v současné době žít na území Česka.

Vítejte vlci, ale…

Experti Tomáš Růžička a Martin Strnad z Agentury ochrany přírody a krajiny, kteří na Programu péče o vlka pracují, o něm napsali: „S ohledem na poměrně rychlou obnovu výskytu vlka na našem území, která souvisí zejména s aktuálním šířením vlků z Německa a Polska, je potřebné nastavit jak koncepční přístup k jeho ochraně, tak především k řešení konfliktů, které s výskytem této šelmy bezprostředně přichází.“ (čas. Myslivost 9/2018) Program péče o vlka by tedy měl garantovat jeho nerušený výskyt a ochranu, ale také i regulaci tam, kde škodí nebo by mohl útočit na lidi. „My v tom máme jasno,“ říká Miloš Fischer. „Navrhujeme třípásmový přístup k vlkům. V prvním by žili bez omezení i lovu, ve druhém by se lovili výběrově a na zvláštní povolení státu a ve třetím by nesměli být vůbec. Kromě toho požadujeme důkladnou evidenci chovů vlků v zajetí.“ Podezření na to, že stále víc vlků v sobě nosí – kvůli křížení – psí geny, roste. Ztráta přirozené plachosti tomu nasvědčuje. „Když to takhle půjde dál, budou vlci brzy běhat i v pražské Stromovce,“ uzavírá jednatel ČMMJ Fischer.

František Prachař