Sokolů stěhovavých přibývá. Na Šumavě je letos 17 mláďat (Mladá fronta DNES)

Ornitologové napočítali v Národním parku Šumava osm hnízdících párů sokolů, kteří přivedli na svět mladé. Jejich počet roste.

JIŽNÍ ČECHY

Rekordní počet přírůstků sokola stěhovavého hlásí šumavský národní park. Osm hnízdících párů letos vyvedlo 17 mláďat. Pták nežije pouze ve volné přírodě, ale rozšiřuje se také do měst.
Dříve patřil opeřenec k poměrně běžným druhům. Avšak především v 60. letech minulého století byl téměř vyhuben. „Mělo na tom podíl používání chemie, hlavně silně toxického insekticidu DDT. Látka se jim dostávala do těla při lovu kořisti. DDT pak ovlivňoval jejich plodnost. Vajíčka měla slabší skořápku, sokoli je potom snadněji v hnízdě rozmačkali. Kromě toho byl také povolený jejich odstřel,“ říká ornitolog Aleš Vondrka.
První potvrzený výskyt na Šumavě evidovali strážci až počátkem 90. let. A v posledních letech populace sokola stěhovavého stoupá. Tento rok přibylo 17 mláďat.
Ptáci se vyskytují zejména v klidnějších lokalitách. Pravidelně se vraceli do Stožeckých skal. Každoročně tam během hnízdění a vyvádění mláďat měli návštěvníci omezený vstup. Zákaz ale mnohdy nerespektovali, takže se pár přesunul jinam. „Už od poloviny února, kdy obsazují lokalitu a hájí si ji, jsou velmi citliví. Když samice sedí na vajíčkách a někdo ji vyruší, zvedne se a krouží kolem, aby odlákala pozornost. Vajíčka tím ale prochládají. Občas se stane, že snůšku úplně opustí,“ popisuje Vondrka.
Jestliže jsou mláďata vylíhnutá, matka s nimi zpravidla zůstane. Pokud se ale třeba lekne, může je omylem vyhodit z hnízda, nebo z něj malí sokoli předčasně vyskočí.
V posledních letech se ptáci rozšiřují také do měst. Podle ornitologa Davida Melichara jsou důvodem potrava i relativně bezpečné hnízdění. „Vyhnou se přirozeným predátorům. Na druhou stranu na ně číhají jiná nebezpečí – mohou narazit do drátů vysokého napětí nebo do skleněných ploch,“ sděluje.
Pro sokoly jsou oblíbené především výškové dominanty. „V Českých Budějovicích v minulých letech hnízdil na střeše hotelu Clarion vždy od října do května. Byl označený satelitní vysílačkou, díky které ornitologové zjistili, že léto tráví na ostrově Kolgujev v Barentsově moři. Před necelými dvěma roky byl ale nalezen mrtvý na Senovážném náměstí,“ říká ornitolog Jiří Pykal.
Budějovická teplárna ve spolupráci s ornitology nainstalovala v roce 2016 na vrchol komína budku. Minulý rok byl v ní zaznamenán díky fotopasti sokol, ale dlouho se tam nezdržel. „V Budějovicích z dravců hnízdí poštolky a kalousi, kteří se dokázali na život ve městě adaptovat. Spousta vzácných vodních ptáků žije na Vrbenských rybnících,“ doplňuje Pykal.
V některých městech byli sokoli v centrech vysazováni záměrně. Například v 90. letech v Plzni jich vypustili zhruba patnáct. „V plánu bylo potlačit divoké holuby, jenže jich v Plzni bylo obrovské množství. Efekt samozřejmě nebyl takový. Sokoli se moc dlouho nezdrželi,“ vysvětluje Melichar z Českého svazu ochránců přírody Plzeňsko, který se také dlouhodobě zabývá populací sokola na Šumavě.

Karla Mrázová