Jelení říje v Krkonoších přišla letos o něco později kvůli počasí (ČTK)

Pec pod Sněžkou (Trutnovsko) 26. září - Jeleni, největší divoká zvířata Krkonoš, dávají v těchto dnech o sobě vědět více než jindy. Je totiž v plném proudu jelení říje, charakteristická táhlým troubením samců. Zpravodajové ČTK se o tom v úterý večer přesvědčili v oblasti východních Krkonoš mezi Výrovkou a Luční boudou v nadmořské výšce mezi 1100 až 1400 metrů nad mořem, kde se jelení námluvy tradičně objevují. Troubení je nejčastěji slyšet při svítání, nebo naopak při soumraku, kdy jsou jeleni nejaktivnější. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radka Drahného jelení říje letos začala o něco později kvůli počasí.

"Bylo relativně dlouho teplo. Dny, kdy teplota klesá k nule nebo lehce pod nulu, tak jako dnes, jsou pro vrchol jelení říje ideální," řekl ČTK Drahný v úterý večer na hřebeni hor. Teploty se pohybovaly okolo minus dvou stupňů Celsia a trávu místy pokrýval sníh. "To, co slyšíme, je asi desítka troubících jelenů," uvedl Drahný.

Jelen v říji je podle mluvčího parku nevyzpytatelný. "Jelen je sice plaché zvíře, ale těžko říci, jak by se při náhodném setkání s člověkem zachoval. Proto nedoporučujeme, aby je lidé v této době vyhledávali a chodili za nimi," zdůraznil.

Jelení říje začíná v Krkonoších zpravidla v polovině září a doznívá v říjnu. Není ničím jiným než námluvami a demonstrací síly. Zvíře dává najevo ostatním jelením sokům, kdo je v oblasti pánem, a mohou se objevit i souboje samců. "Jejich cílem je najít vhodnou laň a předat své geny," řekl Drahný.

Jelení populace v Krkonoších je podle mluvčího dlouhodobě stabilní. Žije tam asi 480 jelenů, z toho je asi 180 až 200 dospělých samců. Většina jelení zvěře žije na české straně hor, má tam více prostoru. Jeleni nemají v Krkonoších žádného přirozeného predátora, proto správci parku musí jejich počty regulovat, aby nedocházelo ke škodám na lesních porostech. "Pro celé území Krkonoš je tento počet ještě přijatelný. Optimální počet je mezi 350 až 450 kusy," řekl Drahný.

S přibývajícím sněhem se jelení zvěř stahuje za potravou z vyšších poloh do údolí, kde zimují v obůrkách budovaných správci parku. "V 16 přezimovacích obůrkách zimuje až 90 procent jelení zvěře. Přikrmujeme je tam a jsou v bezpečí. Také díky tomu nedochází ke škodám na lesních porostech," řekl ČTK Drahný.

Jelen je pro Krkonoše symbolickým zvířetem. Jelena připomíná nejstarší dochované vyobrazení vládce hor Rýbrcoula, německy Rübezahla, na mapě Slezska z druhé poloviny 16. století. Je to stvoření stojící na zadních nohách s kopyty, jeleními parohy, ptačí hlavou a tělem lva. Podle jedné teorie má tato podoba původ v dávných dobách a je někdy spojována s keltským božstvem přírody a divoké zvěře Cernunnem, také připomínajícím jelena.

Tomáš Kučera